Bartoš 1901 / 1334 | V Pozłovicích tři uľice

47 words

Bartoš 1901 / 1334 | V Pozłovicích tři uľice (100%)
V Pozłovicích tři uľice, sú tam dívky šibaľice, sú tam děvčátka bohaté, chcú za huběnku tři złaté. Já sem sa šéł pánů ptati mám-ľi za ňu toľéj dati, za tú huběnku spaniłú, a ľebo mám jít za inú. U súsedů všeci spíja, žádného tam nepustíja; enom Jozefka nespała, tá na Lojzíčka čekała.

Sušil 0760 | U Piščeků v síni (25%)
[: U Piščeků v síni :] [: studénka vylévá; :] nechoď tam, synečku, Jozefka umírá. Já tam ešče půjdu, na ňu se podívám; a esli umírá, truhlu jí udělám. Truhlu jí udělám, do ní ju položím; ešče se Jozefce, ešče se odslúžím.

Bartoš 1901 / 0358 | Pred tém Vaňkovém (25%)
Pred tém Vaňkovém široké kameň, [: sedávała Lojzička :] s Fiľípkem na něm. A dyž seděľi, smutně hľeděľi. [: Ja čehos ty Lojzičko :] čehos žeľeła? Žeľeła sem já aj žeľeť budu, [: dokuď tebe, Filípku, :] míti nebudu.

Bartoš 1901 / 0055 | Jedenást panen usnúło (12%)
Jedenást panen usnúło, a to pro svého miłého, jen jedna nespała, miłého čekała, tramtariadia tramtarára. Jak ho nemohła dočkati, šła muziku štemovati, muzikanti, směľe, hrajte ně veseľé, tramtariadia tramtarára. Jak do zahrádky vkročiła, miłého ľežat spatřiła, on ľeží pod stromem probodený nožem, tramtariadia, tramtarára. Miłá s něho kord vytahła, do svého srdce vraziła, už je konec łásky, fałešnéj procházky, tramtariadia tramtarára.

Bartoš 1901 / 0400c | Čekała sem nespała sem (12%)
Čekała sem, nespała sem, z téj strany Dunaja švarného šohaja dočkała sem. Přišéł on k nám, já ho neznám. Chťéł on mne šiditi, moje ľíčko špiniti — to si nedám!

Bartoš 1901 / 0116c | U Viškova rovina (10%)
[: U Viškova rovina, je tam pěkná hospoda. :] [: Přijeľi tam pánové, dva přešvarní hudcové. :] [: A vy paní šenkýřko, naľéte nám vínečko. :] [: Počkéte jen chviľenku já zavołám Kačenku. :] [: Kačenka víno nese až se jí ruka třese. :] [: To od saméch prsteňů, złata, drahéch kameňů. :] [: A vy pani šenkýřko, je-ľi to céra vaša? :] [: A to néni céra má to je céra kópená. :] [: Za devět porcí sena, a za štyry toľary.:] [: Co bych já jí sľíbił dať, esľi se mnó pude spať? :] [: Sľíbím já jí na šaty štyry złaté dukáty. :] [: Běž, Kačenko, łůžko stłať, ten pán pude s tebó spať: :] [: Kačenka přes prah kročí ten pán hneď za ňo skočí. :] [: Ne tak, ne tak, rajtaru, já su z hrubýho rodu. :] [: Si-ľi z rodu hrubýho, menuj nám otce svýho! [: Můj otec je Bávorské, ménem Moravan české. :] [: Ten má dům mramorové, a zlatém pokrévané. [: Di, šenkýřko, na stranu, já ti zapłatím stravu. :] [: De šenkýřka na stranu, husár jí zeťáł hłavu. :]

