Bartoš 1901 / 0589 | Dunajo Dunajo převelmi široká

40 words

Bartoš 1901 / 0589 | Dunajo Dunajo převelmi široká (100%)
[: Dunajo, Dunajo, převelmi široká, :] [: přeletěla přes ňo, přeletěla přes ňo hosička divoká. :] [: Přeletěla přes ňo jenom jednó v roce :] [: vepila voděnko, vepila voděnko všecko na potoce. :] [: Voděnko vepila, kalisko nechala :] [: kéž sem ti můj milé, můj holóbko sivé, nebela poznala. :]

Bartoš 1901 / 1319 | Přiletěla husa (42%)
Přiletěla husa aj včera po poledně, vypila voděnku všecku na potoce. Voděnku vypila, aj kalisko nechala, vo kehos, má milá, vo kehos plakala. já sem neplakala, aj synečku, o tebe, a já sem plakala, že mně v nohy zebe.

Bartoš 1901 / 1356 | Kéž sem to věděla (40%)
Kéž sem to věděla, že bode neděla, bela bech se vlase v lelík spletla zase. A pantla veliká na konce lelíka bela by vesela, červená neb belá. Abech se lébela, rokávce bech bela oblékla s taclama, kordolko s portama. Sokňo faldovanó, čestě zmandlovanó a fěrtošek nové, tenké, kartonové. Oblekla na nožke červené pončoske, střevečke s přaskama, co mám s kaménkama. Bela bech bez mála na krk hovázala svó galateryo s panenkó Maryó. Tak jak mladá panna sóc vešperkovaná v svoje česté šate od hlave do pate. Bela bech v kostele ho matěčke melé Pánbožka prosela, takto se modlela: Tatěčko nebeské, o jak se Te hezké, matěčko nebeská, te se také hezká. Ach moj melé Bože, rač mě hož dat može, však je mně ho třeba jako kóska chleba. Bolestná matěčko, potěš mé srdečko v mé velké bolesti, však sem staró dosti. Amen se zazpevám pesničko zaverám: Smeloj se, můj Bože, a rač mě dat može.

Bartoš 1901 / 1086 | Panenko bela bes červená jako les* (10%)
Panenko, bela bes červená jako les,* debes bela nechodila s chlapcama za oves. To sem já nebela, to bela tá hiná, to bela tá kamarádka, co mě prozradila. Belas kamarádka, ale jož nebodeš, počké jenom kamarádko, šak hambě nehondeš.

Bartoš 1901 / 0104 | Za horama v černým lese (10%)
Za horama v černým lese, seče trávo hezký děvče. Seče jo tam na dolině, na té panské jetelině. Přišil na ňo mesliveček, polesnýho mládeneček. »Co to, holka, co to děláš, že se ani nevohledáš? Proč bech já se vohlídala, dež sem škodě nedělala. »Te mosíš bet zmordovaná, pod javorem zakopaná.« Než bech se zmordovat dala, rač bech třikrát zavolala. »Aj můžeš třeba štyrykrát, nehosleší ti hani fták.« Dež ponéprv zavolala, alije se zelenala. Dež podruhý zavolala, dóbrava se rozlehala. Dež po třetí zavolala, svýho bratra dovolala. Mlačí bratr to hoslyšel, staršímo to povídat šel. »Hola! bratře, zle je s námi, naša sestra volá v háji. Zapříhnite vraný koně, do háječka pojedeme.« Dež na to lóko přijeli, sestřičko tam neviděli. Spatřili tam meslivečka, polesnýho mládenečka. »Co to děláš, meslivečko, že máš vod krvje šavličko?« Zastřelil sem holubičko, v menářovým vokýnečko. »To nebela holubička, to bela naša sestřička. Te mosíš jít do vězení, kde božího světla není.«

Sušil 1721 | Ať včerá bela neděla (10%)
Ať včerá bela neděla, a já sem duma nebela. Bela tam mša svatá za naše děvčata, a já sem na ní nebela. Včerá bel zasvěcené deň, kdepak ten šohajíček bel? Dala sem mu kvinde, šel k panence jinde, ach, snad už na mne zapomněl.

Bartoš 1901 / 1180 | Na líšenským zámko (10%)
Na líšenským zámko honili cegánko a ja ju ja; nebela cegánka, bela má galánka, — moja milá. Chceš-li moja býti mosíš se mnó híti — do tábora; tam se sezdat dáme, roke si podáme, — bodeš moja.

Bartoš 1901 / 0728 | Ózká cesta ózká za mó miló (10%)
Ózká cesta, ózká za mó miló dneska; nebela be ózká, debe bela láska, šel bech za ňó dneska.

Bartoš 1901 / 1058 | Oj kam pak se poděla (10%)
Oj, kam pak se poděla, ta Růžkova rodina? [: Oj, jak be jakživa, v Bohonicích nebela. :] Oj, kam pak se poděli, ti Růžkoví synoví? [: Oj, jak be jakživi, v Bohonicích nebeli. :] Ti Růžkoví synoví, žádné na ně nic neví, [: debe na ně co věděl, tak be na ně pověděl. :]

Bartoš 1901 / 0793 | Debes bela nechodila do té panské (10%)
Debes bela nechodila do té panské seči, nebela bes věděla, jak ti věnec svěčí.

Sušil 1485 | Koničku bělavý (8%)
Koničku bělavý, vyvez mě z Moravy esli nevyvezeš, střelím ti do hlavy. Vyvezu, vyvezu na tureckú mezu, tam odtuď uvidíš tu brněnskú vežu. Ta brněnská veža velice vysoká, nemohla přeletět kačena divoká. Ne tak ta divoká, ta nedělá škody, přiletí k rybníčku, napije se vody. Přeletěla přes ňu jenom jednú v roce, vypila voděnku všecku na potoce. Voděnku vypila, kalíska nechala, po tobě, synečku, památka zůstala.