Sušil 1296 | Kdo si bere pro peníze

24 words

Sušil 1296 | Kdo si bere pro peníze (100%)
Kdo si bere pro peníze, není stálý ve své víře, kdo pro krásu, ten do času, a kdo pro cnost,1) ten trvá na věčnost.

Bartoš 1901 / 1280 | Všecke štere dile světa (41%)
Všecke štere dile světa třeba dnes sejdeme, šak divnějšího stvoření, nikde nenajdeme, jako Hanák jest jediné o tom mužou jit novine, jaké jest to zvíře nepodobné k víře.

Sušil 1083 | Zdálo sa mi té noci (32%)
Zdálo sa mi [: té noci, :] v posteli ležící; že můj milý [: vandruje :] [: k uherské hranici. :] Ach, vandruje, vandruje, už sa nenavrátí; ach, kdo už mně ubohé poctivost navrátí! Ach, poctivosť, poctivosť, což je to pěkná cnosť; a kdo si ju zachová, trvá mu na věčnosť. Kdyby sa ta poctivosť na vodě rodila, nejedna by panenka pro ňu sa brodila. Ale sa ta poctivosť na vodě nerodí, nejedna panenka nepoctivá chodí.

Sušil 1367 | Poctivosť poctivosť (32%)
Poctivosť, poctivosť, co ona panuje! Kerá panna švárná, nech si jí šanuje. Nech si jí šanuje, do papírka sková, nech si jí mládencom opatrovat nedá. Ona by ju každá panna zachovala, dyby se synečkem v noci nesedala. Poctivost, poctivost, co je to pěkná cnosť! Kdo si ju zachová, trvá mu na věčnosť. Kdyby sa poctivosť na skale1) rodila, nejedna panenka by na ňu chodila.2) Ale sa poctivost na skale nerodí, nejedna panenka bez věnečka chodí.

Bartoš 1901 / 0801 | Ej červené jabłúčko (32%)
Ej červené jabłúčko po zemi sa gúľá, otevři ně má miłá, má hołubičko sivá, je-ľi tvoja vůľa. Ej červené jabłúčko po zemi sa točí, [: a já ti neotevřu :] máš fałešné oči. Neměła sem pozor dat, šohaj, na řeč tvoju, [: ľež sem měła pozor dat, :] na poctivosť svoju. Ja poctivosť, poctivosť, šak je to pěkná cnosť, [: kdo že si jú zachová :] trvá mu na věčnosť.

Sušil 0163 | Upřimnost pěkná cnost (18%)
Upřimnost pěkná cnost, ta bude trvat na věčnost. Miluj mě, bratře, já tebe, dostaneme se do nebe. Tam bude v nebi sláva má, Ježíš, Maria matka má. Maria, matičko milá, vypros nám milost u syna. U syna svého milého vypros nám milost každého.

Erben 7/006 | Pase ovčák pase ovce (17%)
Pase ovčák, pase ovce v pěkném zeleném klobouce, pase na kopečku v březovém háječku. Pod dubem tu z nenadání dvě panenky stály, ovčák jim dal dobrý večer, ony se mu smály. Jedna byla celá bílá, jako holubička, druhá k němu švitořila, jako vlaštovička: „Pojď, ovčáčku! pojď ty s náma, vyspi se u nás do rána; a ty tvoje ovce ať je pase, kdo chce.“ Vzaly jsou ho za ručičku, do hor s nima zašel: svých oveček a chaloupky nikdy víc nenašel.

Erben 2/599 | Když jsem já šel na procházku (17%)
Když jsem já šel na procházku skrze dvě uličky, vzal jsem já si novej klobouk, bíly rukavičky. Potkal jsem tam dvě panenky, ony spolu stály: já jsem jim dal pozdraveni, ony se mi smály. Vzal jsem já je za ručičku, za ručičky obě: Pojď Toničko! pojď Pepičko! sedněme si k sobě. „A já nechci, já nepůjdu, já se na tě hněvám, že si mi vzal můj prstýnek, teď já žádnej nemám.“ Mlč a nemluv, nepovídej, vždyť tu nejsi sama. „A ty nejsi mládeneček, jako já jsem panna!“ Necht si nejsem, ať si nejsem, ale já jsem býval: dokud jsem já, má Pepinko, k tobě nechodíval.

Erben 6/002 | Okolo Lysý Lysý (17%)
Okolo Lysý, Lysý jsou pěkný lesy: Špork hrabě tam býval, po Labi jezdíval – kde jsou ty časy! Když on plul tudy, tudy, hrály mu dudy; všude po všem břehu stály v velkém sběhu lidí hromady. Na obě strany, strany měl svy poddaný: házel jim sedmíky, tak ctil on rolníky sobě oddany.

Erben 2/566 | Zdálo mi se zdálo (16%)
Zdálo mi se, zdálo na neděli ráno, že muzika hrála, chasy bylo málo. Panen bylo více: 1) tři sta tři tisíce; třema řady stály – samy klebetnice! 1) Děvčat bylo více: plničká světnice – šenkýřojic Bětka, ta je parádnice!

Sušil 1407 | Halé dítě (15%)
Halé, dítě, mělos přijít v lítě, byla bych tě chovala, dy zezulka kukala. Halé, Janko, kolíbé Zuzanko, Zuzanka je v lese, voříške tam třese. Halé, nečasu,1) všecko trvá do času.