Sušil 0343 | Šla žena do kostela
{8'E 8'F }4'G 4'E / {8'D 8'E }2'C / {8'G 8'G }4'A 4'G / {8'A 8'B }2''C / {8''C 8'B }4'A 4'G / 2'E {8'G 8'F } / 2.'E /
Text:
[: Šla žena do kostela, :]
poprosić Pana Boha.
Nadešla umrleho,
prvšiho muža sveho. 1)
An chodi po krchově
po travičce zelenej.
Tlači travu zelenu,
zbira rosu studenu.
Rosičku se umyva,
košulu se utira.
Šij mi, ženo, košulu,
bo mam celu ohnilu.
Ušij mi ju v sobotu,
přiněs mi ju v nědělu.
Polož mi ju na hrobě,
vemu ja ju sam sobě.
Pozdravuj tam mileho
druheho muža sveho.
Tu maš, mužu, košulu,
ať ti ji věc něšiju,
ať se k tobě dostanu.
Něžadaj to, ženo ma,
by se ku mně dostala.
Ležim blizko kostela
a něslyšim zvoněňa,
ani ptačka zpivaňa. 2)
Ach, jdi, ženo, do domu
a přikaž tam svym dětom:
ať už o mne něplaču,
těžkosti nědělaju.
160. UMRLEC
Textové varianty / poznámky :
1) Něviděla žadneho,
ene muža prvšiho.
2) Ani ptačků zpivati,
ani zezulky kukati.
114 words
Podobné písně
Sušil 0343 | Šla žena do kostela (100%)
[: Šla žena do kostela, :] poprosić Pana Boha. Nadešla umrleho, prvšiho muža sveho. 1) An chodi po krchově po travičce zelenej. Tlači travu zelenu, zbira rosu studenu. Rosičku se umyva, košulu se utira. Šij mi, ženo, košulu, bo mam celu ohnilu. Ušij mi ju v sobotu, přiněs mi ju v nědělu. Polož mi ju na hrobě, vemu ja ju sam sobě. Pozdravuj tam mileho druheho muža sveho. Tu maš, mužu, košulu, ať ti ji věc něšiju, ať se k tobě dostanu. Něžadaj to, ženo ma, by se ku mně dostala. Ležim blizko kostela a něslyšim zvoněňa, ani ptačka zpivaňa. 2) Ach, jdi, ženo, do domu a přikaž tam svym dětom: ať už o mne něplaču, těžkosti nědělaju.
Bartoš 1901 / 0922a | Co moja ženička doma děłá (26%)
Co moja ženička doma děłá, dyž svého mužíčka doma nemá? Chodí po doľince, zbírá po byľince, aby ju hłavěnka neboľeła.
Sušil 1157 | Na svatbě starosvatka upečenou kouru do (17%)
Na svatbě starosvatka upečenou kouru do šatky zavazuje tak, aby jí hlava rozmarýnem okrášlená vyhlídala. I vyleze s ní na stolici a zpívá, an jí hudba hraje: A když bylo kole vesna, to kuřička vajco sněsla, kokokokokokokdak, sněsla vajca za patak, kokokokokdak. Se strany druhé družba chytá kouru, vylezev na druhou stolici u stolu, a při slově posledním (kokokokokdak) rovnýma nohama na stůl skočí; zevšad mu zpívají: Ty kokošku nělitaj, tej kuřičky něchytaj! načež odpovídá: Ja ju chytnu.
Smutný 26/050 | Sedí sedí an koleji ftáča (17%)
Sedí, sedí an koleji ftáča
Sušil 0361 | Vandrovala Kačenka (15%)
Vandrovala Kačenka, ta rychtařova dcerka, hejnam hej, ta rychtařova dcerka. Vandrovala dolinú, až na lúčku zelenú, hejnam hej, až na lúčku zelenú. Nadešla tam Janíčka a on pásl koníčka. Sedni, milá, v té trávě, jískaj mi v mojí hlavě. Při kopečku seděla, jískati mu musela. Co do hlavy pohlídla, zaplakati 1) musela. Proč Kačenka truchlivá, když do hlavy pohlídá? Zle, Janíčku, zle s námi, černá mrakva 2) nad námi. Nade mnú jest černá mhla a nad tebú červená, hejnam hej, že nebudu tvá žena. 3) Janíček se rozhněval, hned Kačence hlavu sťal. 4) Položil ju na Dunaj, a na Dunaj hluboký. Jeli tamto pánové od bystrého Dunaje. Co, Janíčku, co tam máš, co kamenem pokládáš? Hned Janíčka chytili, k šibenici ho vedli. Šibeničko šibená, pro koho si stavena? Čili pro mne samého, či pro koho jiného. Byl bych tebe ozlatil od vrchu až do dna, že nebyla hodna.
