Bartoš 1901 / 0540 | Rodičé rodičé

40 words

Bartoš 1901 / 0540 | Rodičé rodičé (100%)
Rodičé, rodičé, co ste za rodičé! Nedáte si ně vzít chudobnéj děvčice. Chudobnéj nedáte, bohatá ňa nesce; poČkajte rodičé šak vás Pámbů stresce. Šak vy ste si vzaľi co sa vám ľúbiło, mně si vzít nedáte co by ňa těšiło.

Bartoš 1901 / 0356 | Dé mi Bože jednó jedinéčkó (53%)
Dé mi Bože jednó, jedinéčkó, abych přišła pod to okýnečko, hde miłuje syneček děvečku, a mě boľé srdečko. Ja boľé mě, nesmím pověděti, ani mi to možná vysłoviti, ani mi to dovoľeno néni, co já mosím tajiti. Mý tajemství po zahradě chodí, mýmu srdci ľamentacíškodí, dyby mi tak słunečko svítiło, co mě kdysi těšiło. Netěšé mě nic můj némiľéší, jen mě těšé obraz nékrásnéší, ten obrázek Panenky Marie, ten v mým srdci dycky je. Každodenně modľitbičku skłádám, aby přišił starodávní gaľán, kerýho já ve svým srdci chovám, kerýho já ráda mám.

Sušil 0753 | Počké šuhajínku (35%)
Počké, šuhajínku, šak tě Pán Bůh skloní, [: že chodíš za panenkó, :] když klekání zvoní. Počké, šuhajínku, šak tě Pán Bůh stresce, že chodíš za panenkó, když ona tě nechce.

Sušil 0510 | Ej pravim synku pravim tobě (35%)
Ej, pravim, synku, pravim tobě, esli ci je zle, naprav sobě. Ja sem sobě uminila, aby sem cě opuścila. Milovalach cě z upřimnosci, podezřelach cě v něpravosci; pomni, synku, pomni na to, že cě Pan Bůh stresce za to. Smutny budzěš, plakać budzěš, dy mne s inšim vidzěć budzěš, jak se budzěm namluvaci a z tebe se vysmivaci. A jak ja půjdu do kostela, přes tve srdečko půjdzě střela, půjdzě střela, litovani pro falešne milovani. A jak ja budu u oltaře, tam nam pan farař ruce svaže; svaže nam jich z puhej lasky, rozvaže nas Bůh něbesky. A jak půjdu od oltaře, svić ty, měsičku, jasna zaře, jasna zaře i slunečko, pocěš, Bože, me srdečko.

Sušil 0607f | Debe mně tak belo (8%)
Debe mně tak belo, jak mně belo vloni! Verostlo mně jabko na suché jabloni. Na suché jabloni, na suché halózce; včil mě tvá maměnka za nevěsto nesce. Vona za nevěsto a já jo za matku, večítala be mně, že já nemám statku. Já ho mám maličko, te ho nemáš toli. Ach, jak mě to srdce, jak mně vono bolí. Copak si te meslíš, že te seš doví co? Deť te seš jako já chodobnéch rodičo. Chodobnéch rodičo, voni nic nemajó, jen tebe, senečko, pro kráso chovajó. Pro kráso chovajó, pro velikó radosť, chodobné panence pro velikó žalosť. Už sem zapomněla na červenó růžo, na tebe, senečko, zapomnět nemůžo.

Černík 1908 / 132 | Oženil som sa (7%)
Oženil som sa v Trnave mesce, vzal som si já Trnávenku, dzelac mi něsce. Inšjá dzelajú, haňba mňa za ňu, vezni mi ju, Paně Bože, a daj mi inú. Nač som ci ju dal, abych si ju bral, chovaj si ju s Pánom Bohom a mi pokoj daj.

Černík 1908 / 291 | Červená ružička (7%)
Červená ružička na šípovém prútku, žjadný člověk něví o mojém zármutku. Žjadný člověk něví, ani něuverí, jako mňa srdénko za mú milú bolí. Na zelenéj lúce čierný orel skáče, povedalo dzievča, že mna ono něsce. Keď něsce, něch něsce? něch si robí, čo sce, a snad mi dá Pámbo ke mně verné srdce.

Černík 1908 / 287 | Okolo Hrozenka (7%)
Okolo Hrozenka vodzenka ceče, skázal mně šohajko, že mňa už něsce, a keď mňa něsce, já na to nědbám, smutku něpovedzem, lebo ho němám. Jaký bych, Bože mój, já smutek mala, keď som ho hý verně němilovala, milovala som, ale jen špásom, něvedzel šohajko, že falešná som. Vylecel slavíček na Javorníček, prišol k nám pod okno švarný Janíček, ej prišol, prišol, ale něskoro, chcel sa se mnú smlúvac, mně sa něscelo. Ej, snad sa, Anička, snad na mňa hněváš, ej, keď mi dobrú noc ani nědáváš, ani dobrú noc, ani slovečka, snad sa na mňa hněváš, má frajérečka?

Černík 1908 / 059 | Zahrajce mi (7%)
Zahrajce mi, husličky, z javorovéj deščičky, a já mosím domů ísti, lebo němám za čo píci. Dočkaj, milá, na mále, až muziga zahraje, potom ci já něco povím, alebo ťa vyprovodzím. A já bych ťa ohrála, čo bych na ťa čakala a já budzem dycky švarná, ale tebja něsce žjadná.

Černík 1908 / 101 | A pred nami zahrádečka (7%)
A pred nami zahrádečka, trním plecená, na něj rosce rozmarýnek, bielé vršky má, haj, haj, rozmarýn, a já o něm dobre vím, hdo mňa něsce milovaci, já mu vypovím. Miloval mňa švarný šohaj, herskú dzievčinu, zaněchal mňa milý Bože, skrdze příčinu, haj, haj, keď něsceš, hladaj si ju, hdze ju vieš, prídze inší, stokrát milší, banovac budzeš.

Sušil 2229 | Koledníci o půlnoci (7%)
Koledníci o půlnoci, co chcete od dvora? Štědrého večera. Panimáma nesce stávat, koledy nám nesce dávat. Staň, dcerka, nahoru, dej dětům koledu. Dcerka vstala, poskočila, dala dětům koledu. Po jabličku kulatým, po voříšku špičatým, po groši širokým. Zaplať Pán Bůh, svatý Ján, naposledy Pán Bůh sám.