Galko 3/089 | Jedz kašu, nedúchaj

53 words

Galko 3/089 | Jedz kašu, nedúchaj (100%)
Jedz kašu, nedúchaj, na perinu nebúchaj! [: Ako by nebúchau, keď som ďouča zanuchau. :] Ja som nevyberau v nedelu na tanci, [: leš som ja vyberau v poli medzi ženci. :] Škoda ťa, Janíčok, škoda ťa nastokrát, [: že si si nevedeu krajšuo douča vybrat’. :] V nedelu na tanci každá pripravená, [: v poli medzi ženci chodí opustená. :]

Černík 1908 / 144 | Hora (23%)
Hora, hora, bielý les, [: hdo moju milú . . . vidzel dněs? :] Hdo ju vidzel, něch poví, [: něch mňa hlavenka . . . něbolí. :] Poslali mňa pre vodu, [: já som doněsla . . . jahodu. :] Keď pres ty hory pójdzeme, [: čo my tam píjac . . . budzeme? :] Lepšja ci voda z Dunaja, [: jako vínečko. . . z pohára. :] Keď ci je lepšja, pij si sám, [: a já sa s tebú . . . rozžehnám. :J Keď si sa mala žehnaci, [: mala’s mi ruky . . . nědaci. :] A já bych bola nědala, [: ale mi mamka . . . kázala. :] Keď tebe káže tvoja mác, [: něch ci už idze . . . pomáhac. :] Keď pres ty hory pój džeme, [: co my tam jédac .. . budzeme? :] Lepšja ci šiška borová, [: jako pečénka . . . bravčová. :] Keď ci je lepšja, jedz ju sám, [: a já sa s tebú . . . rozžehnám :] Keď si sa mala žehnaci, [: mala’s mi ruky . . . nědaci :| A já bych bola nědala [: ale mi mamka ... kázala :] Keď tebe káže tvoja mác, [: něch ci už idze ... pomáhac. :] Keď pres ty hory pójdzeme, [: na čem tam liehac . .. budzeme? :] Lepšja ci postel z kamení, [: jako peřinka ... z pápelí. :] Keď ci je lepšja, lež si sám, [: a já sa s tebú .. . rozžehnám. :] Keď si sa mala žehnaci, [: malás mi ruky ... nědaci. :] Á já bych bola nědala, [: ale mi mamka ... kázala. :] Keď tebe káže tvoja mác, [: něch ci už idze ... pomáhac. :]

Sušil 1702 | Před našim domem stoji kůň vrany (22%)
Před našim domem stoji kůň vrany, [: stroji se šohajek do vojny na nim. :] Stroji se, stroji, ba i pojedě, prošvarnu dzěvuchu sebum něvezme. Dy mě něvezmeš, plakać něbudu, jak sem prv dzělala, zas dzělać budu. Vylez, dzěvucho, na vysoky prah, podaj mi ručičku na ostatni raz. Na prah vylezla, ruku podala, sve žulte vlasy z hlavy trhala. Vyjel za humny, šátečkem točil, navrać mi, ma mila, co sem ci kupil. Dy sem ci kupil, to si nědbala, dy sem ci někupil, to si plakala. A jedź juž ty, jedź, něvolaj vice, bo si mi někupil enom střevice. O, dzěvče, dzěvče, dzěvče ze dvora, dalas mi šatečku, něbyla tvoja. Dybych byl vedzěl, že něni tvoja, byl by ju pořezal, podstlal pod koňa.

Bartók III 1142b | Čera večer som ňeveďeu že ja (22%)
Čera večer som ňeveďeu, že ja voják buďem

Bartók III 1139 | Neveďeu som čera večer (22%)
Neveďeu som čera večer

Galko 3/063 | Keď sa milý na vojnu brau (16%)
Keď sa milý na vojnu brau, svojej milej tak zanahau, by sedem rokov čakala, a aby se nevydala. Sedem rokov už minulo, išlo douča na zelinu, nevidela tam iného, len vojačka jediného. Vojak sa jej začne ptati, či sa bude vydávati. Ja sa vydávať’ nebudem, ja milýho čakať budem. Tvoj milý sa už oženev, ja som na jeho svadbe bou. Čo mu vinšuješ, Anička, červená biela ružička? Vinšujem mu telko šťastí, kelko je na hore listí; vinšujem mu tolko zdraví, kolko je na zemi trávy. Zarmúteu (zradoval) sa a zasmiau sa, zlatý prsten zablyskou sa, po prsteni ho poznala, prežalostne (preradostne) zaplakala.

Galko 3/084 | A ty, ďouča, luteránča (16%)
A ty, ďouča, luteránča, či mi budeš za frajerča, či ozaj, naozaj? Či ti budem, či nebudem, luterána lúbeť budem, či ozaj, naozaj! A tá moja mladá žena nahrabala kopu sena, či ozaj, naozaj? Nahrabala na kopečko, prišou víchor, zau jej šecko, či ozaj, naozaj! Keď som išou od Aničky, štrngali mi ostrožičky, či ozaj, naozaj? Štrngali mi, brngali mi, čierne očká plakali mi, či ozaj, naozaj! Čierne očká, čo plačete, však vy moje nebudete, či ozaj, naozaj? Nebudete, aj nesmiete, darmo na mňa si myslíte, či ozaj, naozaj! Ach, bože môj, čo mám robeť, či vandruvať, či sa ženeť, či ozaj, naozaj? Vandruvať ma nožky bolia, ženeť sa mi nedovolia, či ozaj, naozaj! Cisár, cisár, daj mi koňa, odnesiem sa do tábora, či ozaj, naozaj ? Tábor, tábor, otváraj sa, idú chlapci zverbuvať sa, či ozaj, naozaj!

Sušil 1561 | Ai žali ženci žali rež (16%)
[: Ai, žali ženci, žali rež, :] můj nejmilejší s nimi tež. Ženci žali, vazali, meho mileho něchali. Ženci žali po snopě, můj nejmilejši po kopě.

Sušil 1101 | Jidú ženci z rolí (9%)
Jidú ženci z rolí, přikrývajte stouy, stouy jaborové, užičky klenové. Kdo mně pro ně půjde, ten můj miuý bude; šeu mně pro ně synek, byuo mu Martinek, já sem mu slúbila svůj zelený vínek. Vínku můj, vínku můj, co ti mám uděuat? Mám-li ťa opustit? Alebo ťa nechat? Má panenko krásná, nestrhaj mia zjasna, trhaj mia na podzím, až sa já zhotovím.

Sušil 2236 | Vyletěla sojka (9%)
Vyletěla sojka z druhé strany hájka, pásli tě tam pastuškové, jedli kašu z hrnka. Přiletěl k nim anděl a jim rozpověděl: Že se Kristus Pán narodil, aby každý věděl. My sme žáci malí, rádi bychme brali koledničku na ručičku, dybyste nám dali. A jak nám nedáte, brzo uhlédáte, všecky hrnce vám potlučem, co v polici máte. To malé děťátko, to by se chovalo, po troníčku na ručičku rádo by dostalo.

Sušil 2228 | Zelená se lóka (9%)
Zelená se lóka, na té lóce chvojka,1) seděli tam dvá pastýři, jedli kašu z hrnka. Přiletěl k nim anděl a to jim pověděl, že se Kristus Pán narodil, aby každý věděl, My sme žáci malí, rádi bychme brali po troníčku, po patáčku, dybyste nám dali. Pakli nám nic nedáte a nás rozhněváte, všecky hrnce vám potlučem, co v polici máte.