Sušil 1300 | Náš panáček děuajú kázeň

44 words

Sušil 1300 | Náš panáček děuajú kázeň (100%)
Náš panáček děuajú kázeň, živé obrázky hážú na zem. Já na tu kázeň také půjdu, živý obrázek žádat budu. Dám ho do knížek, nehodí sa, dám ho do truhuy, zadusí sa. Dám ho na uávku, sednu k němu, dá mně huběnky a já jemu.

Bartoš 1901 / 0844 | Velický páter kázeň káže (56%)
Velický páter kázeň káže, dává obrázky, ruce váže, [: tyrydana jadana. :] Já na tú kázeň také půjdu, jeden obrázek pítat budu, [: tyrydana jadana. :] Je to panáček miłostivý, dał ně obrázek, on był živý, [: tyrydana jadana. :] Dám ho do knížék, nestrčí sa, dám ho do truhły zadusí sa, [: tyrydana jadana. :] Dám ho na posteľ, ľehnu k němu, dá ně hubičku a já jemu, [: tyrydana jadana :]

Sušil 1629 | Skalička skalička (27%)
Skalička, skalička, pod ňú je hranička, chytali na vojnu Pískové bratříčka. Keď ho svazovali, na sestřičku vouau: Aničko, sestro má, svazovat mňa nedaj. Co ti já, Janičku, co ti já pomožu, řetazem’s svázaný, já ťa nerozvážu. Kdo je ti, Janičku, kdo je ti příčina? Ten pohan židovský, skáua ho zabiua. Skáua ho zabiua, kameň ho roztřiskau, ten pohan židovský cedulenku pisau. A jak ju napisau, do Brna ju posuau, aby tam Janiček za vojáka ostau. Ti brněnščí páni z okna vyhlédali, regruta-li vezú či hrdeuních vězňů. Nevezeme vězňů, vezeme regrúta; tak sa on nám brániu, třech úřadů zmarniu. A brněnščí páni, ti jim povídali, že je kuřa maué, a smrti sa brání. Jak ho tam dovezli, na uávku si sedeu, na uávku si sedeu, do okénka hleděu. A co tam, Janičku, a co tam pohledáš? Šak ty tam, Janíčku, svej maměnky nemáš. Bar nemám maměnky. Ale mám Aničku, ale mám Aničku, najmuadší sestřičku.

Sušil 1301 | Slavkovský pan farář pěkně káže (26%)
Slavkovský pan farář pěkně káže, rozdává obrázky, ruce váže. Já na to kázání také půjdu, o jeden obrázek prosit budu. Slavkovský pan farář milostivý, dal mi on obrázek, ten byl živý. Dáti ho do knížek, nesměstná se, zamknót ho do truhly, udusí se. Dám si ho na lávku, sednu k němu, on mi dá huběnky, já dám jemu.

Bartoš 1901 / 0845 | Vořechovské pan farář milostivé (21%)
Vořechovské pan farář milostivé, [: von mně dal vobrázek von bél živé. :] Dám já jé do knížek, nehodí se, [: zavřo jé do trohle, hodosí se. :]

Erben 3/044 | Ten zdejší pan farář (21%)
Ten zdejší pan farář pěkně káže, rozdává obrázky u oltáře;[44] já na to kázaní taky pudu, o jeden obrázek prosit budu. Ten zdejší pan farář: milostivej, on mi dal obrázek, ten je živej; kam já ho, přesmutná, kam já ho dám, když pro něj místečka nikde nemám! Dám-li ho za rámek, 2) nevejde se; dám-li ho do truhly, udusí se: dám já si ho za stůl, sednu k němu: on mně dá hubičku, a já jemu. Klatovska. – Srov. Suš. 474; Kol I, 241. 2) Dám-li si ho za sklo, pořeže se; dám-li ho do knížek, nevejde se: dám ho do postýlky pod peřinu, budu se s ním těšit celou zima.

Sušil 0870 | Synečku synečku (12%)
Synečku, synečku, velké sliby máme, [: kerý jich zrušíme, :] počet z něho dáme. Snadný já, děvečko, snadný já počet dám, dojda k farářovi hned sa vyzpovídám. Není, můj rozmilý, není farář Pán Bůh, on ti neodpustí, dyž mu povíš pravdu.1) Pěkně já ťa prosím, moja roztomilá, budu já putovat za tebe do Říma. Kdyby si putoval do Jeruzaléma, před hrubým oltářem padl na kolena; na kolena padl, sedům rázů omdlel, ješčě ti, synečku, odpuščat nebudem. Dopusť, Bože, dopusť takového hřmění, by na ťa padalo tři noci kamení. Bodaj ťa, synečku, popadla hodoňka, co by ťa držala do půl sedma roka. Do půl sedma roka, zrovna sedum roků, až by ti padali červi z tvého boku. Bodaj ťa, synečku, metalo vředisko, až by ťa hodilo na naše smetisko. Nekleň, milá, nekleň, už jsu proklnutý, snad mosím zahynút pod ludskýma ploty. Pod ludskýma ploty, jako ten hnilý klát, kerý sa nehodí ani do kamen dat.

Bartoš 1901 / 1149 | Teče voda od javora (11%)
Teče voda od javora, od javora do jazera; všecky mosty pobrała před kostełem nechała. Píte, chłapci, píte víno, šak Morava teče nimo; Morava nám neškodí, žádnú rybu nehodí. Ej rodičé synka měĺi, na vojnu ho dát moseĺi; jeho mamka plakala, že ho těžce chovala. Má mamičko, proč płačete? Šak vy se mnú nepůjdete; půjde se mnú koníček, na koníčku syneček.

Sušil 1859 | Šla Anička s Marijankou přes zelené (11%)
Šla Anička s Marijankou přes zelené lesy,1) potkala tam obrazníčka, co obrázky nosí.2) O to já tě, obrazníčku, o to já tě prosím, vymaluj mně ten obrázek, co pod srdcem nosím.

Sušil 2036 | Měla sem galánů (11%)
Měla sem galánů jak na hrušce květů, a včil mám jednoho, nehodí sa světu. Nehodí sa světu, ani dobrým lidom, bude brzo jarmak, prodám ho tam židom.1) A židé, židáci, kupte si galána! Za štyry grajcary,2) za dva ho dám ráda.3)

Sušil 2220 | Svatá panna Barborka (9%)
3.Svatá panna Barborka ráno vstávala, do knížek hleděla. Co tam viděla? Svaté Pozory, svíce hořely, andělé zpívali. Panna Maria se všema svatýma, stoj při mně, až já budu umírati. Nedej ďáblům přistúpiti. Přistup sama s andělama, se svým synem Kristem Pánem až na věky věkův, amen.