Bartoš 1901 / 0777 | Co sa tebe moja miłá stanúło

101 words

Bartoš 1901 / 0777 | Co sa tebe moja miłá stanúło (100%)
Co sa tebe, moja miłá stanúło ? Ja kedz tebe tvoje ľíčko zbľednúło! Včéra’s boła jako růža červená, a dneskaj si jako tráva, zeľená. Podzívaj sa na ten stromek zeĺený, kedy kvitně, každý s něho ułomí! A ty, moja najmiľéjší taká si, pokeľ si ty nepotracíš svéj krásy. Kedz ju ztracíš, cełá bľedá zostaněš, dzě že sa ty, moja miłá podzěješ? A já skočím do téj bystréj vodzičky, dzě sa perú drobné ryby, kačičky. Na čo bys to, moja miłá, dzěłała, na čo bys ty do téj vody skákała? Na čo bys ty do téj vody skákała? Cěžko teba tvá mamička chovała.

Bartoš 1901 / 0612 | (48%)
1. Pozri, miłá, na ten stromeček zeľený, keď je pěkný, každý z něho jodłomí.* A ty moja najmilejší, taká si pokeľ chłapci něužijú tvéj krásy. Keď zažijú, potom špatná zostaneš, kdě že sa ty, duša moja, poděješ? Já sa hodím do téj bystréj vodičky, kdě sa perú drobné ryby, kačičky. Čo by si sa do téj vody hádzała, ťažko teb'a tvoja mamka chovała. 2. Vyrostuol mi pred okénkom hrebíček, naučil sa do nás chodiť Janíček. O, Janíčko, duša moja, miłý mój, není si ty taky verný, jak si boł. Není si ty taky verný, jak si boł, ľebo už ťa můj kamarád odvedoł. Odvedoł ma, duša moja, od teb'a, že nemožem ani hľeďať na seb'a.

Černík 1908 / 290 | Pri Krakove (27%)
Pri Krakove čierná zeme nu plani, [: zavrcel sa švarný šohaj na koni. :] Po téj zemi Krakovjanka chodzila, [: na svých rukách nemluvňátko nosila. :] Hodzila ho do téj bystréj vodzičky, [: hdze sa perú drobné ryby, kačičky. :] Sečky panny Krakovjanky do radu, [: budzeme vám prezieraci slobodu. :] Šeckým pannám Krakovjankám veněček, [: rychtárovéj Hanulence čapeček. :] * Hodzili ju s mostu do Dunajíčka, [: ona volá na svojého tacíčka. :] Podajce mi, mój tacíčku, ručičku, [: utopím sa v hubokém Dunajíčku. :] Sama si si, céro moja, príčina, [: púščala si švarné chlapce z večera. :] * Išol milý koně brodzic do Váhu, [: našol ju tam vyhodzenú na brehu. :] Hen to holá volakedy má milá, [: púsčala mňa do komory z večera. :]

Galko 1/124 | Budzil som ca, budzil (21%)
Budzil som ca, budzil, [: nechcelas’ hore stac, :] povedala si mi, [: že sa ci chcelo spac! :] Kedz sa ci chce spac, teda sa vyspi, ale si, dievča, viac [: na mňa nepomysli. :] Požičaj mi, milá, [: tej tvojej laterne, :] nach sa ci podzívam [: na tvé oči čierne. :] A ja jej nemám, hľadaj si ju sám, v komore za dverma, [: tam je má laterna. :] Požičaj mi, dievča, [: tej tvojej laterne, :] nach sa ci podzívam [: na tvé oči čierne. :] Na okne sirka, kremeň, ocieľka, zakreš si, šuhajko, [: a podz, podzívaj sa. :]

Černík 1908 / 205 | Súnečko (14%)
Súnečko sa níží, k večeru sa blíží, hdze já budzem nocovac? Má milá sa hněvá, noclahy mi nědá, že mňa budze trucovac. Trucuj, milá, trucuj, len mňa nězarmucuj, sama sebja zarmúcíš. Já do vojny pójdzem, tam bojovac budzem, a ty doma zostaněš.

Bartoš 1901 / 0332 | Třeba nemám roľe poľe (11%)
Třeba nemám roľe, poľe, aľe su na světě rád, može mně to Pámbů dať, že já možu miłovať děvčinu jak karafiát. Karafiát je červený, on svoju krásu méní, a já kráse nezméním, pokeľ sa neožéním, já budu vždy červený jako bych neméł ženy.

Černík 1908 / 206 | Veselú mamičko (11%)
Veselú, mamičko, veselú izbu máš, potel je veselá, pokel mňa v ní chováš. A keď já, mamičko, z téj izby vylecím, všecky štyry kúty za sebú obracím. Neberce si, mamko, téj zelenéj ruty, obveselujce si svoje štyry kúty.

Černík 1908 / 150 | Ej něscem (11%)
Něscem páleného, ano borovičky, radšej sa napijem studenéj vodzičky. Něscem syra, miadu, leš scem ženu mladú, lepšja žena mladá, leš pól vinohrada. Vinohrad sebere, lebo nězarodzí, mojéj mladéj ženě nihdo něuškodzí.

Černík 1908 / 213 | Kmotričky (10%)
Kmotričky, kmotričky, něpíce vodzičky, leš píce pálené, keré je varené.

Bartoš 1901 / 0606 | Pred naší je pěkný stromek zeľený (9%)
Pred naší je pěkný stromek zeľený, do k nám íde každý s něho odłomí, aj ty moja nájmilejší taká si, zakáď chłapci neužijú tvéj krásy. Ani som já nevěděła, co je zľe, do si koho zamiłuje, nech vezme; kdo si koho zamiłuje, može vzat, chyma* by mu miłý Pámbů nechtěł dat. Moje miłé premiľené čerešně, šecky sa ně vysypały po cestě, kdo ty moje čerešéňky pozbírá, keď já nemám na Súchově frajíra?

Bartoš 1901 / 0709 | Mosím na špacír híti (9%)
Mosím na špacír híti, dež mně měsíček svítí; přes hájíček stezka pěkná, má Nánynka na mně čeká, chce se mnó dnes mloviti. Chce se mnó dnes mloviti, chce se mnó dobře býti, chodijó tam kamarádi, voni vo mně povídají, chce mně to povědíti. Stópl sem pod stromek dál, chcel sem to veskómat sám; spatřil sem tam znémiléší, vona se prochází s jinším, to lásko sem veskómal. Veskómal sem ju levce, pronikla mně mé srdce, a debe tam verbuvale, pod husare, pod dragóne, šil bech k nim a dal bech se. Můj koníček, můj vrané, je pěkně vobsedlané, jak von se pode mnó točí mé Nánynce lejó z vočí ach slze bez přestání.