Sušil 1987 | Chodijá chlapci po ulici

29 words

Sušil 1987 | Chodijá chlapci po ulici (100%)
Chodijá chlapci po ulici, děvčata skupujú, vyšla jedna stará máti: Kupte vy si moju. A my si vašej nekúpíme, vaša je lenivá, štyry týdně hrnce močí, na pátý umývá.

Sušil 0074 | Prýščí se studená vodička z kameňa (37%)
Prýščí se studená vodička z kameňa a v ní se umývá Panenka Maria. A jak se umyla, na břežek stúpila, na břežek stúpila, syna porodila. Synáčku můj milý, já bych už snídala, já bych už snídala rybičky z Dunaja. Shov, milá matičko, až ti jich nalovím, z ledu oheň složím, tobě jich přistrojím. Synáčku můj milý, jak bys jich nalovil, s ledu oheň složil, dy ses dnes narodil? Ty toho, matičko, ty toho nevěříš? A já sem syn Boží, já sem všecko stvořil. Já sem stvořil nebe i matičko tebe, ty ptáčky na horách, rybičky ve vodách. Ten dobrý dobytek lidom na užitek, to drobné kamení lidom na znamení. Nestvořil sem horšího jako ty prsteně, jako ty prsteně, ty drahé kameně.1) Šla Panenka Maria cestú nedalekú, potkala děťátko malé neveliké. Ptám se tebe, děťátko, kde’s růžičky vzalo? »V tej zahrádce rajské, tam růžička roste. Tam je růžička milá, červená a bílá, jdi sobě jí natrhať, Panenko Maria.«

Sušil 0343 | Šla žena do kostela (36%)
[: Šla žena do kostela, :] poprosić Pana Boha. Nadešla umrleho, prvšiho muža sveho. 1) An chodi po krchově po travičce zelenej. Tlači travu zelenu, zbira rosu studenu. Rosičku se umyva, košulu se utira. Šij mi, ženo, košulu, bo mam celu ohnilu. Ušij mi ju v sobotu, přiněs mi ju v nědělu. Polož mi ju na hrobě, vemu ja ju sam sobě. Pozdravuj tam mileho druheho muža sveho. Tu maš, mužu, košulu, ať ti ji věc něšiju, ať se k tobě dostanu. Něžadaj to, ženo ma, by se ku mně dostala. Ležim blizko kostela a něslyšim zvoněňa, ani ptačka zpivaňa. 2) Ach, jdi, ženo, do domu a přikaž tam svym dětom: ať už o mne něplaču, těžkosti nědělaju.

Černík 1908 / 231 | V Prešpurenku (36%)
V Prešpurenku, na rýnečku, rúbali sa pre zdievečku, [: pre kerú, za kerú, kerá mala šnurovačku červenú :] Zamáčce si ručník vínom, uvjážce mi hlavu krížom, [: ešče ráz, ešče ráz, pójdzem sa já pre to dzievča rubác zas. :] Hdo něverí, něch sa pozre, ešče leží šabla pri něm, [: celá je krvavá, umývá ju jeho milá suzama. :]

Bartoš 1901 / 0132b | U Tvrdonic na kopečku (36%)
U Tvrdonic na kopečku sekajú sa o děvečku, sekajú, sekajú, kerá měła šňurovačku červenú. Kdo nevěří, nech tam běží, šak tam ešče šabľa ľeží, šabľenka krvavá umývá ju moja miłá słzama.

Erben 3/081 | Všichni psi štěkají (25%)
Všichni psi štěkají, kudly vyjou: Adamka vyběhla, co kupujou? Kupujem, kupujem dceru vaši. Šimanka vyběhla: „Kupte naši!“ My vaši nechceme, ta je líná: jen jednou za tejden hrnce mejvá. Kdy hrnce uměje, hubu nechce: že už jí od toho bolí ruce.

Sušil 2236 | Vyletěla sojka (19%)
Vyletěla sojka z druhé strany hájka, pásli tě tam pastuškové, jedli kašu z hrnka. Přiletěl k nim anděl a jim rozpověděl: Že se Kristus Pán narodil, aby každý věděl. My sme žáci malí, rádi bychme brali koledničku na ručičku, dybyste nám dali. A jak nám nedáte, brzo uhlédáte, všecky hrnce vám potlučem, co v polici máte. To malé děťátko, to by se chovalo, po troníčku na ručičku rádo by dostalo.

Sušil 2228 | Zelená se lóka (19%)
Zelená se lóka, na té lóce chvojka,1) seděli tam dvá pastýři, jedli kašu z hrnka. Přiletěl k nim anděl a to jim pověděl, že se Kristus Pán narodil, aby každý věděl, My sme žáci malí, rádi bychme brali po troníčku, po patáčku, dybyste nám dali. Pakli nám nic nedáte a nás rozhněváte, všecky hrnce vám potlučem, co v polici máte.

Sušil 1940 | Ach Bože s nebe já prosím (19%)
Ach, Bože s nebe, já prosím tebe, starého muža mám. Rač mně ho vzáti, mladého dáti, ať hříchu nepáchám. Ach, Bože s nebe, já prosím tebe, jak já mu zvonit dám? Na staré hrnce, hotové zvonce, tak já mu zvonit dám. Ach, Bože s nebe, já prosím tebe, jak já ho pochovám? Na starém došku, zapřáhnu kočku, tak já ho pochovám. Ach, Bože s nebe, já prosím tebe, jak já plakat budu? Na jeho hrobě vyskočím sobě, co je mně po tobě.

Sušil 1731 | Aj byla jedna stará baba (19%)
Aj, byla jedna stará baba, měla kozílka tuze ráda. Hop, kozle, cap, kozle, hop, kozle, cap. A on jí vlezl do police, poklókl jí tam všecky hrnce. Hop, kozle, cap, kozle, hop, kozle, cap.

Sušil 1752 | Otrhano chalupa a zlo žena k (19%)
Otrhano chalupa a zlo žena k tomu, ty dvě věci vyženu hospodořa z domu. O, ženo mo, ženo mo, zle mi hospodařiš, štyry hrnce kobzali, v potem zeli vařiš.