Černík 1908 / 151 | Keď som išol

50 words

Černík 1908 / 151 | Keď som išol (100%)
Keď som išol od svéj milej, bol mesjáček vysoko, podzievaj sa, moja milá, ako som já daleko. Ešče som bol štyry míle, už mňa milá vítala, vítaj, vítaj, šohajenko, zanocuj tu do rána. Já tu nocovac něbudzem, já som tu aj s koníčkom, hněc si ona ucierala svoje snzy ručníčkom.

Bartoš 1901 / 1255 | Žádný sa nenazdá (18%)
Žádný sa nenazdá, jaký su já gazda, já senečko prodám, koníčkom ho nedám. A dyž príde na most, chytím koňa za chvost, vołečka za rohy, ženičku za nohy.

Bartoš 1901 / 0112c | Ja Veľehrad Veľehrad (18%)
Ja, Veľehrad, Veľehrad, Veľehradské humna, [: zanocuj, přenocuj švárný šohaj u mňa. :]

Černík 1908 / 086 | Od Hrozenka (12%)
Od Hrozenka malovaná dlážka, hdo ju vymaloval: šohajova láska. Otvor mi, má milá, malované dviera, jak mi něotvoríš, otvorí mi iná. Otvorí mi iná, alebo aj inšja, ale mi otváraj, moja najmilejšja. Jednú rukú dvere otvárala a druhú ručičkú suzy ucierala. Čo plačeš, nariekáš, má panenko milá, snad ťa mamka bila, alebo hrešila? Mňa mamka něbila, ani něhřešila, ludzja povedajů, že som nepoccivá. A keď som, něch som, čo je keho po tem, a šak by vedzelo mé srdénko o tem. A šak by vedzela aj ta naša brána, kelko razí ležal's u nás až do rána. A šak by vedzelo aj to okénečko, kelko razí pozrel's na moje srdéčko.

Sušil 1074 | Za našum stodolum (12%)
Za našum stodolum, za našum pivnicum, sedzi tam Janiček, ma v rukach šklenicu, napaja, prošvarnu dzěvuchu namluva. Ta jeji macička, dy se dovědzěla, hnědky Janičkovi naproci běžela; běžela, z dalekej krajiny vitala. Vitam cě, Janičku, z dalekej krajiny, něbudzeš ty mici z moji dcerky ženy, chudobnys, pro moju dcerušku něrovnys. Dzěkuju, macičko, za vaše vitani: šak ja tež něvidzim střibra, zlata na ni; rovně je, takova dzěvucha jak jine. Ona na lůžečku a on na stolečku, ona mu jablečko a on ji hrušečku, přaje mu, vyšiva šatečku, daje mu.

Černík 1908 / 062 | Budze ráno (12%)
[: Budze ráno, budze dzeň, :] ej, na senečko pojedzem. [: Na senečko zelené, :] ej, včera večer sečené. [: Budze ráno, budze dzeň, :] ej, Janko, pójdzem s haňbú ven [: Pres zahrádku chodníčkom, :] ej, prikryjem sa ručníčkom.

Sušil 1025 | Vstavajcě panici a šmarujcě biče (12%)
Vstavajcě, panici, a šmarujcě biče, pojedzěme rano do lesa. [: Narubeme růždža drobneho, :] uhradzime zahradku z něho. O, poznać to, poznać šelmu takoveho, co se un dzěvuchy něvaži. Odbere ji cnotu i jeji ochotu, falešně se ku ni položi. Uhryze ji ličko jako pes, potym se ji, šelma, zapře preč, potym se ji, šelma, něvezme. Něbojí se, šelma, ani Pana Boha, člověka ve svěcě žadneho. Oh, dy se něbojiš žadneho, boj se aby Boha sameho, navrać panně cnotu, cos ji vzal. Bo u panny cnota jako kula zlata, třa ji nad dyamant šanovać; u pacholka viara jako u psa para. nětřa ci ho bylo nocovać. Ale ses ho bala rozhněvać, volilas mu věnek darovać, na koho maš teraz nařikać?!

Galko 3/026 | Dolina, cez nu je chodníček (12%)
[: Dolina, dolina, cez nu je chodníček; :] [: dzeže sa mi podzel :] ten moj milovniček? [: Dzeže sa mi podzel, voda mi ho vzala; :] [: škoda ho nastokrát, švarného šuhaja! [: Škoda ta, šuhajko, že za vodu bývaš; :] [: voda lávky bere, :] ty k nám nechodzievaš. [: Ked som k vám chodzieval, vždycky si plakala, :] [: červeným ručníčkem :] suzy*) ucierala. [: Nebanuj, Kačenko, že som si ta nezal, :] [: lebo by ta pánbo :] riedku plachtu odzal. [: S jakú by ma odzal, pod takú bych spala, :] [: nech bych len, šuhajko, :] tvoja žena bola.

Sušil 0848 | Studýnka róbená (12%)
Studýnka róbená mezi vinohrady; pověz mně, ma milá, čí užíváš rady? Čí bych užívala než svého milého? A to ví sám Pan Bůh, budu-li já jeho. Dybych já věděla, čí nevěsta budu, ušlapala bych si cestu k tomu domu. Cestu k tomu domu, aby byla hladká, aby mě vítala jeho paní matka. A ona mně přešla, přešla přes tó cestu, ani mně neřekla: Vítám tě, nevěsto! Dyž mě nepřivítá, já jí neděkuju, o jejího syna prosit se nebudu. Včera mně zkázala ochozká rychtářka, že mně syna nedá, že mně radš vypráská. Já sem jí zkázala, takovó otázku: Uvaž si ho, babo, doma na provázku.1) Doma na provázku, na hedbávné šátek, aby nepodváděl chudobnéch děvčátek.2) Chudobná panenka mnoho zlého zkusí, ledajaké šelmy poslóchati musí.

Galko 1/007 | Ej, škoda ťa, šuhajko (12%)
Ej, škoda ťa, šuhajko, dudy dudy dudydom, ej, že za vodou býváš, dudy dudy dudydom; ej, voda lávku vzala, ty k nám nechodievaš, dudy dudy dudydom. Ej, keby ja k vám chodil, dudy dudy dudydom, ej, ty by si plakala, dudy dudy dudydom; ej, bieleným ručníčkom oči utierala, dudy dudy dudydom.

Černík 1908 / 205 | Súnečko (12%)
Súnečko sa níží, k večeru sa blíží, hdze já budzem nocovac? Má milá sa hněvá, noclahy mi nědá, že mňa budze trucovac. Trucuj, milá, trucuj, len mňa nězarmucuj, sama sebja zarmúcíš. Já do vojny pójdzem, tam bojovac budzem, a ty doma zostaněš.