Sušil 0549 | Chodzila po lesi

41 words

Sušil 0549 | Chodzila po lesi (100%)
Chodzila po lesi, trhala ořeši; co je po ořeši, dy mne nic něčeši. Chodzila po hajku, trhala fijalku; co je po fijalce, dy mne mily něchce. Chodzila po roli, po oranej roli; co je po tom poli, dy mne hlava boli.

Sušil 0780 | Před nami lavečka (84%)
[: Před nami lavečka, :] [: ohyba se. :] Pod ňu je vodzička, přeliva se. Vyperce, macičko, košulenku. Juž mi odmluvaju mu milenku. Juž je košulenka vyškrobena, moja najmilejši odmluvena. Dyž je odmluvena, něbojim se. Přijdzě ta hodzina, oženim se. Zeleny jalovec juž dozrava, že mne ma milenka zaněchava. Zachodzi slunečko v hory, v lesy, že mne v Krmelině nic něcěši. Cěšivavalo mne, už něbudzě. Budzě mne cěšivać něhdzě indzě.

Erben 2/290 | Chodila po lesí (17%)
Chodila po lesí, trhala ořeší: „Což je po ořeší, když mne nic netěší!“ Chodila po hájku, trhala fijalku: „Což je po fijalce, když mne žádnej nechce! Chodila po poli, po zvorané roli: „Co je po té roli, když mne hlava bolí!“

Erben 2/257 | Červená modrá fijala – (11%)
Červená, modrá fijala – kdes ji, má milá, trhala? Trhala jsem ji v zahrádce, zabolelo mne mé srdce. 1) Zelené, bílé ořeší – ach, kdo mé srdce potěší! Zarmoutil mně ho leda kdo, ale potěšit nemá kdo. 1) Někdy se píseň tato zavírá slohou následující: Proč by tě srdce bolelo, když už máš hocha jiného?

Bartoš 1901 / 0267 | (10%)
1. Dyž tys mě nechtěł, mjéł si to pověděť, [: že tvý očka černý, :] nechcó na mě hľeděť. 2. Chodiła po poľi, trhała kókoľi, [: což je po kókoľi, :] dyž mě hłava boľí. Chodiła po hájku, trhała fiałku; [: což je po fiałce, :] dyž mě miłé nechce. Chodiła po ľesi, trhała ořeší; [: což je po ořeší, :] dyž mě nic netěší.

Černík 1908 / 050 | Ej hrmelo (7%)
Ej, hrmelo, pršalo na našu zahrádku, cešli sa chlapci, ja-hoja, na našu Marjánku, dušá má. Ej něcešce sa, chlapci, na našu Marjánku, ta naša súseda, ja-hoja, zasjala fijalku, duša má. Ej, čo mňa po fijalce, keď mi ništ něvoní, čo mňa po dzievčaci, ja-hoja, keď mi nění k vóli, duša má. Ej, k vóli mi je, k vóli otcovi, maceri, ale mé srdénko, ja-hoja, na to něprivolí, duša má. Ej, chlapci, tam něchodzte, tam vám ništ nědajú. aj to švarné dzievča, ja-hoja, pred vami skovajú, duša má. Ej, chleba nám dávali a noža němali, černooké dzievča, ja-hoja, peed nami skovali, duša má. Ej, pod našú zahrádkú, je lipka zelená, a pod tú lipečkú, ja-hoja, postylka ustlaná, duša má. Ej, a na téj postýlce švarný Janko leží, milá se ho pítá, ja-hoja, čo ťa Janko bolí, duša má. Ej, bolí mňa hlavička a polovic čela, čo mňa poštípala, ja-hoja, súsedova včela, duša má. Ej, něbola to včela, včelička z včelína, leš to bolo dzievča, ja-hoja, s čiernýma očima, duša má.

Sušil 0827 | Sadila sadila (7%)
Sadila, sadila fialenku v roli, jak ju nasadila, hned Boha prosila, aby dal pohody. Dej, Bože, dyščíčka, tichého větříčka, [: aby se ujala :] modrá fialečka. Dyščiček nepršel, fialenka zvadla, možeš, milá, vědět, že je láska malá.*)

Sušil 2347 | Nechoď švárný šuhaj ke mně (6%)
Nechoď, švárný šuhaj, ke mně, a mia bolí srdce ve mně, keď ťa čujem u dverí, nesmím ti jít otevřit. Dzi mu, dcerko, otevřici, já půjdu světlo rozžnúci, pusci si ho do síně, daj mu slovo uprímné. Dcerka dvera otvírala, maci světlo rozžíhala: Vítaj, milý, vítaj k nám, cos donesel, pověz nám. Počkaj, milá, já ci povím, došel sem si pro rozmarýn, daj mi z něho pérečko, potěšíš mé srdečko. Vyndzi, milý, k okénečku, máš tam modrú fialečku, fialku s rozmarýnem omotanú s hedbávem. S tým hedbávem pěkným bílým, abys vědzel, žes byl milým, žes k nám večer chodzíval a mia ze sna budzíval.

Smutný 48/277 | Chodila po hájku trhala fialku co (6%)
Chodila po hájku, trhala fialku, co je po fialce

Sušil 0683 | Na hoře na dole (6%)
Na hoře, na dole, ej, na hoře, na dole, [: v tem zeleném hájku. :] Trhaua má miuá modrú fialenku. Trhaua, trhaua, do kystek vázaua. Došeu k ní šohajek, perečko mu daua. Daua mu perečko, modrej fialenky, aby nezapomněu svojej frajirenky. Dyž půjdeš mimo nás, zpomeň si na dům náš, že v něm frajirku máš. Dyž půjdeš mimo nás, zpomeň sina dům náš, že v něm frajirku máš. Dyž půjdeš mimo nás, mimo našich dvéří, jenom ty zavouaj: Má miuá, otevři. Dyž půjdeš mimo nás, mimo našich oken, jenom ty zavouaj: Má miuá, vyndi ven.

Sušil 0947 | Holianský prótí (6%)
Holianský prótí mý srdečko rmótí, židensky vořeší mý srdečko těší. Holianský pole same kopce, zmole, po něm se prochází potěšení moje. Holianský pole habe radš nebelo, habe mý srdečko po něm netóžilo.