Sušil 1756 | Udělali Bačaláci koryto

43 words

Sušil 1756 | Udělali Bačaláci koryto (100%)
Udělali Bačaláci1) koryto, nevěděly staré baby, nač je to. Až jim jeden Bačaláček pověděl, že prý je to korytečko na prodej. Dycky praj se Bačaláci divili, proč by jejich ženy zubů tratily. Odepsala stará baba penzlíkem, že prý do nich tuze melú jazykem.

Erben 4/120 | Vždycky jsou se Hajdaláci (50%)
Vždycky jsou se Hajdaláci divili, proč by Hajdalačky zuby tratily? Pověděla stará bába penzlíkem: že prej o ně tuze melou jazykem.

Sušil 0133 | Leta moje leta kaj stě se (16%)
Leta moje, leta, kaj stě se poděly? Něvěděly nožky moje, [: jak by chodiť měly. :] Chodivaly ony po hoře, dolině; a včul chodiť už něchcetě, [: choť vam hraju šumně. :] Co je už tu po mně, po tym mrtvým těle, zaněstě mne na krchovo, [: do tej tmavej země. :]

Bartoš 1901 / 0075 | Joj joj joj sem chaso spěchajte (11%)
Joj, joj, joj, sem, chaso, spěchajte, pomoci hledajte ; našemu hejtmanu, neb má v čele ránu, a již zamodralú, joj, joj, joj ! Joj, joj, joj, čo ti porobili, náš Ondrášku milý, bodej jich Bůh trestal a nikdy neprestal, že tě tak obeslal joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde sú tvoje šaty, kde je řetěz zlatý, kde sú pasomany, husar premovaný, kabátec stříbrný, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde máš čižmy žluté, pri nich šňůry zlaté, kde trapce ohnivy, podkovy střibrny již ti víc nebrní, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde cedrová flinta, kde prekrásná pinta, kde čagan mistrný, kteréhos bol pilný náš Ondrášku milý, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde je tvoja hlava, pekná, kadeřavá, kde je tvář překrásná, kde sú ústa jasná, plná zubů řásná ; joj, joj, joj. Joj, joj, joj, pysky jak koraly, ruce jako skály, oči k hledu jisté, nohy si mal bystré v utíkání jisté, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde je tvá umělosť, kde síla a smělosť, srdnatosť takého hejtmana dryčného, světa veselého, joj, joj, joj Joj, joj, joj, s Bohem buď ty silný, náš Ondrášku milý, juž od tebe jedem, vidět ťa nebudem, až před Božím súdem, joj, joj, joj,

Sušil 2250 | Stojí hora velmi vysoká (11%)
Stojí hora velmi vysoká, zuver vojna, zama zima, velmi vysoká. Na tej hoře jaborový stůl, zuver atd. javorový stůl. Na tem stole miska ořišků. Jez, můj milý, nevylam zubů. Esli si ty zuby vylámeš, veti, vati, trume, trati, ty můj nebudeš, Na tom stolku míska smetánky, jez, můj milej, nepokap1) brádky. Esli ty si bradky pokapeš, veti, vati, trume, trati, ty můj nebudeš.

Erben 3/169 | Poslechněte lidi málo (11%)
Poslechněte lidi málo, co se je před lety dálo, kterak jedna svatba byla, moc diváků přivábila. Ženich ten byl z Chudé Třídy, a nevěsta z Ženské Bídy, prohlášeni jsou v Jekově a oddáni v Nebylově. Družba ten byl z Drbalova a mládenec z Vyhnanova, družka byla ze Strojetic a kuchařka od Odřetic. Piva, vína bylo dosti, každý pil po své libosti; a když po obědě bylo, všecko se to k tanci mělo. Na skřipky hrál od Šumavy, a na šalamaj z Vratislavi; a na trouby co troubili, od Mrázova kdesi byli. Ze Strakonic byl s dudama, od Trhanova s kobzama, s trumarínou od Dobřína a s kejdama z Kokořína. Frkoč foukal jeden z Lomu: divili se lidé tomu, kde jsou takovou čeládku shledali k tomuto sňatku. Bylo jest to hodování, přes příkopy tancování! Rozešli se po tom čase – nevím, kde se sejdou zase.

Galko 1/005 | Ja parobek z Kapušan (10%)
Ja parobek z Kapušan nemam ženy, lem som sam. Hej, na co mi je, na co mlada žena, kedz ja mam so šebu dosc trapeňa? Žene treba to i to, šito, bardo, koryto. Hej, na co mi je ... Žene treba čižmičkv na jej biele nožičky. Hej, na co mi je ... Žene treba hustečka, fiertuch i sukenečka. Hej, na co mi je ... Žene treba pomada, kedz je da kdze parada. Hej, na co mi je ...

Smutný 45/019b | Udělali Veličané koryto mel starosvětská (10%)
Udělali Veličané koryto (mel. starosvětská)

Sušil 1205 | Hej hej hej máme na prodej! (10%)
Hej, hej, hej, máme na prodej! Máme tady dobré zboží, co se na něm hezky leží, hej, hej, hej, máme na prodej.

Erben 3/121 | Hej hej hej! (10%)
Hej, hej, hej! máme na prodej: máme tady pěkny zboží, co se na něm hezky leží; hej, hej, hej, máme na prodej!

Erben 2/306 | Lítej ptáčku lítej (6%)
Lítej ptáčku, lítej, máš zelené peří: každá panna blázen, která chlapcům věří. Chlapci je co věřit jako štíru, hadu: on má pod jazykem devaterou zradu. Na jazyku má med, pod jazykem má jed: dej pozor, panenko, by tebe nepodved! Jest-li tě podvede, tebe si neveme, nebudeš naříkat než sama na sebe. Než sama na sebe, na svůj rozum krátký, že jsi poslouchala řeči jeho hladky. – Panímáma pláče a pantáta kleje, a mladší sestřička po straně se směje. Smějou se jí, smějou její kamarádky: šněrovačka těsná, suknička se krátí. „Sukni já nastavím, planžet nosit budu: do nejdelší smrti chlapců bát se budu!“ Když postýlku stlala, do pláče se dala: „Kýž jsem tebe, chlapče, byla nepoznala!“