Bartoš 1901 / 0360 | Teskno smutno na vše strany

54 words

Bartoš 1901 / 0360 | Teskno smutno na vše strany (100%)
Teskno, smutno na vše strany, sem zbavená potěšéní, sem zbavená potěšéní, duša moja, šohaj švarný. Vyletěł mně vták ze skľetky, ten był pěkný nade všecky; ľetěł k mořu, smutně vzdychał, přežałostným hłasem vołał. Vrať sa ke mně potěšéní, vrať sa ke mně bez meškání; vrať sa ke mně bez meškání dušo moja, šohaj švarný.

Bartoš 1901 / 0689 | (26%)
1. Ľetěł, ľetěł vták, ponad čérný mrak, nad mrakem sa točí, zvihá k nebi oči, miľenko! vołá. Miľenko miłá, tvůj miłý vołá, bys nebyła pyšná, a za ním vyšła, sama jediná. 2. Pod Kužełovým, teče vodička, napoj ně, má miłá, hołuběnko sivá, napoj koníčka. Ja nenapójím, já sa ho bójím, on by ňa pokopał, neco ně uděłał, kdo by ňa hójił. Včiľ sú dochtori, učení páni, oni ťa vyhójá, moje potěšéní za štvrť hodiny. Ľež* bych sa dała naším dochtoróm, rač ukopu jamu, na nekoľik sáhů a skočím dolů.

Erben 5/400 | Přeškoda nastokrát (24%)
Přeškoda nastokrát, že musím zanechat milování: začal jsem milovat, muším mašírovat bez meškání. Dal jsem se na vojnu pod lejthary, když po všech ulicích v Českých Budějicích verbovali.

Bartoš 1901 / 0566 | Frajír miłý frajír (24%)
Frajír, miłý frajír, kdes včéra večér býł? [: Frajírečka moja, nedaľeko teba. :] Frajír, milý frajír, co ti tam říkaľi? [: Frajírečko moja, tobě nadávaľi. :] Frajír, miłý frajír, cos jim na to říkał? [: Frajírečko moja, smutně sem si vzdychał. :]

Bartoš 1901 / 0119b | Vyľetěł vták hore nad obłaky (19%)
Vyľetěł vták hore nad obłaky, měł on pérí nade všecky vtáky, a nade všecko stvorení. Doľetěł on k miłéj pod okénko: Otevri ně mé drahé srdenko! Spíš-ľi a ľebo ňa čuješ? Čujem, čujem, ani ešče nespím, aľe já ti otevríti nesmím, já nemám miłého doma. Tak sa oni społu zhováraľi, až ho ona po řeči poznała, poznała, aj zapłakała. Vitaj, miłý, z daľekéj krajiny, povídaj ně, jaké víš noviny? Jak sa ti ve světě védło? Zľe aj dobré, má miłá gaľánko, je raněné mé smutné srdenko, raněné aj dorúbané. Odkažte tam panu farárovi, nech odkáže také hrobarovi, nech ukope hrobek nový. Na tom hrobě takové znamení, že tam ľeží šohaj dorúbaný, dorúbaný, dosekaný.

Bartoš 1901 / 0421 | Vyľeteł słávyček nad Javornýček (17%)
Vyľeteł słávyček nad Javornýček, prišieł my pod okno švárný Janýček; ach prišieł, prišieł, aľe neskoro, on sa chceł zhovárat, mne sa nesceło. Co sa ty, má myłá, čo na mna hneváš? Any my, duša má, dobrú noc nedáš, any dobrú noc, any słovečko, čo sa na mna hneváš, má hołubyčko? Šabľenku my daľi pre potešený, vojáček mosím byt, to jináč neny, vłásky my strihnú, ľíčka my bľennú, ach Bože, pre Bože, už je zľe se mnú.

Bartoš 1901 / 0118 | Vím já jeden háječek (12%)
[: Vím já jeden háječek, :] v tom háječku domeček. [: V tom domečku děvečka, :] chovała sokoľíčka. [: Sedum ľet ho chovała, :] na osmý ho pustiła: [: Leť, sokoľe, do poľe, :] naľétaj sa do vůľe. [: Letěł sokoł, zaľetěł, :] třikrát Krakov obľetěł. [: Sedeł si tam na rýnek, :] na červený kamýnek. [: A tak si on zazpívał, :] až sa Krakov rozľéhał. [: Krakované měščani, :] hned na rýnek běžaľi. [: Všeho díła nechaľi, :] sokoła posłúchaľi. [: Co, sokoľe, co zpíváš, :] žádného smutku nemáš? [: Jaký bych já smutek měł :] šak ně žádný neumreł. [: Umreła ti tvá miłá, :] dvě hodiny s połedňa. [: Dvě hodiny s połedňa, :] o štyrech pohreb měła. [: Letěł sokoł, zaľetěł,:] až na zámek doľetěł. [: Trikrát zámek obľetěł, ] nikde dverí nenašeł. [: Enom také okénko, :] co zavołał miľenko!

