Bartoš 1901 / 0081 | Husaři jedou

51 words

Bartoš 1901 / 0081 | Husaři jedou (100%)
Husaři jedou pěkně si vedou, proti sousedů na kopečku koňům dávajú. Který je ten pán, co nás verboval? Chtěl oklamat hezky děvčátko sám se oklamal. Když šel přes lavku, padnul do járku : Podaj mně, podaj, moja milá, tvou pravou ruku. Ruku podala, žalem plakala, bodej bych tě, milý synečku, nebyla poznala.

Sušil 0862 | Co mi doš mo milo (26%)
Co mi doš, mo milo, jak od tebě půjdu? Hedbovno šatečku, jak na ňu napřadu. Ach, už sem napřadla a i namotala, už sem ju, synečku, i do tkoča dala. Dala sem ju dzělać všelijake formy, jo sem si myslela, že si synek švorny. A tys je śvidraty na obě dvě oči, to moje srdečko žalem se rozskoči. Žalem se rozskoči, žalem něskonanym, že z meho věnečka listky opadaly. Listky opadaly, ratolesci stojo, něbudu, synečku, něbudu ja tvoja.

Bartoš 1901 / 0324 | (18%)
1. Ach neraz sem já, neraz ja přes ten ľesek přełáz, požčaj, miľunká, koňa, už ňa nožičky boľá.*) 2. Ach husičky, husičky, ja nekaľte vodičky, přijede tu syneček napájati koníčky. 3. Maľučká chvíľka do dňa, má miłá, vyprovoď ňa. Což bych ťa provázeła, nejsu já tvoja miłá. (Erben 113 a 132, Kollár I. 180) 4. Čí to husičky, čí to vyzobały nám žito, vyzobały nám jarku v stodoľe na hambáłku. (Erben 364, Sušil str. 298.)

Bartoš 1901 / 0075 | Joj joj joj sem chaso spěchajte (18%)
Joj, joj, joj, sem, chaso, spěchajte, pomoci hledajte ; našemu hejtmanu, neb má v čele ránu, a již zamodralú, joj, joj, joj ! Joj, joj, joj, čo ti porobili, náš Ondrášku milý, bodej jich Bůh trestal a nikdy neprestal, že tě tak obeslal joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde sú tvoje šaty, kde je řetěz zlatý, kde sú pasomany, husar premovaný, kabátec stříbrný, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde máš čižmy žluté, pri nich šňůry zlaté, kde trapce ohnivy, podkovy střibrny již ti víc nebrní, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde cedrová flinta, kde prekrásná pinta, kde čagan mistrný, kteréhos bol pilný náš Ondrášku milý, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde je tvoja hlava, pekná, kadeřavá, kde je tvář překrásná, kde sú ústa jasná, plná zubů řásná ; joj, joj, joj. Joj, joj, joj, pysky jak koraly, ruce jako skály, oči k hledu jisté, nohy si mal bystré v utíkání jisté, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde je tvá umělosť, kde síla a smělosť, srdnatosť takého hejtmana dryčného, světa veselého, joj, joj, joj Joj, joj, joj, s Bohem buď ty silný, náš Ondrášku milý, juž od tebe jedem, vidět ťa nebudem, až před Božím súdem, joj, joj, joj,

Bartoš 1901 / 0188 | Na tom našem dvoře (18%)
Na tom našem dvoře, to je voda, Bože, malučko je zakalená, napit se jí može. Napil se jí synek, sousedů Martinek, připravil on hezký děvče o zelený vínek.

Sušil 0930 | Čija to dzěvečka (17%)
Čija to dzěvečka po zahradzě chodzi? Svoje bile nožky po rosičce brodzi. Drobne fialečky, rosičku zbirala, svojemu milemu věnek hotovala. Komuž ja uboha ten věnek hotuju? Něni ho ve svěcě, co ja ho miluju. Něni ho ve svěcě, ani ho něbudzě, mily, mocny Bože, teskno je mi všadzě. Mijales mě, mijal, přeces mě něminul, bodejes, kochanku, ve svěcě zahynul. Bodej cě, kochanku, ve svěcě zabili, nežli mu hlavičku vrunbkem obvinuli.

Sušil 2269 | U našeho fojta (17%)
U našeho fojta zelená se chvojka. Povězte mně, pane fojte, kde je vaše dcerka. V zahradečce byla, tři věnečky vila, jeden tobě, druhý sobě, třetí pověsila. Pověsila tě ho v komoře na kolku, miluj ty mě a já tebe, sousedů pacholku.

Bartók III 1208 | Dobrá voda na jarku (17%)
Dobrá voda na jarku

Sušil 1301 | Slavkovský pan farář pěkně káže (11%)
Slavkovský pan farář pěkně káže, rozdává obrázky, ruce váže. Já na to kázání také půjdu, o jeden obrázek prosit budu. Slavkovský pan farář milostivý, dal mi on obrázek, ten byl živý. Dáti ho do knížek, nesměstná se, zamknót ho do truhly, udusí se. Dám si ho na lávku, sednu k němu, on mi dá huběnky, já dám jemu.

Galko 1/007 | Ej, škoda ťa, šuhajko (11%)
Ej, škoda ťa, šuhajko, dudy dudy dudydom, ej, že za vodou býváš, dudy dudy dudydom; ej, voda lávku vzala, ty k nám nechodievaš, dudy dudy dudydom. Ej, keby ja k vám chodil, dudy dudy dudydom, ej, ty by si plakala, dudy dudy dudydom; ej, bieleným ručníčkom oči utierala, dudy dudy dudydom.

Sušil 0973 | Sivá husa sivá (11%)
[: Sivá husa, sivá :] dolů vodú splýva. Kdo galánky nemá, nech sa za ňú dívá. Já galánky nemám, já sa nepodívám. Měl sem já galánku, jednej vdovy děvku. Chodíval sem za ňú, polámal sem lavku. Byla to lavečka z dřeva olšového. Byla to panenka srdce falešného.