Sušil 1913 | Nenadála sem se

57 words

Sušil 1913 | Nenadála sem se (100%)
Nenadála sem se, jak se nenadávám, že by se mně vrátil starodávný galán. Na mále, na krátce, synečku, navrať se, navrať se mně, milý, jsi-li spravedlivý. Měla sem galána, měla sem ho ráda, než se k nám dočabral, snědly mu vši záda. Měla sem galána na tom druhém konci,1) než se k nám došprtal,2) snědli ho brabenci.

Sušil 2311 | Má milá Mařeno pro kohos umřela? (29%)
Má milá Mařeno, pro kohos umřela? Pro toho synečka nekterého. Na tej Bečvi horní sú brabenci v roli, černí, černí, obhoření.1) U Malínů v poli sú ovečky v roli, pěkné bílé, vybelané.2) Jaké sú ovečky, také sú děvečky, pěkné bílé, vybelané.

Sušil 2227 | Koleda koleda Ščepáně (19%)
Koleda, koleda, Ščepáně, co to neseš ve žbáně? Nesu,1) nesu koledu, upadl sem na ledu, husičky se sběhly, koledu mně snědly.2) Já su malý koledníček, přišel sem k vám pro troníček: Troníček mně dejte a mně se nesmějte,3) šak já s vozem nejedu, suché řepy neberu, co mně dáte, to vezmu, třeba trochu kaše, šak je všecko vaše, třeba starou krávu, vezmu ju na káru, třeba zlatý tele, vezmu do kabele, třeba malý rohlíček, mám já pro něj pytlíček, třeba maló bělku, mám pro ni kabelku.

Sušil 1523 | Šohajíčku malušenky (19%)
[: Šohajíčku malušenky, :] nařež sečky drobušenky. Nařež sečky jako jehlí, co by ti ju koně snědli.

Erben 2/570 | Ach Bože můj milý! (19%)
Ach Bože můj milý! jaké mám soužení: měla jsem milého, přišel mi k zmaření. Měla jsem milého, byl vedle z vesnice: vlez za mnou na půdu, snědly ho slepice.

Erben 5/220 | Sil jsem hrách na horách (19%)
Sil jsem hrách na horách, na dolině směsku: přišli na ni dva jeleni, snědli mně ji všecku..

Bartoš 1901 / 0829 | Kvítečku májový z Nepomuk rozený (12%)
Kvítečku májový, z Nepomuk rozený, otče můj, Jene svátý, dovol k tobě přijití, [: tebe navštíviti. :] Pospíchám s vroucností, k tobě na hrad pražský, chci žádati o milosť, bys vyslyšel mou žádosť [: Jene Nepomucký. :] Před tebou já padám, tvůj svátý hrob líbám, otče můj Jene svatý, jenž's dávno v nebe vzatý, [: pro Boha tě žádám. :] Chraniž moje jméno od pádu škodného, by nebylo zkaženo od nepřátel mé jméno [: ať je zachováno. :] To je bohatství mé: česť a jméno moje; na tom já si zakládám, o jinší věci nedbám, [:jen když dobrou česť mám. :] Nad tím mě nejvíce bolí moje srdce, že moji nepřátelé posměch dělají ze mne — [: ó můj svátý Jene. :] Žádnému neblížím, radši se ponížím a řeknu: Zaplať Pán Bůh za učiněnou křivdu, [: tak všudy obstojím. :] Vždyť je Bůh na nebi soudce spravedlivý; on odplatí každému protivníku mému, [: jak se jemu líbí. :]

Erben 7/003 | „Kdo to chodí po hřbitově? (12%)
„Kdo to chodí po hřbitově? šlape trávu na mém hrobě. Šlape travičku zelenou, sráží rosičku studenou.“ „Já jsem to, otec duchovní, který slouží služby boží.“ „Když jsi ty otec duchovní, oznam tam mé mladé paní; At mi si je rubáš nový, rubáš nový, spravedlivý. jenž není v sobotu předený, v neděli do mše válený: Že tu v něm nemohu shniti, ani v zemi pokoj míti.“ Paní hnedky klíče vzala, všechny truhly zotvírala, plátno brala, rubáš šila. „Kdo to chodí po hřbitově? šlape trávu na mém hrobě. Šlape travičku zelenou, sráží rosičku studenou.“ „Já jsem to, tvá mladá paní, nesu ti ten rubáš nový, rubáš nový, spravedlivý. Jenž není v sobotu předený, v neděli do mše válený.“ „Když jsi ty má mladá paní, vstup sem ke mně do mé jámy, a klíče nech na znamení!“ Jak jest do jámy vstoupila, jáma se za ní zasula. Vyletěli dva holoubci, vyletěli na zvonici. Tak jsou žalostně houkali, jakoby hrana zvonili. Jak to děti uslyšely, hned tam na hřbitov běžely: „Máti naše, máti milá! komu jsi nás poručila?“ „Komu, mé děti, jinému, než pánu Bohu samému! A vy druhy, co jste hruby, poslouchejte jedno druhy. A pacholátko nejmladší ať mně sám pán Bůh opatří!“

Sušil 0771 | Pověz mně děvečko (12%)
Pověz mně, děvečko, pravdu spravedlivú; esli mně vypovíš, já půjdu za jinú. Šak já ti, synečku, spravedlivě povím, dyž jiného nemám, o tebe nestojím. Ty pérečko nosíš, já ti ho nedávám; nejsi ty, synečku, spravedlivý galán. Maličko, děvečko, maličko mně věříš, dyž já od vás idu, z okénečka hledíš. Maličko, děvečko, maličko mně nevěř, dyž já od vás idu, z okenečka nehleď.

Sušil 0496 | Tulipán tulipán (12%)
Tulipán, tulipán, sedem rázů kvitel, jak’s ty mi, můj milý, jak’s ty mně odvykel? Já sem ti odvykel velice lahúčko, tak, jak by odpadlo se stromu jabučko. Červené jabučko, po zemi sa kúlá, dojdi k nám, šohajku, je-li tvoja vůla. Červený tulipán není trvanlivý, černojoký šohaj není spravedlivý.

Sušil 0740 | Oči černe oči (10%)
Oči, černe oči, jak černa mrakava, [: poviz mi, děvečko, :] o keho’s plakala? A ja sem plakala, synečku, o tebe, stal si pod okenkem, pršelo na tebe. Pršely na tebe velke krapě dešča, něnadala sem se takoveho ščesťa. Něnadala sem se, ani se něnadam, že by se mi vratil starodavny galan. Un se něnavrati, un se na mne hněva, že sem s jinym stala, slovečko mluvila. A un sobě myslil, že sem mu slibila; a to něni slibiť, slovečko promluviť.