Sušil 0681 | Nad Podolí je hájíček

27 words

Sušil 0681 | Nad Podolí je hájíček (100%)
Nad Podolí je hájíček, [: v něm se prochází :] šuhajíček. Má na hlavě z pantlé klobók, nemužu na tě zapomenót. Zapomenu, ale těžko, kam se vobrátím, všade teskno.

Sušil 1027 | V té našé zahrádce (45%)
V té našé zahrádce só růže červený, [: zapřihé, šohajo, štere koně vraný. :] Šohajek zapřihá, pořád se vobratí: Podé mně, má milá, biča a voprati. Jak mo podávala, žalostně splakala: Kyž sem ti, šuhajo, bela nepoznala. Bela nepoznala, ani neviděla, bela bech, synečko, dobře odělala. Zpomeneš, zaplačeš na mó věrnó lásko, až já bodo nosit paláš na řeťázko. Paláš na řeťázko, premované klobók, nemožu na tebe, synku, zapomenót. Zpomeneš, zaplačeš, na mó lásko věrnó, až já bodo ležet pod tó zemjó černó. Pod tó zemjó černó, pod tó néčerňéší, zpomeneš, zaplačeš, moja némiléší. Už sem zapomněla na červenó růžo, na tebe, šuhajo, zapomnět nemůžo.

Sušil 0682 | Můj milé má černé klobók (43%)
Můj milé má černé klobók, nemůžu já zapomenót, nemůžu já, nemůžu na tó červenó růžu. Můj milé má zlatý pírko, viselo mu přes ramínko, viselo mu, viselo, mý srdečko těšilo.

Sušil 0534 | Hradišču Hradišču (31%)
Hradišču, Hradišču, na dole, na blatě, nemožu, synečku, zapomenót na tě. Já bych zapomněla, dybych jenom mohla, dybych tě, synečku, vorat neviděla. Vorat neviděla, praskat neslyšela, šak bych já, synečku, na tě zapomněla. Dobře je přivykat, ale zle odvykat, ale ješče horší srdečko zamykat. Já sem si ho zamkla na devět zámečků, tys mně ho odemkl, falešné synečku. Falešné synečku, falešné jsi hrubě, že mně ukazuješ svó lásku na dubě. Ten dóbek uvadne, lestí z něho spadne, tak se našé lásce nekdy konec stane.

Bartoš 1901 / 0668 | Vdávala bech se (31%)
Vdávala bech se, žádné mě nechce, šuhajínek zdoruje: pantle kopuje, klobók lemuje, že do vojně pojede. Dež te pojedeš, pojedo také, můj milé šuhajínko! dež te zaheneš, zaheno také, můj milé šuhajínko.

Sušil 1596 | V širem poli hruška stoji (29%)
V širem poli hruška stoji, hruška stoji na podoli.1) Pod tu hrušku Dunaj bystry, Dunaj bystry, kamen ostry.2) Pod kamenem trava rostě, trava rostě, zelena se.3) Po tej travě pavi choďa, pavi choďa, perka traťa.4) Staň, děvečko, zber perečko, musiš to měť na lůŽečko. Na lůžečko, na to nove prostěradlo kartunove. Už sem perek nasbirala, za klobuček nastrkala. Za klobuček za vysoky, že syneček černojoky.

Sušil 1741 | Hop holka z Podolí (29%)
Hop, holka z Podolí, kdo ti krávu podojí? Paňmama neni doma a pantáta neumí.

Smutný 48/136 | Fúkaj větře z Podolí (28%)
Fúkaj větře z Podolí

Sušil 1449 | Lúka sečená tráva zelená (17%)
Lúka sečená, tráva zelená, alenkovščí pacholíci jako malena. Ale ne všecí, jenom nekeří, keří majú za klobúkem pávové peří. Lúka sečená, tráva zelená, alenkovské panenky jako malena. Ale ne všecky, jenom nekeré, keré majú na rukávcech pantle zelené.

Sušil 1046 | Vyšla je Marjánka (16%)
Vyšla je Marjánka zrána pro vodu, hejdum, hej, zrána pro vodu. Spatřila milého s kordem na ledu. Copak tak, synečku, co tak rousnatý? Ešče rousnatější než prsten zlatý.1) Prstýnek se počal mrazem pukati. Milého synečka v pantlech neznati. Překrásný synečku, kdes ty pantle vzal? Od panny Marjánky daru jsem dostal. Překrásný synečku, co si za ně dal? Na zelenou sukni jsem jí daroval. Překrásný synečku, kdes ten šátek vzal? Od panny Marjánky daru jsem dostal, hejdum, hej, daru jsem dostal.

Erben 3/153 | Sundej ty Vavroušku! (16%)
Sundej ty, Vavroušku! sundej svůj věnec: vždyťuž nynčko nejsi žádnej mládenec. Hanka pannou byla, pentle nosila: ona je pro tebe sundat musila. Sundej ty, můj chlapče! sundej ten věnec: jak už z tebe není žádnej mládenec. Když jsem pannu byla, pantle jsem měla: já jsem je pro tebe sundat musela!