Bartoš 1901 / 1333 | Ty Hutiské děvčata

11 words

Sušil 0443 | A když přijde na jaro (100%)
[: A když přijde na jaro pohoda, :] přiď, synečku, přiď do vinohrada. Navoňaš se kvitka voňaveho, napatřiš se lička červeneho. Ach, což je mi po tej červenosti, dyž ja nějsem u tebe v milosti. Přiď ty edem, můj synečku, ku mně, spatříš pěkny rozmarijan u mne. Poručím tě Panu Bohu i s nim, spatřil sem tě v zahradečce s inšim. Nědivaj se, můj synečku, temu, trefi se to i tobě samemu. Trefi se to i panně ve zlatě, ně tak, Bože, chudobnej sirotě. Dybys byla chudobná sirota, nenosila bys řetazy ze zlata. Nosila bys patěrečky drobne, jako nosa děvečky chudobne.

Bartoš 1901 / 0274 | (99%)
1. [: Tam doľe na doľe, v téj panskéj zahradě, :] ščepuje tam zahradníček dvě sładké jabloně. [: Ščepuje tam, ščepuje, vínečkom zaľievá, :] a tá jeho najmiľejšá suzy tam proľiévá. 2. Jindaj sa panenky peknejšej nosiły: małý vłásky učesané, stuzčičkámi zapľétané, a tak sa nosiły. A ščiľ něrozezná panenky od ženy, ľebo nosá gaguľenky, čo nepatří na panenky, ľež vínek zeľený. Maličká som boła, ked som sa zrodziła, chłapci po mne pozieraľi, na mé ľíčka pozor daľi, ked som išła z kosteła. Nepoziéraj za mnú, očka ty vypannú, boło tebě pozierati, [: keď som boła pannú. :]

Erben 2/630 | Nechoďte vy do Pušperka (17%)
Nechoďte vy do Pušperka, do ty maly dědiny: je tam málo hezkejch holek, nemají tam peřiny; já jsem přišel za jednou, ona spala na seně, hlavu měla zavázanou v roztrhaný zástěře. A já jsem si postěžoval, že mně tuze je zima; a ona mně povídala: „Jdi, lehni si do sena.“ A já nechci, nepudu, máma by se mně smála, že jsem přines na kazajce sedům votýpek sena.

Sušil 1140 | Toulali jsou se mládenci (17%)
Toulali jsou se mládenci po tej vanovskej vesnici. O, lásko, zalíbení, ty jsi moje potěšení, po tej vanovské vesnici. A toulali se, toulali, aj se ke Mlejnkům dostali. Atd. Poseďte u nás, mládenci, na té červené stolici. A my nechceme seděti, my chceme Marjánku vzíti. My vám Marjánku nedáme, až jí na šaty1) zjednáme. Jak jí na šaty zjednali, hned ji těm hochům vydali.2) Mládenci zpívají, vejskají, že už Marjánku dostali. U Mlejnků plačou, želejí, že už Marjánku nemají.

Erben 3/112 | Toulali se mládenci (17%)
Toulali se mládenci po tom Starém Kamenci. Toulali se, toulali, až se k Čížkóm[51] Stará mete světnici: Sedněte si, mládenci! „My si u vás nesednem: my si pro Marjánku jdem.“ A my vám jí nedáme, až jí šaty zjednáme. – Už má šaty sjednaný, modrý truhle srovnaný. Mládenci si vejskali, že Marjánku dostali. U Čížků si stejskají, že už dceru nemají. Ti Lazští mládenci ne ratum satum – toulali se po noci – klimboja linka plinka žína kosaři.[52] Toulali se, toulali, k Jersovům se dostali. Stará mete světnici: „Sednete si, mládenci!“ My si u vás nesednem, až Ančičku povedem. Povedem ji pres cestu, k Rosínovům nevěstu. Rosínka před dům vyjde: „My nevěstu nechceme. Ona hrachu nejídá, na mlíko se ošklíbá.“

Erben 5/008 | Ti Mrákotští páni (17%)
Ti Mrákotští páni když na bukvice šli, ztratili paruku, více jí nenašli. Když pak domů přišli, do rady se sešli, a tam se radili, kdeby ji zas našli. Paruka je v lese, všecka rozškubána, leží tam pod bukem, jako chcíplá vrána. Namířil myslivec, myslil že je sova: a ona paruka z rady primasova! Řásenskej myslivec ten je jejich zprávčí, a on nejlepší ví, co Mrákotské tlačí: ach tlačí je, tlačí, že nemají plášti, že je roztrhali na bukvicích v chrastí.

Erben 2/266 | Co jsi můj holečku (17%)
Co jsi, můj holečku, co jsi myslil, žes mě pro chudobu z lásky pustil? Já se pro tě ve dne, v noci trápím: a ty máš myšlení jinde zatím! Falešná tvá láska, falešnej svět: když si’s mě nechtěl vzít, moh‘ si říct hned! Já byla bych na tě nemyslila: jiného si za tě vyvolila. Co pak si zakládáš na bohatství? však vidíš příkladů všady dosti. Jsú lidi, že měli kolik tisíc: všecko jim ušlo pryč, nemají nic. Peníze uplynu jako voda: a tobě vostane mrcha žena!

Bartoš 1901 / 0931b | Vdala sem si vdala (17%)
Vdala sem si, vdala, a co je po mém vdaní, dyž sem se dostala, kde chleba nemají. Kde chleba nemají, koláčů nepečó — já tady nebudu, já odcaď uteču.

Erben 3/130 | Vdala jsem se vdala! (17%)
Vdala jsem se, vdala! co je po mém vdaní, když jsem se dostala daleko od mámy. Daleko od mámy, od zlatý mamičky: budou pro ni plakat mý černý očičky! Vdala jsem se, vdala! co je po mém vdaní, když jsem se dostala, kde chleba nemají. Kde chleba nemají, votavy nesečou: 1) ještě mé k posledu za vlasy vyvlečou! 1) žádného vařeni: pomoz mi, Bože můj! v tomto mém soužení!

Bartoš 1901 / 0931a | Vdala jsem se vdala (17%)
Vdala jsem se, vdala, co je po mém vdání, tam jsem se dostala, kde chleba nemají.

Erben 3/131 | Líto je mně líto (17%)
Líto je mně, líto ach té naší louže, že jsem se dostala z rozkoše do nouze. Kde chleba nemají, nikdy ho nepečou; že jsem se já stala bezděčnou nevěstou!