Sušil 2030 | A v té rechtě na roho

20 words

Sušil 2030 | A v té rechtě na roho (100%)
A v té rechtě na roho majó pacholka z tvaroho. A to dívko z podmáslí, že na nic dobrýho nemeslí.1)

Sušil 2294 | U tech Dvorských na roho (51%)
U tech Dvorských na roho, visí tam míšek tvaroho. Kdo tém míškem zatočí, ten si Jenófko vzít musí.

Erben 3/029 | Est-li jsi Hančičko (26%)
Est-li jsi, Hančičko, z dobrýho chování, ty budeš naříkat, až pudeš vod mámy. Vod mámy, vod mámy, vod zlatý mamičky: ty budeš hutírat svý černý vočičky. Vod mámy, vod mámy, vod svýho tatíčka: ty budeš spomjnat na jeho slovíčka!

Erben 5/273 | V tom Lázu je hodnej soused (17%)
V tom Lázu je hodnej soused, ten dokázal hezkej kousek: napil se z prudka podmáslí, až se mu plíce otřásly.

Erben 5/272 | Naše máma vrtí dnes (17%)
Naše máma vrtí dnes, pozvala si celou ves: z celý vsi všecky psy na to naše podmáslí!

Sušil 1636 | Ty tuřanský hodine (6%)
Ty tuřanský hodine, jak vone z temna bijó, [: a dež já si zpomeno, :] z vočí mně sloze lijó. A debe mně Pán Bůh dal a matička tuřanská, ja, abe mně svědčila ta šablička vojanská. A debe mně Pán Bůh dal a všecí milí svatí, ja, abe mně svědčily ty vojanský šaty. O, hétmane, hétmane, jak ste mě hrozně strestal, já sem se vojne nebál a na ňo sem se dostal. Ti, keří se hí báli, ti doma zvostali, mě, smutného pacholka, na vojno odevzdali. Néni tém žádné vinen, jak pudmistr s rechtářem, beli na mně žalovat před samém milostpánem. Před samém milostpánem na vrcho u hétmana, že mám dostat kabátek s modréma véložkama. S modréma véložkama a kamizolko bíló, už já mosím vopustit, ach, svó maměnko miló. Ach, svó maměnko miló a tatíčka starýho, už se mosím přidržet Pána Boha samýho. Pána Boha samýho a matičke tuřanské, aby mě zachránila vod šabličke vojanské. Té šabličke vojanské, každé se hí bojí, ani jeden šohajek bez ní nevobstojí.

Sušil 1025 | Vstavajcě panici a šmarujcě biče (6%)
Vstavajcě, panici, a šmarujcě biče, pojedzěme rano do lesa. [: Narubeme růždža drobneho, :] uhradzime zahradku z něho. O, poznać to, poznać šelmu takoveho, co se un dzěvuchy něvaži. Odbere ji cnotu i jeji ochotu, falešně se ku ni položi. Uhryze ji ličko jako pes, potym se ji, šelma, zapře preč, potym se ji, šelma, něvezme. Něbojí se, šelma, ani Pana Boha, člověka ve svěcě žadneho. Oh, dy se něbojiš žadneho, boj se aby Boha sameho, navrać panně cnotu, cos ji vzal. Bo u panny cnota jako kula zlata, třa ji nad dyamant šanovać; u pacholka viara jako u psa para. nětřa ci ho bylo nocovać. Ale ses ho bala rozhněvać, volilas mu věnek darovać, na koho maš teraz nařikać?!

Bartoš 1901 / 1082 | Kázal kadlec a kadlička (6%)
Kázal kadlec a kadlička, abys dala dvě vajíčka: jedno bíly, dvě červeny, to je moje potěšení, pro pacholka klínek vdolka a pro dívku tatarem, ať nechodí s kaprálem.

Sušil 2154 | Prší prší jalovec (6%)
Prší, prší jalovec, ztratili sme pět ovec a šestého barana se zlatýma rohama. kdo ty rohy nande, štyry míle zande. Štyry míle za Prahó, honili tam šmatlavó, šmatlavá jím utekla, oni sklouzli do pekla. Liška sedí na cestě, šije boty nevěstě, nevěsta se raduje, že ty boty obuje. Boty spadly s kolka, zabily pacholka. Vdávalo se motovidlo, bralo sobě starý trdlo a struhádko plakalo, že se trdlo vdávalo atd.

Sušil 0358 | U tého háječka zelenýho (6%)
U tého háječka zelenýho zabili pacholka knězovýho. Zabili ho, on tam leží, jeho frajerenka za ňém běží. Slavkovský hodine slyšet sem bit, přišla mně novinka, že mám umřit. Děkuju tě, moja milá, že se mě při smrti navščivila.

Sušil 1253 | Koničku můj stupaj na most (6%)
Koničku můj, stupaj na most, co bych přijel k milé na noc. Moja milá, přenocuj mě, pacholka a štyry koně. Jak mám tebe přenocovat, nemám koničkům co dávat. Nedaleko do městečka, tam je oves a i sečka.