Bartoš 1901 / 0284 | Má děvečko nečekavá

28 words

Bartoš 1901 / 0284 | Má děvečko nečekavá (100%)
Má děvečko nečekavá, proč pak's na mě nečekala? bel bech já ti vesázel fjertóšek toralama. Fjertóšek toralama, kordulko goralama bel bech já ti vesázel vod večera do rána.

Sušil 0333 | Pošla Kačenka ze mlýna (69%)
Pošla Kačenka ze mlýna, neslatě na rukách syna. Kole Dunaja chodila, do Dunaja ho hodila, jak by jeho máť nebyla. 1) Rybáři ryby lovili, krásné pachole chytili. Mne tu mamička vhodila, leda ve vínku chodila. A na ratúze zvonijú, panenky z města svádijú. 2) Všecky panenky do rady: Našli jsme dítě u vody. Všecky přišly ve věnečku, jenom Andulka v čepečku. Proč, Andulka, vínka nevzala? Lebo tě hlavěnka bolela? Hlavěnka mě nebolela, ale maměnka bránila. 3) Co pak's tam, dítě, robilo, dyž's po vodince brodilo? Jak pak ty, dítě, jak se máš? Kerú matičku svoju máš? Byla má máti bohatá, pošla do smrti za kata. 4) Vemte ju, kati, pod boky, hoďte ju v Dunaj hlyboký. Kati ju vzali pod boky, hodili v Dunaj hlyboky.

Bartoš 1901 / 0814 | Co pak's te se hosmeslila (67%)
[: Co pak's te se hosmeslila kamarádko, vdávat? :] V nedělo bode mozeka, přiď se tam podívat, [: jak já bodo tancuvati, jak já bodo tancuvat! :] Tobě bodó, kamarádko, z vočí sloze kapat. *)

Bartoš 1901 / 1237 | Já jsem svobodný (30%)
Já jsem svobodný, ty jsi se vdala, [: proč jsi na mne, má panenko, :] nečekala? Na místě domu mého mám koňa vraného, a palášek, karabinu, sednu si na něho.

Erben 2/331 | Vyjdu si já na vršíček (29%)
Vyjdu si já na vršíček, a ještě se podívám, vorá-li tam kde můj chlapec, já si na něj zavolám. Pojeď, chlapče, pojeď domů, nech už toho vorání! neb mne bolí má hlavička od samého čekání. Čekala jsem, nespala jsem, čekala jsem na tebe: nemohu bejt, můj Jeničku, nemohu bejt bez tebe! „Leť, ty ptáčku! přes ty lesy, pozdravuj tam mou milou, aby na mne nečekala, že já už zas mám jinou.

Erben 5/386 | Když jsem šel od Prahy (29%)
Když jsem šel od Prahy s psaním do Kolína, dal jsem tam mou milou pozdravovat: aby se vdávala, na mě nečekala, že já se nemůžu z vojny dostat.

Sušil 2190 | Já do búdy já do búdy (29%)
Já do búdy, já do búdy, tam budenka prázná, měly mě tam dvě čekati, nečekala [: žádná. :] Já do druhé, já do druhé, vařili tam kašu, dali mi tam na vařečku, ještě podnes kašlu. Já do třetí, já do třetí, tam vařili krúpy, byli by mně rádi dali, ale sem byl hlúpý. Já do štvrté, já do štvrté, tam vařili zelé, byli by mně rádi dali, bylo mně kyselé.

Erben 5/335 | Leť ty ptáčku přes ty lesy (29%)
Leť ty ptáčku přes ty lesy, pozdravuj tam rodiče: aby pro mě neplakali, že mám veselý srdce. Let ty ptáčku přes ty lesy, pozdravuj tam mou milou: aby na mě nečekala, že já už mám zas jinou.

Erben 5/389 | Vy Vorličtí páni (29%)
Vy Vorličtí páni, 1) napište mi psaní, dejte je mej milej na Pražskej most: aby se vdávala, na mě nečekala; že já si nemůžu 2) z vojny pomoct. 1) Protivinští páni. 2) že já mám ve světě děvčátek dost!

Erben 2/060 | Červená růžičko (3%)
Červená růžičko, co se nerozvíjíš? co k nám, můj Jeníčka, co k nám už nechodíš? „Kdybych já k vám chodil, ty bysi plakala, červeným šátečkem oči utírala.“ Proč bych já plakala, když mne nic nebolí? milovali jsme se, jako dva holubi. Jako dva holoubky, jako dvě hrdličky: já jsem ti dávala upřímné hubičky. Upřímné hubičky – falešná tvá láska: nebudu ti věřit, až bude ohláška. Až bude ohláška na té naší faře, tenkrát budu říkat bratru tvému šva’ře. Bratru tvému šva’ře, matce panímámo; budu jí líbávat ruce každé ráno. Ruce každé ráno, nohy každý večír: a to všecko proto, že jsi ty můj přeci.

Erben 2/323 | Stojí hruška v šírém poli (3%)
Stojí hruška v šírém poli, vrch se jí zelená; pod ni se pase kůň vraný, drží ho má milá. Proč, má milá, dnes pasete z večera do rána? „Kam, můj milý, pojedete, já pojedu s váma.“ Och já pojedu daleko, přes ty modré hory: kýž jsem byl nikdy nepoznal, co mé srdce bolí! Och já pojedu daleko, přes vody hluboké: kýž jsem byl nikdy nepoznal panny černooké! Och já pojedu daleko, do světa šírého: kýž jsem byl nikdy nepoznal srdce falešného!