Černík 1908 / 308 | K horám súnečko

64 words

Černík 1908 / 308 | K horám súnečko (100%)
K horám, súnečko, k horám, dávno na tebja volám, dávno na tebja volám, abys ty išlo k horám. Povej, vetríčku, povej, moju hlavičku ovej, moja hlavička mladá vetríčkovi je ráda. Zahor, súnečko, zahor, za ten zelený javor, za ten nejzelenější, hdze je mój najmilejší. Hore, súnečko, hore, tam hore pod polodně, tam hore pod polodně, hdze milý obeduje: červené vínko pije, bielý chléb ukrajuje.

Smutný 26/036 | Povej vetrík pouad tj pohlaď os (28%)
Povej, vetrík, pouad (tj. pohlaď o.s.) širé pole

Sušil 1573 | Hore slunečko hore (20%)
Hore, slunečko, hore, tam hore pod polodně. Tam hore pod polodně, kdze moj milý žitko žne. K lúkám, slunečko, k lúkám, dávno na tebja kúkám.1)

Sušil 1722 | Ach ovej ovej co mě (19%)
[: Ach, ovej, ovej, co mě hlava bolí,: ] hlavěnka mě pobolívá, aj, zavaž mně ju, moja milá, aj, zavaž mně ju červeném šátečkem, ať mě už víc nebolívá.

Černík 1908 / 306 | Fúká rieter (19%)
Fúká vieter po doline, po téj drobnéj zaceline. Zacelinka prekvitala, mamka céru zapletala. Nie, mamičko, nie na tuho, něbudzem já vaša dúho. Leš, mamičko, na široko, pójdzem od vás na daleko. Na daleko do Galie, hdze Kristus Pán obeduje. Hdze Kristus Pán obeduje, a svatý Jan posluhuje. * Vylecela lastovenka ze záhorá, ráda by mňa moja mamka doma mala. Ráda by mňa moja mamka doma mala, abych já jej izbu, pitvor, zametala. * Hdze sme žali, tu sme žali, na doline, tam sa ptáča jarabáča preletuje. A ta ptáča jarabáča okolo pňa, jak ten švarný šohajíček okolo mňa.

Sušil 1720 | Ach ovej co je láska zlá (19%)
Ach, ovej, co je láska zlá, dyž jedna milovala dva. Ešče bylo horší, kamarádi bratři, dyž jedna milovala tři. S tým jedným v síni postála, druhýmu ruku podala a třetímu přála: Mám tě, synku, ráda, ach, radši než ty oba dva. Ach, ovej, co je věc těžká, otec mně brání synečka. Zbraňuje mi mati, nedá si tě brati, ach, ovej, co je věc těžká. Můj némiléší synečku, ďi, popros moju matičku, by mi nezbránili, a mi dovolili podat ti pravó ručičku. Ach, ovej, co sem slyšela, ach, ovej, co sem myslela, že já nejsem hodna jedinýho slova. Ach, lásko, jak jsi podvodná.

Černík 1908 / 079 | Hore je chodníček (19%)
[: Hore je chodníček, dole je cestička, :] něpúščaj, Hanička, z večera Janíčka. [: Ako ho něpuscím, keď ma pekně prosí, :] otvór mi, Hanička, já ci poviem čosi. [: Povedaj, povedaj, čo máš povedaci, :] lebo já němóžem do pól noci stáci. [: Do pól noci stála, do polodňa spala, :] ešče sa pítala, či za času stala. [: Stala ona, stala, až polodně zvoní, :] a pastýř své stádo s pola domu honí.

Sušil 2329 | Svatá Anna sunce stála (18%)
[: Svatá Anna sunce stála,:] pekný obraz malovala.1) Kedz ho ona vymaluje, odešle ho na galije. Na galije, na ty bělé, kdze Kristus Pán obeduje.2) Kdzě Kristus Pán obeduje, svatý Ján mu posluhuje.

Bartoš 1901 / 1117 | K svatém Jánu modľitbičku skłádám (10%)
K svatém Jánu modľitbičku skłádám, ve dně v noci Pána Boha žádám, aby mi to súnečko sviéciło, kerého já ráda mám. Čo ma už ľen toľko násľeduješ, moju łásku k svojéj pritahuješ? Šak by som já ľen ráda vedzeła, či ma verne miłuješ. Já miłujem, nesmiém poviédaci, moju łásku pred nikým zjevici, ľebo mi to nenje dovoľeno, mosím dycky tájici. V svéj tajnosci na teba poziérám, v svéj tajnosci svú łásku zakrývám, aby sa to naši nezvedzeľi veľice sa obávám. Trebar to já pred nikým nepoviém, aľe si ty dycky v srdci mojém, mé myšľénky sú dycky o teba, jako ta já zabudem.

Černík 1908 / 205 | Súnečko (9%)
Súnečko sa níží, k večeru sa blíží, hdze já budzem nocovac? Má milá sa hněvá, noclahy mi nědá, že mňa budze trucovac. Trucuj, milá, trucuj, len mňa nězarmucuj, sama sebja zarmúcíš. Já do vojny pójdzem, tam bojovac budzem, a ty doma zostaněš.

Sušil 1584 | Svěc mesačku jasno (9%)
Svěc, mesačku, jasno, už sunečko zašuo. Za hory vysoké, za pole široké.