Bartoš 1901 / 1163 | Z Nedašové Lhoty

25 words

Bartoš 1901 / 1163 | Z Nedašové Lhoty (100%)
Daj si synečku, daj si zahrát, šak sa ti šije v Brně kábát, košułenka na Šternberku, to je všecko pro miłenku.

Sušil 1674 | A na Brně verbujú (52%)
A na Brně verbujú, já sem se dal na vojnu, má milá, neplač pro mně, dal sem se dobrovolně. Pěkný bílý kabát mám, palaš sobě připínám a boty s ostrohama, jsem šohaj mezi váma.

Bartoš 1901 / 1290 | Kam ti formané kam ti jedú (46%)
Kam ti formané, kam ti jedú, kam ty nové voze vezú? Bude v Brně nový jarmark, dáme si tam pěkně zahrát.

Sušil 1704 | V Brně na placu koníček stojí (46%)
V Brně na placu koníček stojí, už se syneček do vojny strojí. Strojí se, strojí, že už pojede, že na svú milú nezapomene. A jede, jede; ešče se vrátil: Vrať mně, má milá, co sem ti kúpil. Nic mně’s nekúpil, všecko daroval, červené pantle, cos mě miloval.

Sušil 1069 | Červené jabličko (46%)
Červené jabličko po zemi se točí, otevři mně, milá, máš-li černé oči. Já ti nevotevřu, černých očí nemám, pro tebe, synečku, malovat se nedám. A tebe, synečku, v Brně malovali, na tvé bledé líce drahé barvy dali.

Sušil 1630 | Smutná je mně ke Hradišču cesta (46%)
Smutná je mně ke Hradišču cesta, plače o mně galanečka hezká; plače o mně, ruce zalomuje, že se pro mne koníček širuje. Neplač o mne, potěšení moje, šak mně šijú v Brně šaty nové. Šaty nové a kamaše černé, neplač o mne, potěšení věrné.

Sušil 0239 | Šel stařiček dolinú (45%)
[: Šel stařiček dolinú :] až k svatému Hostýnu. Šel tam přes jeden krchov, jednoho pána přes hrob. Kdož po mém hrobě ide, studenú rosu myje? Já, panáčku, sluha tvůj, služebníček věrný tvůj. Odkažte tam mej paní, nech šije čechel nový. Že je tento juž shnilý, od sirot uplakaný. Paní nemeškala, hned na krchov běžala. Otvíraj sa, hrob hrubý, mého pána dům nový. Jak sa ten hrob otevřel, sivý holub vyletěl. Ta paní sa ulekla, hned na kolena klekla. Nelekaj sa, paní má, šak to byla duše má. Přiletěli andělé, vzali duši do nebe. Přiletěli po druhej, vzali tělo předrahé.

Sušil 0238 | Kdo chodí po mém hrobě (45%)
[: Kdo chodí po mém hrobě, :] [: bílú rosičku stírá? :] Já to chodím, kmotře můj, můj kmocháčku rozmilý. Kdo tam chová mé děti, mé ubohé sirotky? Já jich chovám, kmotře můj, můj kmocháčku rozmilý. Dvakrát za deň chleba dám a po třetí vyšlahám. Zle jich chováš, kmotře můj, můj kmocháčku rozmilý. Třikrát za deň chleba daj a po štvrté vyšlahaj. Zkažte tam mojí ženě, nech mně šije košule. Nech jich šije ve středu, při slunéčku východu. 1) Nech jich nese v sobotu, při slunéčku západu. 2) Jak na krchov kročila, žalostně zaplakala. Ach, kde jsi, můj manžele? Nech se mně hrob otevře. 3) Nový hrob sa otevřel, sivý holub vyletěl. Sedl si na kostele, zaspíval si vesele. 4) Podívaj sa, ženo má, jak je košula mokrá. Od tvých dítek plakání a tvého naříkání. Budeš v nebi ty a já, i s našima dětima.

Bartoš 1901 / 1239 | Počké Landrborko (45%)
Počké Landrborko, šak ti bode horko, haž ti zatopijó v Brně na Špimberko. Počkáte huiáni, šak vám juž nahání, že vám bodó lítat hlavě porubaný.

Bartoš 1901 / 1211 | V Brně na kopečku (45%)
V Brně na kopečku stojí vraný kůň, a na tom koníčku celý mundur můj. Okolo koníčka vojáci stojí, švarnyho synečka do šatů strojí. A jak ho nastrojí, on si vyskočí, červeným šátečkem třikrát zatočí. Navrať mi, má milá, navrať mi ten dar, co jsem ti daroval, když jsem chodil k vám. Já ti ho nevrátím, nejsem povinna, nechť ti ho navrátí v táboře jiná. V táboře nesmíme holky milovat, tam jenom musíme exečirovat. Kdo zná execírku, tomu dobře je; ale já jí neznám, srdečko moje.

Sušil 1662 | Co su to za koně (45%)
Co su to za koně v tej naši dubině? Pase ich ma mila, košulenku šije. Dyž ju vyšivala, žalostně plakala a bilym šatečkem oči utirala. Aj, něplač, ma mila, něutiraj oči, můj vrany koniček pode mnu se toči. Komu ty, ma mila, košulenku šiješ? To tobě, synečku, jak pomaširuješ. Ach, vyšij ju, vyšij zhůru na přiramku, abych pamatoval, že sem měl galanku. Ja ti ju vyšiju zelenym hedbavem, abych tě poznala, dy budeš husarem.