Bartoš 1901 / 0774 | Pres dunajek ľetí małý vtáček (10%)
Pres dunajek ľetí małý vtáček, jeho méno je małý słavíček; ten nese psaní, v něm pozdravení, połožił ho miłéj na stołeček, kde ona skłádała svůj věneček. Miłá, jak sa ze sna probudiła, do pravéj ručenky psaní vzała; čte ho a vzdychá, smutně naríká, zbavená súc svého potěšení: skrz ľudské reči zme rozvedení. Łaštověnka ľetí dó cuziny; hľedaj si, synečku, děvče jiný, hľedaj si hľedaj, synečku, jiný, a já tobě préju mnoho ščestí, aby sis ty našeł děvče hezký.

Bartoš 1901 / 1173 | Dyž sem za milou chodíval (10%)
[: Dyž sem za milou chodíval, malý štěstí sem mívával. :] [: Maly štěstí i neštěstí, potkalo mně děvče hezky. :] [: Potkalo mně, neznalo mně, zašlo za mně, volalo mně. :] [: Poď synečku, z pravé strany pomož na mně plachtu trávy. :] [: Těžší tráva než otava, proč’ si, milá, toliž žala? :] [: Nažala sem do sytosti, abych měla kravám dosti. :] [: Kravám dosti, koni tvému, koníčkovi sedlanému. :] [: Bude-li kůň trávu jísti, musíš s něho dolů slézti. :] [: Slezu-li já s koně svého, seš zbavena věnce tvého. :] [: Věnce tvého, zeleného cos dostala od milého! :] [: Cos dostala, musíš schovat a já musím mašírovat :] [: Do pole, tam do šírého, tam zahyne chasy mnoho. :] [: Těš nás Pán Bůh, těš nás oba, mě na vojně tebe doma. :] [: Těš nás Pán Bůh v každé chvíli mně na vojně, tebe v síni. :] [: Síň, sekňičku zametala, slzami ji polévala. :] [: Co pak pláčeš a naříkáš, dyť mně přece tu ještě máš. :] [: Co pak pláčeš, co pak kvílíš, dyť ty se mnou jít nemíníš. :] [: Jak já nemám naříkati, dyž já nemám otce, máti. :] [: Otec, matka mně zemřeli, mně v zármutku zanechali. :] [: Do zármutku, do velkého, pomož synku, pomož z něho. :] [: Jaké Jest to pomáhání, dyž mně druhý otec brání. :] [: Druhá matka zapovídá, otčím mně k vám chodit nedá. :]

Bartoš 1901 / 1191 | Ach horahorečka (10%)
Ach hora, horečka, pod ňú je skaľička, chytajú na vojnu švarného Janíčka. Ach hora, horečka, pod ňú je skaľička chytajů na vojnu švárného Janíčka. Ja keď ho chytiľi na Kačenku vołał: Kačenko, srdco mé, svazovať ňa nedaj. A keď ho už védľi pres Straňanské łúky, už mu podávały galánečky ruky. A keď ho už védľi pres Straňanské poľe, už mu ukazujú ty Brodské kasárně. Vojáci šabľama, mamičky słzama ta Brodská kasárňa pěkně maľovaná. Neukazujte mně ty Brodské kasárně, než mi ukazujte k mojéj miłéj dveře. Tá Brodská kasárňa pěkně malovaná, co ju maľovaľi vojáci šabľama.

Bartoš 1901 / 0095 | Boła tam cescička (10%)
Boła tam cescička, ľecě*) [: šľapaná, :] išła ňú dzěvečka, ľecě [: płakała. :] Išeł ňú Janíčko, ľecě, [: vízdał si, :] na švárnú dzěvčinu ľecě, [: vołał si. :] A co vy, Janíčko, na mňa [: vołácě, :] a šak já dobre vím vy ma [: něznácě. :] A já cja, Aničko, ľecě [: dobre znám, :] dá-ji Pambôh večer, lecě [: pôjdzěm k vám. :] Jaké boły cesty, ľecě [: šľapané :] také tvé, Janoško, srce [: fałešné. :]