Sušil 0716 | Nechodívé synku

22 words

Sušil 0716 | Nechodívé synku (100%)
Nechodívé, synku, okolo potoka, sedí tam panenka pěkná černovoká. Nechodívé, synku, dyž tě děvče nesce, ona má za puntem samo boží dřevce.

Sušil 0716 | Nechodívé synku (100%)
Nechodívé, synku, okolo potoka, sedí tam panenka pěkná černovoká. Nechodívé, synku, dyž tě děvče nesce, ona má za puntem samo boží dřevce.

Sušil 0490 | Dej mi panenko rozmarýnu (25%)
[: Dej mi, panenko, rozmarýnu, :] [: ať pod okénkem nezahynu. :] Nasela sem ho záhoneček, vyvila sem ho na věneček.*) Nasela sem ho ešče druhý, vykutaly ho vaše kúry. Nasela sem si ešče třetí, vytrhaly ho vaše děti. Počkej, synečku, u našich vrat, až nám rozkvete karafiát. Karafiát a boží dřevce, měla sem synka, už mě nechce.

Sušil 1554 | Nasela jsem marijánku (25%)
Nasela jsem marijánku do zahrádky po záhonku. Nasela sem zeleného pro synečka, pro milého. U Vrtalů hezký synek, bude trhat marijánek. U Kosného hezké děvče, bude trhat boží dřevce.

Sušil 0701 | Za tó našó stodolenkó (25%)
Za tó našó stodolenkó teče voda kolajenkó. Napil se jí šohajínek, růste z něho rozmarýnek. Rozmarýnek, boží dřevce, co je po něm, dyž mně nechce.

Černík 1908 / 287 | Okolo Hrozenka (9%)
Okolo Hrozenka vodzenka ceče, skázal mně šohajko, že mňa už něsce, a keď mňa něsce, já na to nědbám, smutku něpovedzem, lebo ho němám. Jaký bych, Bože mój, já smutek mala, keď som ho hý verně němilovala, milovala som, ale jen špásom, něvedzel šohajko, že falešná som. Vylecel slavíček na Javorníček, prišol k nám pod okno švarný Janíček, ej prišol, prišol, ale něskoro, chcel sa se mnú smlúvac, mně sa něscelo. Ej, snad sa, Anička, snad na mňa hněváš, ej, keď mi dobrú noc ani nědáváš, ani dobrú noc, ani slovečka, snad sa na mňa hněváš, má frajérečka?

Černík 1908 / 291 | Červená ružička (8%)
Červená ružička na šípovém prútku, žjadný člověk něví o mojém zármutku. Žjadný člověk něví, ani něuverí, jako mňa srdénko za mú milú bolí. Na zelenéj lúce čierný orel skáče, povedalo dzievča, že mna ono něsce. Keď něsce, něch něsce? něch si robí, čo sce, a snad mi dá Pámbo ke mně verné srdce.

Černík 1908 / 101 | A pred nami zahrádečka (8%)
A pred nami zahrádečka, trním plecená, na něj rosce rozmarýnek, bielé vršky má, haj, haj, rozmarýn, a já o něm dobre vím, hdo mňa něsce milovaci, já mu vypovím. Miloval mňa švarný šohaj, herskú dzievčinu, zaněchal mňa milý Bože, skrdze příčinu, haj, haj, keď něsceš, hladaj si ju, hdze ju vieš, prídze inší, stokrát milší, banovac budzeš.

Černík 1908 / 037 | Mám mám (8%)
Mám, mám krepelenku, ona pekně zpievá, chojce žac, chojce žac, už sa rozednievá. Mám, mám krepelenku, zlámala si nožku, podaj mi, dzievečka, bystréj vody trošku. Mám, mám koňa šimla, ten ma dobré nosí, po horách, po dolách, po zeleném lesi. Mám, mám koňa šimla, on mi něsce stávac, a ja viem, čo mu je, němám čo mu dávac.

Bartoš 1901 / 0928 | Mám já ženu kvočnu (8%)
Mám já ženu kvočnu, co si já s ňú počnu? Dám-ľi pod ňu vejce, ona sedět nesce, co si já s ní počnu. Dám-ľi já jí husí, praví, že to dusí; dám-ľi jí sľepičí neustaľe skřečí. Co si ja s ňú počnu?

Sušil 2229 | Koledníci o půlnoci (8%)
Koledníci o půlnoci, co chcete od dvora? Štědrého večera. Panimáma nesce stávat, koledy nám nesce dávat. Staň, dcerka, nahoru, dej dětům koledu. Dcerka vstala, poskočila, dala dětům koledu. Po jabličku kulatým, po voříšku špičatým, po groši širokým. Zaplať Pán Bůh, svatý Ján, naposledy Pán Bůh sám.