Bartoš 1901 / 0059 | Nad Prešpurkem čierné pole hojahoj! (10%)
Nad Prešpurkem čierné poľe, hojahoj! nad Prešpurkem čierné poľe čo tam vydzíš, šetko tvoje, Bože môj! Vydzeł on tam šibenyčky, hoja hoj! vidzeł on tam šibenyčky, na nych złaté retázečky, Bože môj! Už ty zvony dozvónyły, hoja hoj! už ty zvony dozvónyły, už Janoška dohónyľi, Bože môj! Čos urobył, Janko, złého, hoja hoj! čos urobyl, Janko, złého že ta vedú svázaného, Bože môj! Zastreľił som hołubyčku, hoja hoj, zastreľił som hołubyčku, sedávała v okyénečku, Bože môj. Ona dycky hrkútała, hoja hoj, ona dycky hrkútała, mne smutnému spát nedała, Bože môj. Neboła to hołubyčka, hoja hoj, neboła to hołubyčka, ľež to boła frajerečka, Bože môj.

Bartoš 1901 / 1110 | Dybych já věděł že brzo umřu (10%)
Dybych já věděł, že brzo umřu, dáł bych si děłat dubovó truhłu. Dubovó truhłu a złaté víko, aby mě było panenkám ľíto. A na tu truhłu zeľený věnec, aby věděľi, že su młádenec. Do teho věnca růžovó mašľi, aby mně tudy panenky našľi. Aby mě vzaľi, na krchov daľi, a mé rodiče aby płakaľi. Neste mě, neste, na krchov déte, a černó hľinó mě přisypéte! Tudy postavte široké kameň, a tyto słova napište na něm: Ach ľeží, ľeží tu mładý těło, kerý jest rádo panenky měło. Hezký panenky, kerý tu dete, za jeho dušu se pomodľete.

Bartoš 1901 / 0850 | Kadě ty hołúbka kráčała (10%)
[: Kadě ty, hołúbka, kráčała, :] ked si si pérka, złaté krídełka zmáčała? [: A já som kráčała po poľi :] mému myłému, najmyľejšímu na zdory. [: Odtrheł Janýčko žitný kłas, :] tak on privedeł svú najmyľejší k sebe zas. [: A ked do dverí už kráčała, :] zeľený výnek, złatý prsciének strhała. [: Tu ho, môj myłý, tu ho máš :] šak ty Janýčko, moje srdénko, o to hráš. [: Dvanást trúbačou trúbyło :] to sa téj našéj mładéj nevesce ľúbyło. [: Zahrajte, hudci, veseľe, :] nech sa tá naša mładá nevesta zasmeje.

Bartoš 1901 / 0560 | Dyž sem šéł około vrát (9%)
Dyž sem šéł około vrát, słyšél sem muziku hrát, na harfy, na trúby, kdo mú miłú ľúbí, ten mosí jít domu spat. Přišéł sem do světnice, seďéł sem na łavice, seďéł sem u kamen, płakał sem jak błázen; má miłá nevdávaj se! Proč bych se nevdávała, tři ľeta sem čekała, tři ľeta čekati; ešče se nevdati; si voják, podvedeš ňa. Ešče k vám jednú přijdu, rodiče prost budu: matinko złatinká, poproste tatínka, by ně dáł vašu céru. Než bych ti céru dała, rač bych ju połámała, ruce po ramena, nohy po koľena, tak bych jí uděłała. Dyž ně jí nechcete dat, dám si ju vymaľovat, dám si já ju za skło, až ně bude teskno budu se na ňu dívat.

Sušil 2335 | Byla jedna sira vdova (9%)
Byla jedna sira vdova, co patero ditek měla. Ene jednu kravu měla, co syrotkům naležela. Byla panu mnoho dlužna, zaplatiť něbylo možna. Ten pan ji dal tu kravu vziť, do svojeho chleva zavřiť. Divky šly rano k dojeni, žadnej kravy živej něni. Ene jedna živa byla, co ty sirotky živila. Šly, oznamily panovi i take jeho sluhovi. Ten pan něchtěl temu věřiť, poslal sveho sluhu pozdřit. Mily paně, jest temu tak, stal se u nas velky zazrak. Konička mi osedlajtě, pistule mi nabijajtě. Vyjechal do pole zlostně a střilal do neba hrozně. Dy’s mi, pane, mrch nadělal, sešli mi psa, by jich sežral. Ten pan se hned psem udělal, všecky kravy z chliva sežral.