Galko 3/023 | Mala som ja rukávce

32 words

Galko 3/023 | Mala som ja rukávce (100%)
Mala som ja rukávce, dala som ích Cigánce: a ty čierna Cigánka, začaruj mi šuhajka. Ja ti budem čaruvať, ty mi mosíš niečo dať: štyri groše, lebo peť, bude šuhaj jako kvet.

Galko 1/006 | Bodaj by vás, vy mládenci (50%)
Bodaj by vás, vy mládenci, čerti vzali, keď ste vy mňa na ten tanec nepozvali; ja by bola tancovala, aj na cimbal niečo dala a vás všetkých pobozkala. Čo sa mamka tejto noci natrápila, aby sa vám len nejako zavďačila; spiekla muky za tri korce pre vás, chlapci, na koláče, len aby som tancovala. Už je ameň, už je koniec, milí chlapci, keď je už raz, keď je už raz po tom tanci; keď sa nový tanec strhne, pamätajte, chlapci, na mne, trebars bude po polnoci.

Smutný 38/008 | Počkaj moja mila moja znajmilejšia mám (50%)
Počkaj moja mila, moja znajmilejšia, mám ti niečo

Sušil 1931 | Prodala rubáč rukávce (35%)
[: Prodala rubáč, rukávce, :] [: dala si hádat cigánce. :] O, cigáničko má milá, přičaruj ty mně šohaja.*) Budu-li ti ho čarovat, musíš mně za to darovat. Štyry dukáty lebo pět, bude syneček jako květ.

Sušil 1489 | Jaký jsi hospodář (31%)
Jaký jsi hospodář, takové stavení, v síni dost kamení, v jizbě kamen není. Jaký jsi hospodář, takovú ženu máš, máš na ní rukávce jako na cigánce. Jaký jsi hospodář, takovú máš ženku, ty piješ v palérni, ona pije v šenku. Jakový hospodář, taková gazdina, nabrali popela, vezli ho do mlýna.

Bartoš 1901 / 1365 | Ach šiła rubáč rukávce (31%)
[: Ach, šiła rubáč, rukávce, :] [: dała čarovať cigánce. :] [: Ach, cigánečko majmiłá, :] [: přičaruj ty ně Martina. :] [: Ach, takového pěkného, :] [: za pů třinásta rynského.:]

Bartoš 1901 / 1366a | Prodała rubáč rukávce (30%)
[: Prodała rubáč, rukávce, :] [: dała si hádat cigánce. :]

Sušil 2338 | Ej měla máti měla dceru (27%)
Ej, měla máti, měla dceru, ej, pěkným jménem Kateřinu. A tak si s ňú hore vedla, žádnému jí dat nechcela. Jak v nedělu ráno stala, na ulici umetala. Shodil jí Bůh cedulenku, zlatem psanú literenku. Že má v pondělí umříti, s tým světem sa rozlúčiti. Jak v pondělí ráno stala, s pléjači sa ubírala. Poďme, pletci, plet do pola, a já půjdu také s vama. Jak poledne docházelo, na slunečko pohledala. Běžte, pletci, poobědvat, a já půjdu dom umírat. Jak ke dveřám dochádzala, na mamičku zavolala. Má mamičko, otvírajte, šaty k svadbě vykládajte! Kordulenku damaškovú, co mám k svadbě přichystanú. Tu fěrtušku, tu s pantlama, co sem si ju šila sama. Ty rukávce, ty kmentové, co mám ke svadbě hotové. Ten damašek, ten zelený, co mám tepruv k svadbě nový. Ty čižmičky, ty telací, co sem jich měla dycky v tanci. Tu truhličku s modrú barvú, budú plakat chlapci za mnú. Tu truhličku, tu s pokrovem, budú plakat nad mým hrobem. Ej, s Bohem, s Bohem, má mamičko, s Bohem, s Bohem, má sestřičko! S Bohem, s Bohem, můj tatíčku, s Bohem, s Bohem, můj bratříčku, s Bohem, s Bohem, šohajíčku. S Bohem, s Bohem ostávajte a za mňa sa modlívajte. Ke krchovu docházela, na černú zem pohlédala. Ty černá zem neoraná, sedem roků nekopaná. Budeš zajtra překopaná a já v tobě pochovaná.

Bartoš 1901 / 0622 | Ta Nečická dědina (14%)
Ta Nečická dědina mezi samém stromovím, [: měł sem já tam gaľánečku :] a už za ňó nechodím. Chodijó tam dvá jiní, ti nejsó tak upřimní, [: dé si pozor, ma panenko, :] jeden tě z nich ošidí. Ošidí tě jedenkráť, dvakráť, třikráť, štyrykráť, [: ošidí tě, má panenko, :] ošidí tě nastokráť. Dyž sem měła osnást ľet, ošidiła sem jich pět, [: ešče tebe šiditi mám :] aľe to neuděłám. Na to sem se učiła a do škoły chodiła, [: abych já ty młádenečky :] černooké šidiła.

Bartoš 1901 / 0104 | Za horama v černým lese (12%)
Za horama v černým lese, seče trávo hezký děvče. Seče jo tam na dolině, na té panské jetelině. Přišil na ňo mesliveček, polesnýho mládeneček. »Co to, holka, co to děláš, že se ani nevohledáš? Proč bech já se vohlídala, dež sem škodě nedělala. »Te mosíš bet zmordovaná, pod javorem zakopaná.« Než bech se zmordovat dala, rač bech třikrát zavolala. »Aj můžeš třeba štyrykrát, nehosleší ti hani fták.« Dež ponéprv zavolala, alije se zelenala. Dež podruhý zavolala, dóbrava se rozlehala. Dež po třetí zavolala, svýho bratra dovolala. Mlačí bratr to hoslyšel, staršímo to povídat šel. »Hola! bratře, zle je s námi, naša sestra volá v háji. Zapříhnite vraný koně, do háječka pojedeme.« Dež na to lóko přijeli, sestřičko tam neviděli. Spatřili tam meslivečka, polesnýho mládenečka. »Co to děláš, meslivečko, že máš vod krvje šavličko?« Zastřelil sem holubičko, v menářovým vokýnečko. »To nebela holubička, to bela naša sestřička. Te mosíš jít do vězení, kde božího světla není.«

Galko 1/144 | Po valaský od zeme (12%)
Po valasky od zeme, kto mi ovce (kozy) zaženie? A ja bych ti bol zahnal, ale som sa vlka bál. (Hojže, hojže, bača môj, tebe kožka a mne loj; tebe kožka na dudy, a mne lojík pod zuby. Hoj cic, koza, kozina, daj nám syra gazdiná; ak nám syra nedodáš, slabých chlapov vychováš. Výboh, Výboh, kde si bol, kde si taký umokol? Bol som tam za horami, pásol som tam barany. Štyri kozy, piaty cap, kto vyskočí, bude chlap; i ja by bol vyskočil, ale som sa potočil. Poza bučky, poza peň, poďže, bratu, poďže sem; poza bučky a klady, tancuj šuhaj zamlady. Poza búčky, poza peň, vyberiem si, ktorú chcem; vyberiem si devečku, ako bielu ovečku. Vyberiem si za žienku bystrú, švárnu Slovenku; vyberiem si Ančicu, čo vie variť žinčicu.)