Erben 5/071 | Husička divoká!

49 words

Erben 5/071 | Husička divoká! (100%)
Husička divoká![73] letěla s vysoka, přisel na ni střelec, střelil ji do boka. Urazil jí křídlo a pravou nožičku, smutně zaplakala, spadla na vodičku. „Ach Bože můj milý! už jsem dolítala, už jsem těch svých dětí tady zanechala! Moje drobné děti nedělají škody: plovou po potoce,[74] napijou se vody.“

Sušil 1480 | Kačena divoká (68%)
Kačena divoká letěla z vysoka, [: šohaj, dobrý střelec, :] střelil jí do boka. Do boka levého, pod pravú noženku, ona zaplakala, sedňa na voděnku. Hořko zaplakala, na Boha volala, ach, Bože, rozbože, už jsem dolétala. Co bys ani nežil, ani neokříval, na tvoje střelení dycky si zpomínal. Ubohá kačica už sem dolétala, už sem své káčátka už sem dochovala. Vy drobné káčátka, poleťe vy za mnú, šak my poletíme k suchému Dunaju. Moje dobré děti nedělajú škody, sednú na Dunaju, napijú sa vody. Vody sa napijú, nažerú sa písku, otřepú ďubáčky o zelenú lísku. Moje drobné děti u potůčka seďá, kalnú vodu pijú, tvrdý písek jeďá.

Sušil 1161 | Fóké větřičku z Dunaje (30%)
Fóké, větřičku, z Dunaje, uraz jabličko lebo dvě. Urazil jedno jediný a i to bylo červivý. Půč mi, synečku, nožíčka, nechať vykrojím červička. Půč mi, synečku, dlóhýho, ať ho vykrojím celýho. Jak do jablička krojila, v půli nožéček zlomila. A po zahrádce chodila, místo jablonce hledala. A našla dobrý místečko, kde nesvítilo slunečko.1)

Sušil 2062 | Seděl sokol na topole (30%)
[: Seděl sokol na topole, :] přebíral1) si peří svoje. Došel k němu střelec mladý, co tu děláš, sokol sivý? A já sedím na topole, přebírám si peří svoje. Nestřílaj mia, střelče mladý, perečka mně vypadaly,2) sem já sokol velmi starý. Letěl bych já přes to moře, není možné, široké je. Poletím já až do Váhu, kde tvá milá kosí trávu.

Erben 2/621 | Přenešťastnej (30%)
Přenešťastnej ten Krumlovskej zámek! přenešťastnej ten Krumlovskej dvůr! šel tudy Jeníček, urazil kramflíček: jeden celej a druhýho půl!.

Sušil 1632 | Ti pavlovčí úřadové tvrdého srdéčka (23%)
Ti pavlovčí úřadové tvrdého srdéčka, dali oni sobě nalit starého vínečka. Jak se podnapili, hned se uradili, kerého by šohajíčka na vojnu dostali. Vezmeme-li bohatého, toho bude škoda, kerý má co doma robit, toho doma třeba. Vezmem chudobného, co nemá žádného, a ten može maširovat do pole širého. Stojí šohaj v maštalence, vrané koně češe, ohlídá se z boka na bok, co mu milá nese; a nese mu dárek, řetaz, puta, zámek, tu máš, milý šohajíčku, císařský závdanek. O takový, o závdanek já vám nic nestojím, šak vy o tom dobře víte, že se ženit strojím. Můj tatíček starý, má matička taky, komu jich mám zanechati, ubohé žebráky.

Bartoš 1901 / 1373 | Ten Małacký zámek (22%)
Ten Małacký zámek mezi horama; skázało mi švárné dívča, že půjde s nama. A dyž zme tam přišľi, maci nedała, že je ona ešče mładá, aby čekała. A vy panimámo, ja cože je vám! Vy ľehnete do posteľky a pantáta k vám. A já, ubožátko, sama na peci; obracám se z boka na bok, všady ně tłačí. Ach vy panímámo, já se přece vdám, já už se téj vašéj peci tłačiti nedám.

Sušil 1485 | Koničku bělavý (10%)
Koničku bělavý, vyvez mě z Moravy esli nevyvezeš, střelím ti do hlavy. Vyvezu, vyvezu na tureckú mezu, tam odtuď uvidíš tu brněnskú vežu. Ta brněnská veža velice vysoká, nemohla přeletět kačena divoká. Ne tak ta divoká, ta nedělá škody, přiletí k rybníčku, napije se vody. Přeletěla přes ňu jenom jednú v roce, vypila voděnku všecku na potoce. Voděnku vypila, kalíska nechala, po tobě, synečku, památka zůstala.

Erben 2/064 | Roztocká hospoda (9%)
Roztocká hospoda je velmi vysoká, přeletěla přes ni husička divoká. Přeletěla přes ni jenom jednou v roce, vypila vodičku v Roztockém potoce. Tu čistou vypila, tu kalnou nechala: což jsem, můj holečku, pro tebe vystála! Co jsem už vystála, co ještě vystojím: pro tebe, můj zlatej, vše ráda přestojím!

Erben 2/065 | Husička divoká (9%)
Husička divoká letěla s vysoká, vypila vodičku z našeho potoka. Tu čistou vypila, kalnou nám nechala: což je po panence, jest-li je nekalá!

Bartoš 1901 / 0589 | Dunajo Dunajo převelmi široká (8%)
[: Dunajo, Dunajo, převelmi široká, :] [: přeletěla přes ňo, přeletěla přes ňo hosička divoká. :] [: Přeletěla přes ňo jenom jednó v roce :] [: vepila voděnko, vepila voděnko všecko na potoce. :] [: Voděnko vepila, kalisko nechala :] [: kéž sem ti můj milé, můj holóbko sivé, nebela poznala. :]