Sušil 0509 | Lásko milá lásko

27 words

Sušil 0509 | Lásko milá lásko (100%)
Lásko, milá lásko, kde tě lidi berú? V zahradách nerůsteš, v poli tě nesejú. »Mne v poli nesejú, já se sama rodím, mezi mládencama a pannama chodím.«

Bartoš 1901 / 0186 | Vycházalo slunko (37%)
Vycházalo slunko od Malých Stankovec, jale už nebude, zašlo za jalovec. Lásko, milá lásko, de ťa ludé berú, na stromech nerosteš v poli ťa nesejú? Dávno sem já mohla mladú ženú býti, keby ťa mé srdco prestalo lúbiti. Ale ťa mé srdco prestane lúbiti, až mi na cinteri prestanú trúbiti. Žal prestanú trúbit, na bubny bubnovat, teprú ťa mé srdco prestane milovat.

Galko 1/008 | Láska, bože, láska (36%)
Láska, bože, láska, kde ťa india beru, na bore nerastieš, v poli ťa nesejú! Ľúbosti, ľúbosti, mala som ťa dosti, ale už ťa nemám ani medzi prsty. Aby sa tá láska na brali rodila, nejedna panenka hlavu by zlomila.

Erben 2/578 | Poctivost ach poctivost! (36%)
Poctivost, ach poctivost! kde tě lidé berou? v zahradách se nerodíš, v poli té nesejou. Kdyby se ta poctivost v zahradách rodila, cožby každá panenka poctivá chodila!

Sušil 1379 | Zvůlečko zvůlo má (36%)
Zvůlečko, zvůlo má, dobře je, kdo ťa má! Ale já ťa nemám, po polu ťa hledám. Na dubě nerosteš, v poli ťa nesejú; zvůlečko, zvůlo má, kde ťa druzí berú?1) Druzí tebia berú u svojej mateři, ale já jí nemám, už mi v zemi leží.

Galko 3/077 | Svietevalo mi slniečko (34%)
Svietevalo mi slniečko na nitrianskych zahradách, svietevalo, už nebude, lebo leží na márách. Nemôžem na tebe zapomneť, čo by ťa (ma) miluvau celý svet; už len mosíš moja byti, bude-li to pámbo steť. Kolikrát som po rínečku, kolikrát som obejšou, ešte som sa ze svú milá, ešte som sa nezejšou. Nemôžem na tebe zapomneť, čo by ťa (ma) miluvau celý svet; už len mosíš moja byti, bude-li to pámbo steť.

Bartoš 1901 / 0749 | S Pánembohem dveři moje (34%)
S Pánembohem, dveři moje, co chodiły nohy moje, s Pánembohem dveřičky, co chodiły nožičky. Dyž zme byľi děti małý, věrně zme se miłovaľi, a včiľ máme svojí byt, mosíme se rozejít. Tu je cesta tu je druhá; rozłučme se, moje miłá, rozłučme se, děvečko, pro maľičký słovečko. Jaký naše rozłóčení, dyž zme społem naučení, po špacíroch, zahradách, po muzikách, hospodách.

Erben 5/004 | Kýž je možná přijít k okýnečku (28%)
Kýž je možná přijít k okýnečku, podívat se na mou Babrličku: Babrličko, Babrle! pojď a potěš srdce mé. „Proč pak bych já srdce tvé těšila, kdyť já nejsem žádná tvoje milá: ty s pannama nic nemáš, ty se modlíš breviáš!“

Erben 5/308 | Huláni huláni! (28%)
Huláni, huláni! malovany děti: kde kerá panenka, ta za vámi letí. Hustopeč, Hustopeč je krásné městečko: když my tam přijedem, pijeme vínečko. Hustopečská brána pěkně malována: procházejí se tam huláni s pannama.

Erben 5/025 | Vy havrani umazaní! (28%)
Vy havrani umazaní! kdo by k vám šel do díla? ve dne v noci pracujete, máte těžký kladiva. Ta neděle, krátká chvíle, tu se dobře vám daří, tu se pěkně vystrojíte, chodíte jak písaři. S pannama se vodíte, po hospodách chodíte: a když přijde pondělíčko, zas do díry musíte.

Erben 2/699 | Klášterská hospoda (28%)
Klášterská hospoda pěkně malovaná: kdož je ji maloval? mládenci s pannama. Mládenci s pannama, muži se ženama: moje nejmilejší bílejma rukama.