Smutný 17/033 | V Zarazicách krajní dům měl sem

6 words

Bartoš 1901 / 0320 | Vľčnovečku Vľčnove (100%)
[: Vľčnovečku, Vľčnove, :] těžko je ně, [: má panenko, po tobě. :] [: Ve Vľčnově krajní dům, :] našéł sem si [: tam děvčátko, Bože můj. :] [: Dyby ně ho chtěľi dat, :] věděl já bych [: to děvčátko šanovat. :] [: Ve dně bych ho šanováł, :] v noci já [: bych to děvčátko miłováł. :]

Smutný 17/033 | V Zarazicách krajní dům měl sem (100%)
V Zarazicách krajní dům, měl sem

Smutný 20/072b | V zarazinách krajní dům (99%)
V zarazinách krajní dům

Sušil 0528 | Ja co sa stalo ten týdeň (99%)
Ja, co sa stalo ten týdeň nového, rozhněvala sem si svojeho milého. Rozhněvala sem si pro jedno slovečko, že sem mu neřekla, jdi s Bohem, srdečko. Ja, hněvaj ty sa třeba celý týdeň, enom sa nehněvaj, dyž přijde krajní deň.

Sušil 1035 | Vy břesovské děvčátka (98%)
Vy břesovské děvčátka, krajní noc vám ide,1) vy galánů nemáte, kdo vás budit bude? Obudí nás, obudí kohútek jařabý, on vesele zazpívá, dyž poletí z hřady. Kohútek z hřady letí, vesele si zpívá: Stávej, milenko, hore, už se rozednívá.

Sušil 0430 | A dybych ja smutny vědzěl (2%)
A dybych ja smutny vědzěl, jak je v moji krajině! Esli se tež ma milenka, esli o mne frasuje. Mam ja doma dvuch holubků, pošlu s pismem jedneho, esli už tež ma milenka, esli už ma ineho. Holubeček s pismem stoji, ona mu něodvira, enom sobě bilu šatku černe oči ucira. Nělituj že, ma dzěvucho, tej svojej urody, bo sem ja tež nělitoval chodić přes ty zahrady.

Bartoš 1901 / 0662 | Naša zahrádečka pľetená (2%)
Naša zahrádečka pľetená, v ní rozmarýn růža červená, a v ní rozmarýn, a já o něm vím, kdy sem ho seła. Dyž sem maryjánek střihała, chłapcom za kłobúčky dávała; enom jednomu, svému miłému, sem ho nedała. A mám-ľi já tady vartu stát? Já sa možu jít domu vyspat, a jak sa vyspím budu červená jako maľina. Ešče si naséju marjánku tým Těšovským chłapcom na památku. Chłapci, pojďte k nám, maryjánek mám, a já vám ho dám. On sa na mně tuze rozhněváł, v hospodě ně vínka nezavdáł, vínka nezavdáł, do tanca nezváł, tak ně uděłáł. Už sem zapoměła na otce, také zapomenu na chłapce, na tě můj miłý, můj roztomiłý, na tě do konce. Už sem zapoměła na matku, zapomenu aj na zahrádku, v kerém sem stáła, kvítí trhała, chłapcom dávała. Už sem zapoměła na bratra, také zapomenu na vráta, v kerých sem stáła, si namłúvała, do bíłého dňa. Ešče tě, synečku, přistrójím, a potom já tobě vypovím, včiľ ti to povím: o tě nestójím, o tě nestójím.

Bartoš 1901 / 0663 | Pochválem buď Pán Ježiš! (2%)
Pochválem buď Pán Ježiš! Přišeł sem k Vám: Co robíš? [: Ked si přišeł, vitaj, na mňa sa nepýtaj, podľa mňa si nesedaj. :] Co to miłá hovoríš, snad že o mňa nestójíš, [: nemám v světě jinú, krom teb'a jedinú gałánečku uprimnú. :] A já půjdem na vojnu, słúžit císari pánu, [: tri roky vysłúžím, potom sa ožéním, veznu si ťa za ženu. :] Nechoď, miłý, na vojnu, na vojně ťa zabíjú, [: rači ostaň doma, a já budem tvoja galánečka uprimná. :]

Sušil 1010 | A v tym našim Pjišču jest (2%)
A v tym našim Pjišču, jest tam šumně, ale že jene v jednym domě; jest tam dzěvucha, chodzil sem ku ni štyry nědzěle. Oj, štyry nědzěle ve dně v noci jako rybička na potoce, ješče půjdu raz ji se opytać, mam-li chodzić zas. O, něchudź, něchudź, ty Janičku, boć mi laju ma macička. Macička laje, taciček něda, že jsem chudobna. O, choć ty, dzěvucho, statkův němaš, dy se mi jene pěkně chovaš, Pan Buh statky ma, un nam jeden da, a ty budzěš ma.

Sušil 1005 | Pomale koničky přes vodu (2%)
Pomale, koničky, přes vodu až ku mej Nanynce na shodu a pozdravče mi ju na stokrat, ježli je tak zdrava jako ja. A ja sem tak zdrava jako ty, mam fortušek zlatem vyšity. A kdo či ho, mila, vyšival, zatym ja sem doma něbyval? Kupim ja či, mila, domeček za ten tvůj zeleny věneček. Ty budeš v tym domku vyšivač a ja budu k tobě chodivač. Pročpak by si ku mně chodival, dy sem ja chudobna a ty pan. Po čem’s mě, ma mila, poznala, že si mě ty panem nazvala? Po tvojim koničku po branym a po sedelečku červenym.

Bartoš 1901 / 0766 | Před naším oknem kaľina (2%)
[: Před naším oknem kaľina, :] [: na téj kaľině maľina. :] [: Přiľeťéł na ňu z hory pták: :] [: proč si, má miłá, smutná tak? :] [: A proč bych smutná nebyła, :] [: dyž sem miłého ztratila. :] [: Była sem s miłým v hajině, :] [: usnúł ně sładce na kľíně. :] [: On modré oči otevřéł, :] [: a svým pohľedem na mně, zřéł. :] [: Zdáł se ně, miłá, divný sen, :] [: že sem tě védł z domu ven. :] [: Muzika hráła veseľe, :] [: až zme se octľi v kosteľe. :] [: V kosteľe ołtář, sama zář; :] [: ešče jasňéjší tvoje tvář. :]