Galko 1/430 | Boli časy, boli

24 words

Galko 1/430 | Boli časy, boli (100%)
Boli časy, boli, ale sa minuli, a po malej chvíli minieme sa i my. Keď sa my minieme, minie sa celý svet, akoby odpadol z červenej ruže kvet.

Bartoš 1901 / 1057 | Starý náš starý náš (62%)
Starý náš, starý náš, šedivú hłavu máš; dycky je nám dobre, [: pokúď sa ty staráš. :] Byľi naši, byľi, aľe sa minuľi, aj my sa mineme, [: po maľučkéj chvíľi. :]

Galko 1/253 | Povedal mi jeden chlapec (30%)
Povedal mi jeden chlapec, že ja neviem chleba napiecť, Trenčín, Trnava, ruža voňavá, chleba napiecť. A ja som si rozmyslela, chleba som si učinila, Trenčín, Trnava, ruža voňavá, učinila. V pondelok som múku brala, a v utorok osievala, Trenčín, Trnava, ruža voňavá, osievala. A v stredu som zarobila, a vo štvrtok zamiesila, Trenčín, Trnava, ruža voňavá, zamiesila. A v piatok som poválala, a v sobotu posádzala, Trenčín, Trnava, ruža voňavá, posádzala. A v nedelu z pece vyšiel, naneštestia milý prišiel, Trenčín, Trnava, ruža voňavá, milý prišiel. Z vrchnej kvorky voda tiekla, a zo spodnej myš utiekla, Trenčín, Trnava, ruža voňavá, myš utiekla. Taký sa mi chlebík udal, akoby ho lejár ulial, Trenčín, Trnava, ruža voňavá, lejár ulial. Taký sa mi chlebík udal, čo pod kvorkou kocúr dudal, Trenčín, Trnava, ruža voňavá, kocúr dudal. A vprostriedku taká osla, čo si chlapci nože ostria, Trenčín, Trnava, ruža voňavá, nože ostria.

Galko 1/017 | Javoru, Javomík, pod Javomík (30%)
Javoru, Javorník. pod Javorník chodník: keď sa dievča vydá. kde budeme chodiť? Keď sa dievča vydá, akoby umrelo, akoby ho nikda na svete nebolo.

Galko 1/192 | Kto by sa mi oženiti kázal (30%)
Kto by sa mi oženiti kázal, akoby ma na sto koní sádzal; a kto by mi peknú ženu radil, akoby mi korunu posadil.

Erben 3/144 | Ach můj vínku zelený (7%)
Ach můj vínku zelený, už té s hlavy skládám! tobě, můj nejmilejši! jej teď odevzdávám: abysi jej choval, vždycky mě miloval, stále až do mé smrti v té lásce setrval. Ej, již se s vámi žehnám, družičky mé milé! s vám všem vale dávám – smutno této chvíle: změnily se časy, zavily se vlasy, laskavě vám děkuji za tu službu vaši! Už kamarádky jiny do počtu mě vzaly, už mně čepeček bílý na hlavičku daly: s nimi nosím býti a vás opustili: pán Bůh račiž je za to všecky odměniti!

Erben 9/004 | Už nebudou víc ty časy (6%)
Už nebudou víc ty časy, které někdy bývaly; už se nebudem tak mívat, jak se naši mívali. Ten svět zlořečený, celý převrácený: nebývalo jindy lak všecko naopak. Kde jsi který z starých Čechů, pohleď trochu z hřbitova; zajisté bys nyní řekl: Umřu já radši znova! Tak se nyní plete v tom zmateném světě: vždyť to nebývalo tak všecko naopak. Rozum lidský na se béře, co unesti nemůže; nepřeměň dobrým loktem na svém těle té kůže. Jak se zdá, tak střelí, necht trefí, neb chybí; myslí, že je dobře tak, zatím naopak. Víry, lásky, upřímnosti ani jiskra nedoutná; za to nyní jen panuje faleš, hana pokoutná. Kdo s koho, ten toho, ne málo, radš mnoho; nebývalo jindy tak všecko naopak. Kde upřímnost staročeská, která někdy bývala? Pominula, zahynula s těma lidma starýma. Kde jindy upřímnost, nyní lež, podvodnost; jest to na tom světě tak všecko naopak. Na starého pána Boha mladí zapomínají, jako by už ani nebyl, mnozí nyní dělají: nepřijde do hlavy, že se smrt dostaví, že nás též obrátí tak všecky naopak.

Galko 1/136 | Ked som išla z kostola (6%)
Keď som išla z kostola, milého som videla; sadla som si na kraj na lavičku, slzy mi tiekli po mém líčku. (Ó, nešťastná hodina, v ktorej som ťa videla; ej, nešťastné to časy boli, keď sme sa my dva poznať mali.) Slobodička, sloboda, kde si sa mi podela? Falošní chlapci mi ju vzali, čo ma falošne milovali. Ešte jednu sestru mám, ja tej takú radu dám, žeby sa mladá nevydala, falošným chlapcom pokoj dala.

Erben 2/406 | Slunéčko za mrak zachází (6%)
Slunéčko za mrak zachází, bolí mě mé srdéčko: že ty na mě zapomínáš, má předrahá perličko! ale jak ty zpomeneš, až si jiného vemeš: on se bude s tebou vadit, ničím vinna nebudeš. Přijdou na tě smutné časy, musíš v koutě sedati; jak slepice vejce snese, ‚ hned je musíš prodali; musíš mu jít pro tabák, nechť je zima nebo mráz, třebas měla, má panenko, vodou brodit až po pás.

Černík 1908 / 281 | Sak to Bože (6%)
Šak to, Bože, časy bývaly, keď sme my dva spolu bývali, zasviecil mesjáček na náš dvór, šak to bolo pekné, Bože mój. Čo si taká smutná, Anička, ani si něturmuj srdečka, hdo ťa budze mac vzac, vezně ťa, keď kraj sveta pójdzeš, najdze ťa. Čje je hen to dzievča, ružička, to by bola moja ženička, ani by mi robic něsměla, len by mé srdénko cešila. Čje je hen to šohaj, jak růža, dal by mi ho Pámbo za muža, ani bych mu robic nědala, len bych ho pre krásu chovala.

Galko 1/123 | Nitra milá, Nitra (5%)
Nitra milá, Nitra, ty vysoká Nitra! [: Kdeže sú tie časy, :] v ktorých si ty kvitla? Nitra milá, Nitra, ty slovenská mati! [: Čo pozrem na teba, :] musím zaplakati. Ty si bola nekdy všetkých krajín hlava, [: v ktorých tečie Dunaj, :] Visla i Morava. Ty si bola sídlo kráľa Svatopluka, [: keď tu panovala:] jeho mocná ruka. Ty si bola sväté mesto Metodovo, [: keď tu našim otcom :] kázal božie slovo. Teraz tvoja sláva v tôni skrytá leží. [: Tak sa časy menia, :] tak tento svet beží!