Smutný 20/069a | Naše dvérca vzajú já je zalévám

6 words

Smutný 20/069a | Naše dvérca vzajú já je zalévám (100%)
Naše dvérca vzajú, já je zalévám

Smutný 13/030 | Naše dverca verzajů ja jich (71%)
Naše dverca verzajů, ja jich

Sušil 1819 | Chodí šohaj kole domu rád by (29%)
Chodí šohaj kole domu, rád by vešel k nám, naše dvéře vrzigajú, já je zalévám, pro tebe, synečku, studenú vodičkú, že ťa ráda mám. Zalévám ich sladkým mlékem, sladkú smetanú, zalévala bych ich máslem, naši nedajú.1) Pro tebe, synečku, studenú vodičkú, že ťa ráda mám.

Smutný 17/018 | Naše vrátka vrzajú já je zalévám (29%)
Naše vrátka vrzajú, já je zalévám

Bartoš 1901 / 0382 | Zavolala na šuhájke (29%)
Zavolala na šuhájke: aj, chlapci, poďte k-nám, naše vrata nevrzajó a deť já jich zalévám. Zalévám jich sladkým mlíkem he také smetano, hábe voně nevrzale, a dež k nám chlapci pudó.

Bartoš 1901 / 0445 | Chodí šohaj hore dołů aj rád (29%)
Chodí šohaj hore, dołů, aj, rád by vešeł k nám. Naše dvérka vrzugajú, a já jich zaľévám.

Sušil 0493 | Dé mně Bože ten dar (0%)
Dé mně, Bože, ten dar, co se mně v noci zdál, pod našem vokénkem hezké šohajek stál.1) Hezké šohajínek, bylo mu Martinek, co se mně naprosil o zlaté prstýnek!2) O zlaté prstýnek, o zelené vínek, abych mu ho dala, že je hodné synek.

Černík 1908 / 154 | Za našima humny (0%)
Za našima humny velká hubočina, utopil sa Janko s čiernýma očima. Bolo ci, Janíčko, v nedzelu někúpac, němal ťa milý Bóh tak tuze něztreslac. Já som sa někúpal, len som koně brodzil, a tak mňa milý Bóh do tej vody hodzil. Janíčkova hlava plyně do Dunaji. a za tú hlavenkú tri chlupaje krvi. A za tú kravenkú širáček s pantlami, a za tým širáčkom botky s ostrohami. A za tymi botky truhélka s pokrovcom, buzdeš, milá, plakac, stoja nad mým hrobom.

Sušil 1144 | Pověz ty mně má panenko zrána (0%)
Pověz ty mně, má panenko, zrána, kdy bude ta naša láska stálá? »Tedy bude naša láska stálá, až my půjdem spolem od oltářa.« Pověz ty mně, má panenko, pověz, kdy bude té naší lásce konec? »Tedy bude naší lásce konec, až já umřu a ty budeš vdovec.«

Černík 1908 / 188 | Naša sliepka (0%)
Naša sliepka jarabatá, drobného pierí, povedala moja milá, že mi něverí; keď něverí, něch něhá, a já pójdzem do světa, tam si budzem namlúvaci švarné dzievčata. Zamiloval som si jednu, slúží na fáre, něsmel som k něj chodzievaci, len prede dvére; keď som já k něj chodzieval, v hrsci čižmy nosieval, pocichúčky, polahúčky na milú volal. Otvór že mi, moja milá, vedz mi je zima, a snad by mňa nězahrjála tvoja perina; Kebys bola tak dobrá, mému srdcu uprimná, bola by si poprosila pana farára. Zakončení: Ale's nění tak dobrá, mému srdcu uprimná, ani si's ty něprosila pana farára. *)

Černík 1908 / 236 | Obúvajce chlapci (0%)
Obúvajce, chlapci, krpce, kerí máce smelé srdce, a já ho jeden mám, na jar sa pobierám. Pójdzeme tam do salaša, baran, ovca budze naša, chystaj, bača, kotel, najéme sa masa.