Galko 1/193 | Frajerečky obe, nezávidte sobe
Text:
Frajerečky obe, nezáviďte sobe,
nie je to možná vec, aby som vzal obe.
Môžete ma ľúbiť a preto sa nebiť;
frajerečky obe, musíte sa zmieriť.
Redakcia
Page:
262
Textové varianty / poznámky :
Melódia: Cz. 120: Čerta je to frajer, čo dve frajerky má — SI. sp. I 547.
23 words
Podobné písně
Galko 1/193 | Frajerečky obe, nezávidte sobe (100%)
Frajerečky obe, nezáviďte sobe, nie je to možná vec, aby som vzal obe. Môžete ma ľúbiť a preto sa nebiť; frajerečky obe, musíte sa zmieriť.
Galko 1/223 | Štyri kone na dvore (31%)
Štyri kone vo dvore, (na dvore) žiaden na nich neorie; išiel orať Janíčok pod zelený hájičok. Prvú brázdu odoral, na milú si zavolal: Poďže, milá, poď ku mne, poviem ti ja, čo je mne. Bolí mňa má hlavička, dobila ma mamička. Môže ťa mamka nebiť, môžeš ku druhej chodiť. A ja k druhej nepôjdem radšej bojovať budem; a ja teba, Anička, rád vidím od malička.
Bartoš 1901 / 0449 | Dyž sem já šéł około vrát (21%)
Dyž sem já šéł około vrát, zavoňéł ně garafiát; dyž sem šéł około, srce ňa boľeło, jak sem já to děvče méł rád. Dyž já ešče jednú půjdu, tú matičku prosit budu: Matičko złatičká, poproste tatíčka, aby ně dáł vašu cérú. Dyž vy ně ju nechcete dat, dajte si ju vymaľovat, dajte si ju za skło, nebude vám teskno, možete sa na ňu dívat.
Galko 1/332 | Povedzže ty, môj najmilší (21%)
Povedzže ty (mi), môj najmilší, prečo teba tatík hreší? Hreší ma pre tebä, že ma nedá za tebä, že ty nemáš pole žiadne. Keď já nemám pole žiadne, ale som já djeuča švarné; môže to pán boh dať, že ma bude milovať šuhaj ako karafiat. Karafiat, kvet červený, nikdy farbu nepremení, ako taká panenka, ktorá nemá mládenka, ostane bez porušenia. Ešte jednu nôcku pôjdem, pani mamku prosiť budem: mamičko, tatičku, dajte za mňa Aničku, vezmem si hu za ženičku. Ak vám bude smutno bývať, dajte si hu odmalovať; ak vám bude ťažko, dajte (že) si hu za cklo, môžete se na ňu dívat.
Sušil 1683 | Jiné čtení (21%)
Jiné čtení Vyšla hvězda krásná jak dennice jasná, svítila ona panence, až šohajka našla. Přišla, žalovala: Máti povídala, že sem děvčina chudobná, voják domu nemá. Třeba domu nemám ani chaloupečky, a já přece nemiluju špatné frajerečky. Místo domu mého mám koňa vraného, na bok si připnu šabličku, sednu si na něho. Místo krásných panen pěkné sedlo na něm. Pár pistolí, karabinu, odjedu já na něm.
Galko 1/087 | Štidiri, hej, mám frajerky štyri (21%)
Štidiri, štidiri, hej, mám frajerky štyri, mám jich osem, devať, hej, má si čo vyberať. Frajerečky štyri, hej, prečo ste sa bili? Pre teba, šuhajko, hej, ked sme ťa lúbili. Frajerečky štyri, hej, pre mňa sa nebite, veď vy mojou ženou, hej, žiadna nebudete.
Sušil 0522 | Galanečky moje (11%)
Galanečky moje, proč ste vy sa bily? Pro tebja, šohajku, že sme ťa lúbily. Galanečky moje, nezáviďte sobě, néni mně věc možná, abych si vzal obě. Jednu sobě vezmu, druhá mně ostane; ja, Bože, Přebože, komu sa dostane!
