Bartoš 1901 / 0202 | Išła děvečka

35 words

Bartoš 1901 / 0202 | Išła děvečka (100%)
Išła děvečka do jazerečka pro vodu; vyžádała si od panímámy słobodu. Vodička čistá, studeňuľička jako ľed, moja hubička je slaďuľičká jako med. Co by hubička má słaďuľičká nebyła? Šak mně ju moja mamička stará sładiła.

Bartoš 1901 / 0926 | Bodaj som sa něboł (46%)
Bodaj som sa něboł na svec rodził, kedz som od maľučka zľe pochodził. Já som sa ožénił veľmi náhľe, stracił som słobodu nenadáľe. Ľecjał kameň z veľkéj vysokosci, spadnuł on do morskéj hłubokosci. Darebné sú, vtáčku, tvoje krídła, kedz si ty chycený raz do sídła. Darebné je, vtáčku, tvoje srdce, něbudzěš miłovac miłéj více.

Bartoš 1901 / 0809 | Słoboda słoboda (46%)
Słoboda, słoboda, słoboděnka miłá; komu ju Pambů dá nech si ju zachová. Dyby ně miłý Bůh słobodu navrátił, nevydała bych sa, dyby ně zapłatił.

Bartoš 1901 / 1088 | Brněnské zahradník polámal komorník (32%)
Brněnské zahradník, polámal komorník, zesílá, zesílá ten.* Mám neco, mám neco, mám, nepovím, nepovím vám. Na krku gurale a v truhli tolare, tule já, tule já mám. Ješče sem obešel kole Merkovany, ješče výš, ješče sem neviděl takové děvčice jako dnes. Ona se točí, má černy oči, v hospodě. Dej mi ji Bože, dostat na stranu, do síně. Vyprosila si na panímámě svobodu, muže-li jíti do jezírečka pro vodu. A v tem jezírečku, studená voděnka jako led, že má panenka, sladká huběnka, jako med. Pásla husičky pode mlýnem, umývala se černobýlem. Umé se, milá, ať seš bílá, abes se chlapcům zalíbila. Mé srdečko, jak kameň, ono hoří plameněm, poď mě, milá, poď pomůct, ať nehoří celé deň. Než bych já ho hasila, radši bych přiložila, aby tá falešná láska na popel zhořela. Ani se mně nedotýké, ani se mně netýké. Jesli nám panímáma dovolí, dáme si huběnky po vůli. Žala trávu na strnisku, na tem panském ječmenisku. jak trávy nažala, na milého volala: Poď, milé, poď, pomuž, nažala sem trávy už. 1. Vila věnec, vila nové, zelené rozmarinové, cos děvečko myslela, žes ten věneček vila? 2. Myslela sem sama sobě, že se nedostanu k tobě, myslela sem a myslím, že tě opustit musím. 3. Než bych já tě opustila, radš bych do vody skočila, do voděnky nejhlubší, tam mně žádné nespatří.

Sušil 1687 | Přes Bukovinku přelecěl ptaček (31%)
Přes Bukovinku přelecěl ptaček, [: škubal mech. :] Daj mi, dzěvečko, sladkej huběnky jako med. U starej roby jsu zimné nohy jako led. A u dzěvuchy sladké huběnky jako med. Přelecěl ptáček přes Javorniček, škubal mech. Komu to, ptačku? Tobě, vojačku, na pelech.

Sušil 0499 | Vyptala sem si (22%)
Vyptala sem si od svej maměnky svobodu, abych chodila do studenečky pro vodu. A v tej studence chladná voděnka jako led, nemožu na tě, mé zlaté dítě, zapomnět.

Erben 2/367 | Na našem dvoře (22%)
Na našem dvoře veliká louže, do pásu: že je ztratila ta moje milá svou krásu. Vyprosila si na panímámě svobodu: že bude chodit do tej studánky pro vodu. A v tej studánce voda studená jako led: že jsou někery děvčátka hodny na pohled!

Sušil 0498 | Ani mně nevoní (20%)
Ani mně nevoní z rozmarýnu věnec, a jak mně zavoněl přespolní mládenec. Studená rosenka tej noci padala, když sem za synečkem dvéře zavírala. Studená jako led, nemožu zapomnět, nemožu, synečku, sivý holubečku, na tebe zapomnět. Už sem zapomněla na koho sem chtěla, na tebe, synečku, leda bych musela.

Galko 1/401 | Studená rosenka tej noci padala (20%)
Studená rosenka tej noci padala, ked som za šuhajkom dvere zavierala. Studená, studená, (rosenka) studená jako led; nemožem, šuhajko, na teba zapomnet. Už som zapomnela, ej, na milých sedem, na teba nemožem, moj šuhajko jeden.

Bartoš 1901 / 0648 | Około Hradišča teče voda čistá (18%)
Około Hradišča teče voda čistá, nemožem ju zastavit, gaľánečka pyšná, za iného išła, nemožem í zabránit.

Bartoš 1901 / 0134 | U súsedů je hodný syn (15%)
[: U súsedů je hodný syn, :] vandrovał by a nemá s kým. [: Dyby był rekeł słovečko :] vandruj se mnú gaľanečko! [: Nebyła bych taká pyšná, :] veru bych s ním była išła. [: Vandrovaľi doľinami, :] byľi živi maľinami. [: Išľi oni doľinečkú, :] trefiľi na studénečku. [: Tu si, miłá, spočineme :] chľeba, syra si zajíme. [: Tak si oni spočívaľi, :] až večera dočekaľi. [: Usteľ, miłá, bíłé łože, :] už to ináč byt nemože. [: Jak bych já ho smutná stłała, :] dyž sem si perin nevzała? [: Široký ľist maľinový, :] ešče širší javorový. [: Maľinový posteľeme, :] javorovým odějeme.