Bartoš 1901 / 0465 | Z nebe rosička padá

25 words

Bartoš 1901 / 0465 | Z nebe rosička padá (100%)
Z nebe rosička padá, mój miłý koně hľadá. Něhľadaj, miłý, koně, já som posłała pre ně. Já som posłała pre ně, do téj tureckéj země.

Bartoš 1901 / 0117 | Na tureckéj hranici kontradaj (44%)
Na tureckéj hranici, kontradaj, ľeží paní v nemoci, tudľi, tudľitaj. Chceło sa jí vody pit, kontradaj, nemél ji kdo pro ňu it, tudľi, tudľitaj. Měła pána starého, kontradaj, posłała ho samého, tudľi, tudľitaj. Pán sa s vodú ponáhľá, kontradaj, že už paní skonává, tudľi, tudľitaj. Nežľi pán s vodú došéł, kontradaj, posteľ zmrvenú našéł, tudľi, tudľitaj. Co, paničko, paní má, kontradaj, co posteľka zmrvená, tudľi, tudľitaj? Była tady myšička, kontradaj, hóniła ju kočička, tudľi, tudľitaj. Pán sa do kapce sáhéł, kontradaj, tvrdý toraľ vytahéł, tudľi, tudľitaj. Tu máš, žebrák ubohý, kontradaj, daj si zhójit své nohy, tudľi, tudľitaj. Išéł žebrák uľičkú, kontradaj, zpíváł sobě pěsničku, tudľi, tudľitaj. Tvrdý toraľ sem dostáł, kontradaj, s paní sem sa dosť vyspáł, tudľi, tudľitaj.

Bartoš 1901 / 0149 | Išło sa diévča (43%)
Išło sa diévča mynára pýtac, budzě-ľi sa mu žitko zasýpac; [: a mynár hovorí: :] kameň kresac. Včéra ráno na svitání, už je kameň nakresaný; dievčátko płakało, venečka hľadało pod schodámi. [: Něhľadaj ho něnájdzěš ho, :] on ľeží v koľébce povitý v podušce, koľébaj ho.

Černík 1908 / 307 | Pomož Bože 307 (12%)
Pomož, Bože, prežac, budzeme tam ležač; ležac jako ležac, ale hdo budze žac? Pojme domů račí, velice sa mračí, spadně na nás rosa pri švarném dzievčaci. Pojme, zazpievajme, pole rozveselme; pole je polovo, dzievča šohajovo. Hdo frištuky zaspal, bodaj hoře něstal; my sme nězaspali, my sme hore stali. Už sme sa dožali hájku zeleného, ešče sa dožněme chládku studzeného. Naša paní mladá jako to jabúčko, ona sa prechodzí po zemi lahúčko. Naša paní mladá večere nám hladá, poščává si hrncóv, že má mnoho žencóv.

Smutný 37/003 | Studěná rosa padá moj milý koně (12%)
Studěná rosa padá, moj milý koně hladá

Galko 3/001 | Keby ma mamko na trávu dala (11%)
[: Keby ma mamko :] [: na trávu dala. :] ([: Ale ma mamko :] [: na trávu nedá. :] [: Nech si hu sama :] [: na poli hľadá. :] [: Ale tá tráva :] [: neroste v poli. :] [: Lež ona roste :] [: na panskej roli. :] [: Hej, a tam orú :] [: páni mládenci. :] [: Poháňajú hím :] [: dievky pod vencí. :] [: Zlomelo sa hím :] [: pluhové kolo. :] Spravže ho, milý, frajer úprimný, [: pre boha prosím. :])

Galko 3/090 | Kerý vtáčik pod breskynku šedá (11%)
Kerý vtáčik pod breskynku sedá, aj ten si své poľakšenia hľadá, jako aj ja, šuhaj švárny, čo sedává medzi dvoma panný. (K) prvej prídem, poviadam slovičko, (k) druhej prídem, požalujem šetko, a to preto, moja milá, aby si ma sama rada mala.

Černík 1908 / 201 | Keby mi mamka (11%)
Keby mi mamka na trávu dala, šak bych jéj velký batoch nabrala. Ale mi mamka na trávu nědá, radši jéj sama po poli hladá. Nění jéj v poli, ani v údolí, leš je trávenka na panskéj roli. Na panskéj roli orú mládzenci, hdo jim poháňá: panny pod venci. Odtrhla sa jim s luha deščička, hdo ju pribíjá: švarná Anička. Pribíjá jim ju ze dvoma klinci, to vám na haňbu, hrdzí mládzenci.

Sušil 1544 | Zpívaj si děvečko (11%)
Zpívaj si, děvečko, rozveseluj pole, rozveseluj pole, aj srdenko moje. Zpívala bych ráda, nemožu od hlada, šohajova mama neráda chleba dá.1) Neráda chleba dá, neráda ho peče, že dolů Komnicú kalná voda teče. Teče voda, teče dolú kolajičkú, naplač sa mně, naplač, švárný šohajíčku. Teče voda, teče, nemože protěkat, mosí ju šohajek šablenkú prosekat.

Bartoš 1901 / 0987 | Tá naša gazdzina (11%)
Tá naša gazdzina jako makovica, tak sa preľetuje jako łaštovica. Naša pani mładá večjeru nám hľadá, požčává si hrncóv, že má mnoho žencóv. Gazda náš, gazda náš chystaj nám odomáš, veru sa pred nami za dvere něskováš. Chystaj gazda odomáš, čo to žitko dobré máš, chystaj že ho na náhľe kładľi sme ho na mandľe.

Bartoš 1901 / 0082 | Bela vojna vedaná (3%)
Bela vojna vedaná, vod samýho císařa ; aj vedal jo císař pán, be se sedlák vobstaral. Jak pak já se starat mám, žadnýho syna nemám, mám já jenom tři cere, debe bojovat chtěle. Zavolal to néstarší při její polní práci : »Poď, mý dítě, poď domu, pudeš za mně na vojnu !« Já, tatíčko, nepudo, já bojovat nebudo, já so srce měkkýho, já se bojím každýho. Zavolal to prostřední, to, keró měl srce k ní, »Poď, mý dítě, poď domu, pudeš za mně na vojnu !« Já, tatíčko, nepudo, já bojovat nemůžo, já so srce měkkýho, nezabijo žádnýho. Zavolal to némlačí, to, keró měl néračí: »Poď, mý dítě, poď domu, pudeš za mně na vojnu !« Já tatíčko, já pudo, já bojovati budo, já so srce tvrdýho, nebojím se žádnýho. Dež jí vlase stříhale, vobě sestre plakale : »Proč nade mnó plačete, dež bojovat nechcete ?« Dež na koňa sedala, paláš na bok připjala, všem roko podávala, na vojno se těšila. Dež do vojne přijela, tři sta Turků zajala ; podivil se císař pán, jesli je to husar sám. Jesli je to husar sám, bode u mně věrné pán, jesli je to husarka, bode moja manželka.