Sušil 0521 | Frajerenky moje (11%)
Frajerenky moje, nezáviďte sobě, néni mně to možná, abych si vzal obě. A ty modrooká, ty čekej do roka, a ty černooká, hledej si člověka.
Galko 1/454 | Na trenčianskej väži (9%)
Na trenčianskej väži dva holúbky sedia, ľudia jim závidia, že sa rady vidia. Ľudia, milí ľudia, nezáviďte toho, veď je to pekná vec, kto miluje koho. Keby som ja mala sokolovie krídla, ver’ bych zaletela, kde môj milý býva. Sadla bych mu, sadla, na jeho biely dom, čo by zaplakalo jeho srdiečko v ňom. Ješte bych mu sadla na maštalnie dvere, čo by zryhotali jeho vranie kone. Kone, moje kone, čože tak rehcete, azdaj moju milú tu dakde vidíte. Nevidíme ju my, ale ju slyšíme, tam si ona spieva, kde jej dobrá vôľa. Keby ch som ja vedeu, kde môj milá býva, ver bych jej zaniesou na tanieri syra. Na tanieri syra, k tomu holbu vína , na ty, duša moja, holubienka sivá. Nechcem ti ja syra, ani holbu vína, pán boh dau, pán boh vzau, Zostala som sama.
Sušil 0684 | Na košatej jedli (9%)
Na košatej jedli dva holubi seďá; ludé jim záviďá, že sa rádi viďá. Ludé, milí ludé, nezáviďte toho! Jaká to pěkná věc, kdo miluje koho! Milovali sme sa jak holubů pára, a kdo nás rozvedel, nech ho Pán Bůh skárá. Byla láska, byla mezi nama dvúma, jaká už nebude mezi tisícama. Chodila, chodila po zeleném háju, kapaly jí suzy od velkého žalu.
Erben 2/294 | Na zeleném doubku (9%)
Na zeleném doubku dva holoubky hrají; lidi jim závidí, že se rádi mají. Lidi, dobří lidi! nezáviďte toho: vždyť je to hezká věc, když kdo má rád koho. Milovali jsme se, jako holubičky; rozloučili jsme se jako vlaštovicky. Milovali jsme se nebylo to z dávna: a už nás rozvedla jedna stará bába.
Frajerečky obe, nezáviďte sobe, nie je to možná vec, aby som vzal obe. Môžete ma ľúbiť a preto sa nebiť; frajerečky obe, musíte sa zmieriť.
Galko 1/223 | Štyri kone na dvore (31%)
Štyri kone vo dvore, (na dvore) žiaden na nich neorie; išiel orať Janíčok pod zelený hájičok. Prvú brázdu odoral, na milú si zavolal: Poďže, milá, poď ku mne, poviem ti ja, čo je mne. Bolí mňa má hlavička, dobila ma mamička. Môže ťa mamka nebiť, môžeš ku druhej chodiť. A ja k druhej nepôjdem radšej bojovať budem; a ja teba, Anička, rád vidím od malička.
Bartoš 1901 / 0449 | Dyž sem já šéł około vrát (21%)
Dyž sem já šéł około vrát, zavoňéł ně garafiát; dyž sem šéł około, srce ňa boľeło, jak sem já to děvče méł rád. Dyž já ešče jednú půjdu, tú matičku prosit budu: Matičko złatičká, poproste tatíčka, aby ně dáł vašu cérú. Dyž vy ně ju nechcete dat, dajte si ju vymaľovat, dajte si ju za skło, nebude vám teskno, možete sa na ňu dívat.
Galko 1/332 | Povedzže ty, môj najmilší (21%)
Povedzže ty (mi), môj najmilší, prečo teba tatík hreší? Hreší ma pre tebä, že ma nedá za tebä, že ty nemáš pole žiadne. Keď já nemám pole žiadne, ale som já djeuča švarné; môže to pán boh dať, že ma bude milovať šuhaj ako karafiat. Karafiat, kvet červený, nikdy farbu nepremení, ako taká panenka, ktorá nemá mládenka, ostane bez porušenia. Ešte jednu nôcku pôjdem, pani mamku prosiť budem: mamičko, tatičku, dajte za mňa Aničku, vezmem si hu za ženičku. Ak vám bude smutno bývať, dajte si hu odmalovať; ak vám bude ťažko, dajte (že) si hu za cklo, môžete se na ňu dívat.
