Sušil 1414 | Huli beli usni

73 words

Sušil 1414 | Huli beli usni (100%)
Huli, beli, usni, puojdzeš ráno s husmi, budzeš jich ty hnaci k mynarovej haci. Huli, beli, usni, puojdzeš ráno s husmi, budzeš ty jich pasci po zelenej chrasci. Holušky, holušky, pletu ci pančušky, a to také nové na noženky tvoje.1) Holiže, holiže, mamka ca kolíše, kedz ca ukolíše, puojdze do Beluše. Čo tam budze robic? Po Beluši chodzic, bělú růžu trhac a červenú voňac. Buvaja, buvaja,2) puojdzeme do haja, nabereme kvěca, obložíme dzjéca.

Sušil 1405 | Usni Aničko usni (20%)
Usni, Aničko, usni, poženeme husy tam dolů, tam dolů, k mynarovém’ dvoru.

Sušil 0284 | Paní syna ukládala (20%)
[: Paní syna ukládala, :] tak mu ona zazpívala: Huli, beli, můj pacholík, tvůj otec je velký zbojník. Ve dně ide, v noci přide, vždy krvavý meč donese. Dvanást šátek sem zedrala, co sem mu meč utěrala. »Pověz že mi, ženo věrná, jak jsi to sobě zpívala?« Šak sem si já nezpívala, len sem si na služku lála. Pověz že mi, služko věrná, proč ta paní tobě lála? Šak mňa paní nic nelála, len si syna ukládala. Poďže, ženo, poďže dole, pojedeme tam do pole, pod ty hrušky rozšířené. Sedni, ženo, sedni dolů, já ti zetnu hlavku tvoju. Podaj, služko, daj synáčka, nech mu bozkám jeho líčka. Jedno líčko pobozkala, druhé líčko vyhryzala. Tu máš, synu, na památku, že ti stínal otec matku.

Sušil 2278 | Poslóchéte horní dolní (20%)
Poslóchéte, horní, dolní, jak domácí, tak přespolni, co se stalo v raníčku na tem zeleným trávničku. Honili jsme krále, po horách, po dolách, po štrnásti hřebcích, po dvanásti kobylách. Králička jsme nedostali, koničky jsme stumlovali. Skoval se nám do salaší, chraščí, nemohli jsme ho dostati, ani dopásti. Máme krále chudobného, na tři strany poctivého. Ukradli mu tři sta, z práznýho místa, tři sta volů z prázných dvorů, ukradli mu tři sta koní z prázných stání. A ty voly měli tak dlóhý rohy, že než vrana k vraně doletěla, patero mladých vyseděla a to šesté vajičko pokazila, protože na ně místečka neměla. Podarujte nám, paňmaměnko, klobáse, co se nimi štyrykrát opáše, a po pátý, co bych si svýho vranýho konička podepříti mohl. Ešli nepodarujete, dyž se vaše dcerka bude vydávati, budeme se jí posmívati, střechy bráti, ploty lámati, pod naše nejmilejší vraný koníčky stláti.

Bartoš 1901 / 0105 | Za tó Černo Horó formani tam (13%)
Za tó Černo Horó, formani tam jedó, v Boskovicich v panskym domě koně napájijó. Napojil konička a šel se máti ptat: budete-li, má matičko, vaši dcerku vdávat? Šak já jí nebráním ani zakazuju, jak udělá, tak bude mět, šak já s ní nebudu. Na lóce zelené sedí tam můj milé piše sobě na papiře, co rozdal své milé: Střevičky kuženy a pančušky bily, zapiňatka z diamantu, prstýnek stříbrný. Honzičku můj milé, to mně nepovidé šak já sem tě take dala šáteček červené.

Sušil 0959 | Něvědělch nevěděl (13%)
Něvědělch, nevěděl do Hači cestečky, až mi pověděly ty hatske děvečky. Ani se dovědzěč, ani se dočitač, kdo mi dal cestečku kamenim vysypač. Cestečku kamenim a chodniček trnim, něchudž tu, synečku, něrada cě vidzím.1) Dy si mě nechcěla, bylo třa povědzěč, že tve černe oči něchcu na mne hledzěč. Bylo třa povědzěč, dzěvucho davnejši, byl bych sobě hledal dzěvuchy švarnějši. Dzěvuchy švarnějši a většiho věna, a přijdzě tež tobě za to zla odměna.

Bartoš 1901 / 0679 | Kedz som išeł odtiał (13%)
Kedz som išeł odtiał cez dzivinský chotár, tuto som, Bože môj, tuto som žitko siał. Kedz som siał, nech som siał, už ho žac nebudzěm, dzivinské dzjěvčata, jako vás zabudzěm! A já vás zabudzěm dosť ľahko, ľahúčko, jako by odpadło jabłoně jabúčko. Z jabłoně jabúčko po haci kuľácí, počkaj, duša moja, budzěš banovaci.

Černík 1908 / 312 | Mamičko (13%)
Mamičko, tacíčku, na vás my voláme, na pekné šjatečky my od vás žjadáme. Ženichu, ženichu, na tebja voláme, pěkného chlapečka do roka žjadáme. Sestričky, sestričky, na vás my voláme, na peknú košielku my od vás žjadáme. Bratové, bratové, na vás my voláme, na peknú faječku my od vás žjadáme. Družičky, družičky, na vás my voláme, na peknú čapičku my od vás žjadáme. Drožbóvja, družbóvja, na vás my voláme, na pekné pančušky my od vás žjadáme. Starý svat, starý svat, na vás my voláme, na pekné strevíčky my od vás žjadáme. Široká, široká, na vás my voláme, na peknú podušku my od vás žjadáme. Rodzina, rodzina, na vás my voláme, na pekný poviják my od vás žjadáme. Aj vy oddomníci, na vás my voláme, čo nám nědostává, my od vás žjadáme.

Galko 1/149 | Plače dievča na doline (10%)
[: Plače dievča :] na doline; [: hej, zobrali ho na zeline. :] [: Keby vedel, :] čo mu vzali! [: Hej, pekný ručník vyšívaný. :] [: Keby vedel, :] ktorý hajník! [: Hej, Gašparovie pán úradník. :] [: Keby vedel, :] či bez viny, [: hej, podpálil by tri(dve) dediny. :] [: Jeden Trenčín (Prosiek), :] druhú Belú, [: hej, a to všetko pre mú milú. :] ([: Prosiek horí, :] Belá nechce; [: ej, lapili ma pri neveste. :] [: Keby vedel, :] kto ma zradil, [: ej, doraz by ho dneska zabil. :] )

Sušil 1404 | Hulu belu koně v zelú (10%)
Hulu, belu, koně v zelú a kravičky v petruželú. Mama v městě, tata v rynku, kúpijá ti na peřinku. Na peřinku katunovú a čepičku samínovú.

Bartók III 1428 | Hajaj bélu ti sinu muoj (10%)
Hajaj bélu, ti sinu muoj