Bartoš 1901 / 0115 | Šla děvečka do hájíčka (14%)
Šla děvečka do hájíčka do zeleného, nadešla tam myslivečka černookého. Mysliveček černoočko, co ptáky střílá, švarné děvče stojí při něm oči utírá. Nepovídej, švarné děvče, že jsem s tebou stál, já též budu zapírati, že jsem tě nezval.
Sušil 0295 | Pošla Anička na trávu (13%)
[: Pošla Anička na trávu :] pod vinohrady dozadu. Ej, nadešla tam Janíčka, on tam napásal koníčka. Poslal Aničku pro kosíř, že jí travěnky nakosí. 1) Jak jí travěnky navázal, hned sa Andulky vyptával: Pověz, Andulko má milá, keréhos měla frajira? Ach, neměla jsem žádného, tebe, Janošku, samého. Ach, pověz, pověz po druhé, alebo s tebú zle bude. Ach, neměla jsem žádného, tebe, Janošku, samého. Ach, pověz, pověz po třetí, než ti hlavěnka odletí. Ach, neměla jsem žádného, tebe, Janošku, samého. Vytáhl z pošvy šavličku, uťal Andulce hlavičku. Zavázal 2) jí ju ručníčkem: tu běž, Andulko, chodníčkem. Jaké je moje chodění, dyž je hlavěnka na zemi. Kady Andulka vedena, všady fialka červená.
Erben 5/008 | Ti Mrákotští páni (11%)
Ti Mrákotští páni když na bukvice šli, ztratili paruku, více jí nenašli. Když pak domů přišli, do rady se sešli, a tam se radili, kdeby ji zas našli. Paruka je v lese, všecka rozškubána, leží tam pod bukem, jako chcíplá vrána. Namířil myslivec, myslil že je sova: a ona paruka z rady primasova! Řásenskej myslivec ten je jejich zprávčí, a on nejlepší ví, co Mrákotské tlačí: ach tlačí je, tlačí, že nemají plášti, že je roztrhali na bukvicích v chrastí.
Erben 3/067 | Žádnému tak není (10%)
Žádnému tak není, mámo, jako vám: když si ustelete, nestejská se vám. A já ubožátko sama na peci: obrátím se v pravo, obrátím se v levo, všude mě tlačí. Dá-li pán Bůh zdraví, já se taky vdám: obejmu Honzíčka, hubičku mu dám.
Erben 3/184 | Tak se má starej (10%)
Tak se má starej pří mladej ženě: ona se na něj nic nezasměje. On se k ní tlačí, ona se mračí: „Vari ode mne, starej fousáči!“
Erben 2/583 | Můra na pavlači (10%)
Můra na pavlači často naši Důru tlačí; přišel táta, zahnal můru, netlačí už můra Důru.
[: Šla žena do kostela, :] poprosić Pana Boha. Nadešla umrleho, prvšiho muža sveho. 1) An chodi po krchově po travičce zelenej. Tlači travu zelenu, zbira rosu studenu. Rosičku se umyva, košulu se utira. Šij mi, ženo, košulu, bo mam celu ohnilu. Ušij mi ju v sobotu, přiněs mi ju v nědělu. Polož mi ju na hrobě, vemu ja ju sam sobě. Pozdravuj tam mileho druheho muža sveho. Tu maš, mužu, košulu, ať ti ji věc něšiju, ať se k tobě dostanu. Něžadaj to, ženo ma, by se ku mně dostala. Ležim blizko kostela a něslyšim zvoněňa, ani ptačka zpivaňa. 2) Ach, jdi, ženo, do domu a přikaž tam svym dětom: ať už o mne něplaču, těžkosti nědělaju.
Bartoš 1901 / 0922a | Co moja ženička doma děłá (26%)
Co moja ženička doma děłá, dyž svého mužíčka doma nemá? Chodí po doľince, zbírá po byľince, aby ju hłavěnka neboľeła.
Sušil 1157 | Na svatbě starosvatka upečenou kouru do (17%)
Na svatbě starosvatka upečenou kouru do šatky zavazuje tak, aby jí hlava rozmarýnem okrášlená vyhlídala. I vyleze s ní na stolici a zpívá, an jí hudba hraje: A když bylo kole vesna, to kuřička vajco sněsla, kokokokokokokdak, sněsla vajca za patak, kokokokokdak. Se strany druhé družba chytá kouru, vylezev na druhou stolici u stolu, a při slově posledním (kokokokokdak) rovnýma nohama na stůl skočí; zevšad mu zpívají: Ty kokošku nělitaj, tej kuřičky něchytaj! načež odpovídá: Ja ju chytnu.