Sušil 1683 | Jiné čtení (21%)
Jiné čtení Vyšla hvězda krásná jak dennice jasná, svítila ona panence, až šohajka našla. Přišla, žalovala: Máti povídala, že sem děvčina chudobná, voják domu nemá. Třeba domu nemám ani chaloupečky, a já přece nemiluju špatné frajerečky. Místo domu mého mám koňa vraného, na bok si připnu šabličku, sednu si na něho. Místo krásných panen pěkné sedlo na něm. Pár pistolí, karabinu, odjedu já na něm.
Galko 1/087 | Štidiri, hej, mám frajerky štyri (21%)
Štidiri, štidiri, hej, mám frajerky štyri, mám jich osem, devať, hej, má si čo vyberať. Frajerečky štyri, hej, prečo ste sa bili? Pre teba, šuhajko, hej, ked sme ťa lúbili. Frajerečky štyri, hej, pre mňa sa nebite, veď vy mojou ženou, hej, žiadna nebudete.
Sušil 0522 | Galanečky moje (11%)
Galanečky moje, proč ste vy sa bily? Pro tebja, šohajku, že sme ťa lúbily. Galanečky moje, nezáviďte sobě, néni mně věc možná, abych si vzal obě. Jednu sobě vezmu, druhá mně ostane; ja, Bože, Přebože, komu sa dostane!
Sušil 0521 | Frajerenky moje (11%)
Frajerenky moje, nezáviďte sobě, néni mně to možná, abych si vzal obě. A ty modrooká, ty čekej do roka, a ty černooká, hledej si člověka.
Galko 1/454 | Na trenčianskej väži (9%)
Na trenčianskej väži dva holúbky sedia, ľudia jim závidia, že sa rady vidia. Ľudia, milí ľudia, nezáviďte toho, veď je to pekná vec, kto miluje koho. Keby som ja mala sokolovie krídla, ver’ bych zaletela, kde môj milý býva. Sadla bych mu, sadla, na jeho biely dom, čo by zaplakalo jeho srdiečko v ňom. Ješte bych mu sadla na maštalnie dvere, čo by zryhotali jeho vranie kone. Kone, moje kone, čože tak rehcete, azdaj moju milú tu dakde vidíte. Nevidíme ju my, ale ju slyšíme, tam si ona spieva, kde jej dobrá vôľa. Keby ch som ja vedeu, kde môj milá býva, ver bych jej zaniesou na tanieri syra. Na tanieri syra, k tomu holbu vína , na ty, duša moja, holubienka sivá. Nechcem ti ja syra, ani holbu vína, pán boh dau, pán boh vzau, Zostala som sama.
Sušil 0684 | Na košatej jedli (9%)
Na košatej jedli dva holubi seďá; ludé jim záviďá, že sa rádi viďá. Ludé, milí ludé, nezáviďte toho! Jaká to pěkná věc, kdo miluje koho! Milovali sme sa jak holubů pára, a kdo nás rozvedel, nech ho Pán Bůh skárá. Byla láska, byla mezi nama dvúma, jaká už nebude mezi tisícama. Chodila, chodila po zeleném háju, kapaly jí suzy od velkého žalu.
Erben 2/294 | Na zeleném doubku (9%)
Na zeleném doubku dva holoubky hrají; lidi jim závidí, že se rádi mají. Lidi, dobří lidi! nezáviďte toho: vždyť je to hezká věc, když kdo má rád koho. Milovali jsme se, jako holubičky; rozloučili jsme se jako vlaštovicky. Milovali jsme se nebylo to z dávna: a už nás rozvedla jedna stará bába.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu
Jak citovat
"Galko 1/193 | Frajerečky obe, nezávidte sobe", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 15 Bře 2025), URL: http://folksong.eu/cs/song/29534