Bartoš 1901 / 0420b | Moja miłá zadriemała já som

20 words

Bartoš 1901 / 0420b | Moja miłá zadriemała já som (100%)
[: Moja miłá zadriemała, já som spał, :] kdosi mi za širáčkom pierko, pierko vzał, aj, kdosi mi za širáčkom pierko vzał.

Bartoš 1901 / 0106 | U našého jezera (56%)
U našého jezera stojí ľipka zeľená, ja ľipka, ľipka pěkně zeľená, na ní ptáčkové seďá. Nebyľi to ptáčkové byľi gavaľírové, ja smłúvali sa o jednu dívku, že kerý ju dostane. Jeden praví, bude má, druhý praví, až Bůh dá, ja a ten třetí, srdenko moje, proč jsi tak zarmúcená? Kerak nemám smutná byť, dyž mám za starého íť, rozžeľelo se ve mně srdenko, nemožu há uskroviť. A v téj naší komoře pěkné zeľené łože, ja łože, łože pěkné zeľené, kdo v tem łůžku spať bude. A dyby v něm starý spáł, bodaj rána nedočkał, a dyby mładý, sľičnéj úrody, by mu Pambů zdraví dáł.

Bartoš 1901 / 0788 | Ťažko tomu kameňú (28%)
Ťažko tomu kameňú, co pod vodú plyne, [: ešče je tomu ťažéj, :] kdo koho miłuje. A já su tá prvotná, co sem miłovala, [: a Pambů dáł, Pambů vzáł, :] sama sem ostała. Ostała sem samotná, jako tá hrdľička, [: kerá po poľi ľétá :] hľedá si samečka. Została sem samotná, jako hruška v poľi, [: dyž z ní hrušky otrhá, :] ona sama stójí.

Bartoš 1901 / 0779 | Ej kam ty žide (28%)
Ej kam ty, žide, kam ty jedeš, ej kam ty prázné bečice vezeš, hoja, hoja. Ej a já jedem do Budína, naberem do nich starého vína, hoja, hoja. Kam ty, šohajku, kam ty jedeš, ej kam ty nové voze vezeš, hoja, hoja. Ej a já jedem do ščepnice, budem prevážat švárné děvčice, hoja, hoja. Švárné děvčice, očka čérné, ej boľí ňa mé srdenko ve mně, hoja, hoja. Ej boľí, boľí, poboľívá, ej mé srdenko až umírá, hoja, hoja. Ej hłava boľí, nechce prestat, ej mosíte ně feľčara posłat, hoja, hoja. Ej feľčar praví, nepomože, ej trebár si vzał ostré nože, hoja, hoja. Ej pošľite ně pro miľenku, ej nech zaváže moju hłavěnku, hoja, hoja.

Bartoš 1901 / 0923 | Ožéníł sa po svéj vůľi (28%)
Ožéníł sa po svéj vůľi, aľe ho to hrubě mrzí; vzáł sobě ženičku šikovnú, cifrovnú, a už néni. Sedávała na łavici, a včiľ sedí na kraj peci, škaredá, špinavá, hłava zabachłaná v čérném čepci.

Galko 1/406 | Ej, pod kostolom ľalija (16%)
Ej, pod kostolom ľalija, ej, trhajže ju, má milá! Keď ju ona trhala, na milého volala: Ej, milý, milý, poďže sem, ej, uvijem ti pierko z nej. Keď perečko uvila, za klobúčik vložila.

Černík 1908 / 027 | Ked' bysce to (14%)
Keď bysce to, moja mamko, vedzeli, jaký som já zarmúcený nad žen'mi, Bože, bysce ve dně v noci něspali, čo bysce mi frajarenku hladali. A keď vy mňa za něvestu něscece, hladajce si krajšie dzievča ve svece, já němosím s vaším synkom shovárac, móžece si krajšie dzievča pozierac. Moja milá zadrímala, já som spal, volahdo mi za širárkom pierko vzal, aj to bolo pierenečko z fijalky, škoda mojéj starodávnéj frajerky. A keď som já pri murároch robieval, piesek, vápno, drobný kameň nosieval, piesek, vápno, drobný kameň, aj vodu, já som mieval pri murároch slobodu.

Galko 3/073 | Sama sa ja, sama aj sebe čudujem (14%)
Sama sa ja, sama aj sebe čudujem, [: zanehau ma milý, :] a ja nebanujem. Zanehau ma milý pre mrchavých ludí, [: a ja nebanujem, :] nech ích pán boh súdi. Zanehau ma milý pre moju chudobu [: a ja sa nestariem, :] poručena bohu. Poručena bohu, ešte poručenšia, [: bohu ťa porúčam, :] moja najmilejšia. Bohu ťa porúčam, s tebou sa rozlúčam, [: ešte naposledy :] hubičku ti dávam. Hubičku ti dávam, zdravia ti vinšujem, [: za frajerskú lásku :] pekne ti ďakujem. Neďakuj, neďakuj, veď ešte prídeš k nám, [: sobotu navečer :] pierko ti prichystám. Nechystaj, nechystaj, pierko neposielaj, [: od dnešku večera :] milého si hladaj. Hore, dolu pôjdem, milého si najdem, [: čo celý svet prejdeš, :] takej si nenajdeš!

Galko 1/185 | Milá, čo robíš v rose studenej (14%)
Milá, čo robíš v rose studenej? Vijem ti pierko, pierko, pierečko z ruže červenej. Z ruže červenej, aj z majeránu; prídiže, milý, milý, premilý ráno v nedeľu. Čo si neprišiel, keď som kázala; už som ja pierko, pierko, pierečko inému dala! Preč’ si ta dala, ja som nekázal; kýže ti Perun, Perunský Perun zuby ukázal?

Černík 1908 / 090 | Maštal múrovaná (14%)
Maštal múrovaná, koník sivovraný, sedlal si ho Janko, šetek dorúbaný. A keď ho osedlal, sadnul si na něho, pítal si od miléj šjatečka bielého. Tažko moja mamka plátno dorábjala, abych já husárom ručníčky dávala. Radšej ci dám pierko z růže gombalie, abys rozvoňával celý kompanije. Dali mu mamička červené jabúčko, aby si vyskočil na koňa lahúčko.

Galko 1/082 | Nevydávaj sa ty, dievča, ešte (14%)
Nevydávaj sa ty, dievča, ešte, lepšie je dievčaťu, že neveste; dievčatko si chodí po slobode, ako tá rybôčka [: v bystrej vode. :] Keď ide po poli, veselí sa, keď vidí šuhajka, zasmeje sa; nazbiera si kvieťa všeliakého, uvije pierečko [: pre milého. :] Keď skladá a vije to pierečko, horí od ľúbosti jej srdiečko ; za rána bárskedy pierko oddá: mladého dievčaťa [: vydať škoda. :]