Sušil 1448 | Čich je to lóka nesečená?

35 words

Sušil 1448 | Čich je to lóka nesečená? (100%)
Čich je to lóka nesečená? Aj, lišenskýho pána. Podeme na ňo, zesečem jo, aj, za rosenke zrána. Aj, tráva sochá, kosa topá, a šohajek jo seče. Ja, seče, seče, neposeče, jak mo s hlavěnke teče!

Bartoš 1901 / 0975 | Šle děvčátka na trávo (46%)
Šle děvčátka na trávo, aj, šle děvčátka na trávo to do líšenskýho hájo. [: Viděli tam synečka, aj! :] pásl vranýho koníčka. [: Jedna přišla, hned žala, aj! :] ta drohá přišla, plakala. [: Nežeň milá té tráve, aj! :] nebodó ti jo žrat kráve. [: Proč pak be jo nežrale, aj! :] deť mně maměnka kázale.

Bartoš 1901 / 0590 | Ho Líšně je lóka deset mír (32%)
Ho Líšně je lóka deset mír šeroká, [: ta má bet do rána posečená, tjarada. :] Sekli jo sekáči, měli kose vostrý, [: má milá za nima pohrabuje, tjarada. :] Dež to pohrabala, žalostně plakala, [: že sem ti, synečko, kdy poznala, tjarada. :]

Sušil 2228 | Zelená se lóka (29%)
Zelená se lóka, na té lóce chvojka,1) seděli tam dvá pastýři, jedli kašu z hrnka. Přiletěl k nim anděl a to jim pověděl, že se Kristus Pán narodil, aby každý věděl, My sme žáci malí, rádi bychme brali po troníčku, po patáčku, dybyste nám dali. Pakli nám nic nedáte a nás rozhněváte, všecky hrnce vám potlučem, co v polici máte.

Sušil 1848 | Čich pak je to děvčička (15%)
Čich pak je to děvčička, co má černý vočička? Vona na mně kóká. Má zlaté prstýneček a zelené věneček; vona na mně kóká. Vona na mně, já na ňo, esle já jo dostano! Vona na mně kóká.

Galko 1/395a | Keď som išiel od mej milej (13%)
Keď som išiel od mej milej, bol mesiačik [: vysoko, :] bol mesiačik vysoko. Ona za mnou pozerala, čich odišiel [: delako, :] čich odišiel delako. Keď odišiel míľu zeme, ona za mnou [: volala, :] ona za mnou volala: Vráť sa, šuhaj, srdce moje, prenocuj tu [: do rána, :] prenocuj tu do rána. Ja som sa jej vyhováral, že som ja tu [: s koníčkom, :] že som ja tu s koníčkom. Ona sebe utierala sivé očká [: ručníčkom. :] sivé očká ručníčkom. Chodí šuhaj po ulici, má klobúčik [: zelený, :] má klobúčik zelený. Milá sedí v okienečku, a on na ňu [: nehladí, :] a on na ňu nehladí. Kamarát mu ukäzuje: hen je tvoja [: mámilá, :] hen je tvoja mámilá. Ach, prosím ťa, neukazuj, srdiečko mi [: zranila, :] srdiečko mi zranila. Za grajciar je málo chleba a za groš je [: vätší kus, :] a za groš je vätší kus. A (Ak) ty budeš dobrá žena, a (aj) ja budem [: lepší muž, :] a (aj) ja budem lepší muž.

Bartoš 1901 / 1351 | Čích je to dívčina s modréma (13%)
Čích je to dívčina s modréma vočima? Přinesla do mléna měřico ječmeňa. Prosela menářa, habe jí to zemlel, že mo dá hoběnko jak je ten celé mlén. Dež to zemelete, méta mně neberte: já vám dám hobiček, kolik chcet bodete.

Sušil 0696 | Na našem dvoře só tam dvě (13%)
Na našem dvoře só tam dvě lože a v nich vodička pro šohajíčka, stodená, Bože! Napi se, milá, má roztomilá! De se napiješ, nic nerozliješ, bodeš žena má. Já pit nebodo, dovi čích bodo, z keré stodynke, jaké maměnke vodo pit bodo.

Bartoš 1901 / 1007 | Aj čich to huse čich to (13%)
Aj, čich to huse, čich to, pozobale nám žito? Aj, žito, žito malý ešče, nebelo zralý.

Bartoš 1901 / 0380 | Čich pak je (13%)
Čich pak je to syneček, co má červené pás, co má červené pás a šil dulů, šil zhůru, nestavil se ho nás, nestavil se ho nás.

Bartoš 1901 / 0756 | Sedláček trávu seče (11%)
Sedláček trávu seče, kosa mu chytit nechce, a on se oblidá, na Boha zpomíná, jak je vysoko slunce. Slunečko na poledně, má milá, vyprovoď mně. Vyprovoď mně přes les, a já tebe za ves, tam se zas rozejdeme. Když sme se rozcházeli, oba sme zaplakali, oba do jednoho šátečka bílyho, oči sme utírali.