Smutný 26/050 | Sedí sedí an koleji ftáča (17%)
Sedí, sedí an koleji ftáča
Sušil 0361 | Vandrovala Kačenka (15%)
Vandrovala Kačenka, ta rychtařova dcerka, hejnam hej, ta rychtařova dcerka. Vandrovala dolinú, až na lúčku zelenú, hejnam hej, až na lúčku zelenú. Nadešla tam Janíčka a on pásl koníčka. Sedni, milá, v té trávě, jískaj mi v mojí hlavě. Při kopečku seděla, jískati mu musela. Co do hlavy pohlídla, zaplakati 1) musela. Proč Kačenka truchlivá, když do hlavy pohlídá? Zle, Janíčku, zle s námi, černá mrakva 2) nad námi. Nade mnú jest černá mhla a nad tebú červená, hejnam hej, že nebudu tvá žena. 3) Janíček se rozhněval, hned Kačence hlavu sťal. 4) Položil ju na Dunaj, a na Dunaj hluboký. Jeli tamto pánové od bystrého Dunaje. Co, Janíčku, co tam máš, co kamenem pokládáš? Hned Janíčka chytili, k šibenici ho vedli. Šibeničko šibená, pro koho si stavena? Čili pro mne samého, či pro koho jiného. Byl bych tebe ozlatil od vrchu až do dna, že nebyla hodna.
Bartoš 1901 / 0115 | Šla děvečka do hájíčka (14%)
Šla děvečka do hájíčka do zeleného, nadešla tam myslivečka černookého. Mysliveček černoočko, co ptáky střílá, švarné děvče stojí při něm oči utírá. Nepovídej, švarné děvče, že jsem s tebou stál, já též budu zapírati, že jsem tě nezval.
Sušil 0295 | Pošla Anička na trávu (13%)
[: Pošla Anička na trávu :] pod vinohrady dozadu. Ej, nadešla tam Janíčka, on tam napásal koníčka. Poslal Aničku pro kosíř, že jí travěnky nakosí. 1) Jak jí travěnky navázal, hned sa Andulky vyptával: Pověz, Andulko má milá, keréhos měla frajira? Ach, neměla jsem žádného, tebe, Janošku, samého. Ach, pověz, pověz po druhé, alebo s tebú zle bude. Ach, neměla jsem žádného, tebe, Janošku, samého. Ach, pověz, pověz po třetí, než ti hlavěnka odletí. Ach, neměla jsem žádného, tebe, Janošku, samého. Vytáhl z pošvy šavličku, uťal Andulce hlavičku. Zavázal 2) jí ju ručníčkem: tu běž, Andulko, chodníčkem. Jaké je moje chodění, dyž je hlavěnka na zemi. Kady Andulka vedena, všady fialka červená.
Erben 5/008 | Ti Mrákotští páni (11%)
Ti Mrákotští páni když na bukvice šli, ztratili paruku, více jí nenašli. Když pak domů přišli, do rady se sešli, a tam se radili, kdeby ji zas našli. Paruka je v lese, všecka rozškubána, leží tam pod bukem, jako chcíplá vrána. Namířil myslivec, myslil že je sova: a ona paruka z rady primasova! Řásenskej myslivec ten je jejich zprávčí, a on nejlepší ví, co Mrákotské tlačí: ach tlačí je, tlačí, že nemají plášti, že je roztrhali na bukvicích v chrastí.
Erben 3/067 | Žádnému tak není (10%)
Žádnému tak není, mámo, jako vám: když si ustelete, nestejská se vám. A já ubožátko sama na peci: obrátím se v pravo, obrátím se v levo, všude mě tlačí. Dá-li pán Bůh zdraví, já se taky vdám: obejmu Honzíčka, hubičku mu dám.
Erben 3/184 | Tak se má starej (10%)
Tak se má starej pří mladej ženě: ona se na něj nic nezasměje. On se k ní tlačí, ona se mračí: „Vari ode mne, starej fousáči!“
Erben 2/583 | Můra na pavlači (10%)
Můra na pavlači často naši Důru tlačí; přišel táta, zahnal můru, netlačí už můra Důru.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu
Jak citovat
"Sušil 0343 | Šla žena do kostela", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 28 Bře 2025), URL: http://folksong.eu/song/840