Černík 1908 / 083 | Bože

63 words

Černík 1908 / 083 | Bože (100%)
[: Bože, Bože, keď neumrem, :] šak zaplácím, čo som dlužen. [: Aby ludzja něreptali, :] ciernéj zemi pokoj dali. [: Čiernéj zemi, něoranéj, :] len motyčkú pokopanéj. [: Kopali ju dva vojáci :] od večera do pólnoci. [: Keď ju oni vykopali, :] krčmárenkám vedzec dali. [: Krčmárenko, s Bohem budzte, : | čo som dužen, nězabudzte. [: Napišce si bielú kriedú, :] šak zaplácím, až k vám prídu. [: Napišce si na rjadečky :] to zaplacja galánečky.

Galko 1/478 | Kedyže to žitko zíde (18%)
Kedyže to žitko zíde, čo na moju svadbu bude? Nezíde to tej jeseni, lebo je to v tvrdej zemi. V tvrdej zemi neoranej, len motyčkou pokopanej; v tvrdej zemi nebránenej, len tŕnikom povláčenej.

Galko 1/481 | Ej, nedaj, bože, abych umreu (18%)
Ej, nedaj, bože, abych umreu, ej, až zapuacim, co su dužen, ej, šenkérovi za vínečko, ej, a mej milej za perečko. Ej, šenkérovi za červené, ej, a mej milej za zelené, ej, a šenkerce za skleničku, ej, a mej milej za hubičku.

Černík 1908 / 148 | Ej, umřela mi (16%)
Ej, umrela mi žena, už som vdovec, dal som ju pochovac do Banovec. Kopali jéj jamu dva mládenci, němohli vykopac do pól noci. Vykopali jamu až do pása, tam je moja žena a jéj krása.

Sušil 0203 | Nad Kostelcem je černý les (13%)
[: Nad Kostelcem je černý les, :] [: žalo tam pět panen oves. :] Povězte mně, mé panenky, mého srdca holuběnky: Je-li tady moja milá, je-li zdravá jako jiná? Tvoja milá už umřela, včerá ráno pohřeb měla. Zvoňte, zvony, na vše strany, umřelo mé potěšení. Zvoňte, zvony, po všem světě, že už já nemám děvčete. Ukažte mně tu stežčenku, kady vezli mó panenku. Ta cesta je právě známá, rozmarýnem vypletená. Kady panenka vezená, všady rosička sražená. Povězte mně, kde tam leží? »Na kerchově vedle dveří.« Ponejprv kerchov obešel, na její hrobek nepřišel. Po druhé kerchov obešel, na její hrobek nepřišel. Po třetí kerchov obešel, na její hrobeček přišel. »Kdo se šlape po mém hrobě, nedá mně v hrobě pokoje?« Já se šlapu, moja milá, jsi-li ty ke mně upřímná? »A to je Janiček milý, co tu po mém hrobě chodí.« A šel cestó pod podlóbí, tam, kde má hrobař nádobí. A vzal ryčku a motyčku, aby vykopal Aničku. Běž, Janičku, běž ty domů, poruč mě tu Pánu Bohu. A šak ty mne už nezvihneš, ešče spíše za mnó přindeš.

Bartoš 1901 / 1111 | V čérnéj zemi neoranéj (12%)
V čérnéj zemi neoranéj, pod motyčkú zakopanéj, ach, dož ťa zakopáł, potěšéní? Ach, dyž ty už ľežíš v čérnéj zemi?

Erben 7/042 | V zeleném háječku (12%)
V zeleném háječku milovali se dva; padlo na ně dřevo, zabilo je oba. Dobře udělalo, že oba zabilo: nebude naříkat jeden pro druhého. V zeleném háječku hrob tam vykopali, pannu a mládence spolu pochovali. Dobře udělali, že je pochovali: panny a mládenci by jich litovali.

Galko 1/255 | Pod hájičkom, pod zeleným (9%)
Pod hájičkom, pod zeleným [: ej, orie dievča s volkom jedným. :] Ešte brázdu nezorala, [: ej, mati na ňu zavolala: :] Ančúš, Ančúš, poďže domu, [: ej, vydávam ťa, neviem komu. :] Vydávam ťa Janíkovi, [: ej, najväčšiemu zbojníkovi. :] V noci príde, v noci tajde, |: ej, nič dobrého nedonesie. :] Len košielku vyparenú [: ej, a šabličku skrvavenú. :] Bielu plachtu potrhala, [: ej, kým šabličku utierala. :] Už v Liptove vyzváňajú, [: ej, už Janíka opatrujú. :] Už v Liptove odzvonili, [: ej, už Janíka ulapili. :] Už ho vedú cez Košice, [: ej, plačú za ním tri dievčice. :] Jedna plače, druhá kvíli, [: ej, tretia sa mu lapá šiji. :] Janík, Janík, srdce moje, [: ej, čo tu vidíš, všetko tvoje. :] Vidím, vidím zoreničku, [: ej, prenešťastnú šibeničku. :] Kebych ja bol o tom vedel, [: ej, že ja na nej viseť budem, :] bol bych ju dal vymaľovať, [: ej, striebrom, zlatom povykladať. :] Po spodku len toliarami, [: ej, a po vrchu dukátami. :] Na prosredku mramor, skalu, [: ej, kde položím moju hlavu. :]

Erben 4/081 | Nedej Bože! abych stonal (7%)
Nedej, Bože! abych stonal, kdož pak by mně posluhoval? Kdož pak jinej, než má milá, má Andulka roztomilá. Nedej, Bože! abych umřel, než zaplatím, co jsem dlužen. Nejsem dlužen než dvá česká, to zaplatí holka hezká. Co zaplatí grošíčkama, já oplatím hubičkama.

Sušil 1385 | Nedaj Bože abych umřel (7%)
[: Nedaj, Bože, abych umřel, :] ja, až poplatím, co jsem dlužen!

Bartoš 1901 / 0771 | Cjažko je mi na srdenku cjažko (6%)
Cjažko je mi na srdenku, cjažko, [: že som si cja zalúbiła ľahko. :] Ľúbjá sa mi tvé očenka sivé, [: mysľeła sem, že sú spravodľivé. :] Keby som cja něboła poznała, [: boła bych já ščasľivá bývała. :] Boła by som bez šeckéj starosci, [: včiľ mi puká srce od žałosci. :] Pres Hrozenko cesta ušľapaná, [: po něj chodzí miłá upłakaná. :] Chodzí, chodzí, ruce załamuje, [: že jéj miłý do vojny rukuje. :] Podaj že mi, miłá, pravú ručku, [: něprídzěm ci až tak pri tak ročku. :] Keby si ty mi nemínił prijíc, [: aj já voľím s tebú do vojny jíc. :] Čo by sis to, miłá, vyžjádała, [: abys sadła na vraného koňa? :] Na predku mám obrok pre koníčka, [: a na boku mi visí šabľička. :] A na druhém, tam ně visí pistoľ, [: móžeš vedzěc, že já nebudzěm tvój. :] Kedz já umrem, pochovac ňa dajcě, [: moju miłú na pohreb vołajcě. :] Něch mňa ona až tam vyprovodzí, [: šak jéj to sám Pámbů vynahradzí. :]