Sušil 0759 | Pod horú studenka

50 words

Sušil 0759 | Pod horú studenka (100%)
[: Pod horú studenka, :] [: vody z ní ubývá; :] ponáhlaj, šohajku, frajerka umierá. Umierá, umierá, už ju spovědajú. Na tebja, šohajku, na tebja čekajú. Však já dosci běžím, až sa všetek třasu, abych sa odprosil svej milej zavčasu. Můj milý šohajku, už sa s tebú lúčím; už tebja, šohajku, už Bohu porúčím.

Černík 1908 / 131 | Pod naším okénkom (14%)
Pod naším okénkom studzénka vyvierá, chój, Janoško, domů, mamka ci umierá. Umierá, umierá, už ju oklékajú, na tebja, synečku, samého volajú.

Sušil 1357 | Máte mia maměnko (14%)
Máte mia, maměnko, máte mia jedinú, nevydávajte mia na druhú dědinu. Keď mia tam vydáte, banovat budete, má stará matičko, včiu mně pomáhajte! Vybiraua jsem si mezi malinama, ale jsem si, Bože, kyseuú vybraua. Kyseuú, kyseuú, takovú kyseuú, neuvidíte mia jak živa veseuú. Vedua sem si, vedua jako ze sta jedna, z vysokej stoličky na nízkú sem sedua. Já sem si mysleua, že si já provedu, že z nízkej stoličky na vysokú sednu. Já sem sa vydaua, leda muža měua, leda ludé řekli, že jsu muadá žena. Já sem si mysleua, že mně dobře bude, že mně mojej kráse jak živ neubude. Už mně moje kráse pomali ubývá, už mně ju šohajek na chrbtě odbíjá.

Sušil 2067 | Straka hnízdo vláčela ryjum fium tajum (14%)
Straka hnízdo vláčela, ryjum, fium, tajum, straka hnízdo vláčela, sakajdum, tanaj, dunaj, tanaj dum. Tři mladý vyseděla, atd. Jedno dala do služby, a druhý si nechala, a třetí jí umřelo. Sviňa mu hrob kopala, slípka zahrabávala. Kohótek mu odzpíval, a kocór se odprosil.

Galko 1/413 | Dau by mi to pán buh (9%)
Dau by mi to pán buh, panenka Maria, co bych do dnes týdňa v černej zemi byua. Co si to, má miuá, co si to vinšuješ, šak sa ešče dosci v zemi nanocuješ. Co bych si, muj miuý, to nevinšovaua, a ked na mňa múvi* šecka tvá rodzina. Né tak tvá rodzina, jak tvoja mamička, že sem ja pro tebja chudobná dzevečka. Ked sem ja chudobná, hledaj si bohačí, ked tebje, šuhajku, chudobná nesvječí. Hledaj si bohačí a ja chudobného, nebudem si myslet jeden na druhého. Chudoba, chudoba, šak si mi moc vina; vzau by si mňa šuhaj, nedá mu rodzina. Chudoba, chudoba, šak mi feliruješ,**; bohatých muádencu ode mňa zdaluješ. Bohatých zdaluješ, chudobných mi nedáš; chudoba,chudoba, šak mi kriudu dzeuáš. Chudoba, chudoba, ona nic netrací; vychádzajú na ňu magnáši, bohací.

Sušil 0446 | Za našimi humny za našum stodolum (9%)
Za našimi humny, za našum stodolum pleje dzěvče len; přijelcě k ni prošvarny šohajek, přejel ji přezeň. Pomož tobě Pan Bůh, ma mila dzěvucho, jak ty pleješ len. A dajž to Pan Bůh, můj mily synečku; nějedz mi přežeň. »A ja něpojedu, ma mila dzěvečko, slub mi moju być.« A co bym ja tobě slubovala? Něumim robić. »A dosci to jest ta robocička, dyž ty pleješ len.« A ledva mne ta moja macička, vněvolila ven.1) A ohledni se, ma mila dzěvucho, na haj zeleny! Kyj dubovy a makytovy nauči robić. Skoro by toto, můj šohajku, bylo, ešče němaš nic, a už by si se nade mnu potřisal, že mne budzěš bič.2)

Sušil 2050 | Ptam se ja cě dzěvečko prvni (9%)
Ptam se ja cě, dzěvečko, prvni raz, skoro-li mi šatku daš? Až budzě v tom městečku jarmaček, to ci kupim šateček. Ptam se ja cě, dzěvečko, druhy raz, brzo-li mi vinek daš? Čekaj, mily synečku, do leta, až budzě hojně květa. Ptam se ja cě, dzěvečko, třeci raz, brzo-li moju byc maš? Až se budzě sucha lipka zelenac, bila růža červenać. Kupil synek zeleneho harasu, přikryl lipku zavčasu.1) Podivaj se už, ty dzěvečko ma, jak se lipka zelena, bila růža červena.

Galko 1/209 | Tou našou dolinôčkou ponáhľam za (9%)
Tou našou dolinôčkou ponáhľam za Aničkou, keď išla na maliny; ej, kričím, volám za ňou, aby počkala za mnou, až som všetek spotený.

Galko 1/405a | Už kohútky spievajú (9%)
Už kohútky spievajú, pusť ma, milá, pusť ma dnu. Počkaj, milý, chvíľočku kým oblečiem letničku. Dobre tebe čekati, v bielom loži ležati, ale mne je, jaj, beda, na koníčka dážď padá. A ja moknem všetek sám, i na koni môj sersám. Keď to milá slyšala, hneď otvoriť bežala.

Bartoš 1901 / 1307 | Ti lanžhotčí pachoľíci hodní (9%)
[: Ti lanžhotčí pachoľíci hodní, trantaryja, hodní sú, :] na parádu sa nenesú, na děvčata až sa třasú, a ja, tramtarára, hodní sú.

Sušil 0729 | Něskoro děvečko (9%)
Něskoro, děvečko, něskoro lituješ, ach, dy už na rukach děťatko pěstuješ. Bylo třa, děvečko, bylo třa zavčasu, dokavad si měla ješče svoju krasu. Bylo třa, děvečko, zamknuť se v komoře a nepustiť synka do svojeho lože. Ale tys pustila, slibom’s uvěřila, tak’s při tom věneček zeleny pozbyla. Nadarmo, děvečko, hažeš prstenečkem, on už věc něbudě zelenym věnečkem. Byl pěkny zeleny, a včilej je černy, ach, jakej on došel škaredej proměny!