Bartoš 1901 / 0948 | V čirém poľi stojí hruška zeľená

26 words

Bartoš 1901 / 0948 | V čirém poľi stojí hruška zeľená (100%)
V čirém poľi stojí hruška zeľená, pod tú hruškú studénečka studená, do tú vodu pit bude, mrcha ženu mět bude, a tá žena nikdy dobrá nebude.

Galko 1/321 | Pod Muráňom stojí lipka zelená (84%)
Pod Muráňom stojí lipka zelená, pod tou lipkou teče voda studená; kto tú vodu piť bude, mrcha ženu mať bude, a tá žena nikdy dobrá nebude. (Neboja sa ty, šuhajíčko, ženy zlej, len sa napi tej vodičky studenej; dostaneš ty ženičku, červenú jak ružičku, tá zostane verná tvojmu srdiečku. Pod Muráňom stojí hruška zelená, na tej hruške visí hruška červená; kto tú hrušku jesť bude, mrcha dcéru mať bude, a tá dcéra nikdy dobrá nebude. Neboj sa ty, šuhajíčko, dcéry zlej, len sa najedz tej hruštičky červenej; budeš ty mať dcérečku, červenú jak ružičku, a tá dcéra milovať ťa vždy bude. Napil som sa tej vodičky studenej, najel som sa tej hruštičky červenej; mrcha ženu som dostal, mrcha dcéru som ja mal, Zmok ohnivý bodaj starú babu vzal!)

Sušil 1621 | Na tu svatú Kateřinu v nedělu (69%)
Na tu svatú Kateřinu v nedělu verbovali mia husaři na vojnu. Všecí ludé zaplakali, že Janoška zverbovali v nedělu. Nač ste vy mia zverbovali v nedělu? A nač ste vy nečekali na chvílu? Bude ze mňa mrcha voják, já vám budu uskakovat za milú. Dyž ty budeš uskakovat za milú, budú tobě dvá kapráli za sluhu. Vynesú ti dvě stolice, vyprášá ti nohavice za chvílu.

Erben 2/266 | Co jsi můj holečku (59%)
Co jsi, můj holečku, co jsi myslil, žes mě pro chudobu z lásky pustil? Já se pro tě ve dne, v noci trápím: a ty máš myšlení jinde zatím! Falešná tvá láska, falešnej svět: když si’s mě nechtěl vzít, moh‘ si říct hned! Já byla bych na tě nemyslila: jiného si za tě vyvolila. Co pak si zakládáš na bohatství? však vidíš příkladů všady dosti. Jsú lidi, že měli kolik tisíc: všecko jim ušlo pryč, nemají nic. Peníze uplynu jako voda: a tobě vostane mrcha žena!

Sušil 2093 | Maměnko vožením se (58%)
[: Maměnko, vožením se, :] [: meč, synku, vošidíš se. :] Maměnko, nevošidím, dyť já ju dobře vidím. Maměnko, je bohatá, meč, synku, je hubatá. Maměnko, pěkná bílá. Meč, synku, mrcha shnilá. Maměnko, pěkně chodí. Meč, synku, do hospody. Maměnko, pěkně šije, meč, synečku, ráda pije. Maměnko, jen voděnku, meč, synku, kořalenku.1)

Galko 1/373 | Mau som mrcha ženu (58%)
Mau som mrcha ženu, nechcela ma slúchať, dau som ju cigáňom, musí mechy dúchať: [: dúvau, dúvau, :] dúvau, dúvau, dú. Dúchajže len, dúchaj, vyrobže si chleba, aby si vedela, ako robiť treba: dúvau etc.

Erben 5/182 | Ti valaši Filípkovi (56%)
Ti valaši Filípkovi, voni se přes noci pásávali: když jsou se pásali, zimou se třásali, ti valaši Filípkovi. Ten nebožák starej valach složil už svy kosti tam na drahách: „Však jsem ho vyhnal ven, když je byl bílej den – bylo zrovna na štědrej den!“ Pan Fitipek z domu běží: „Bodejž hr.. do toho - starej leží! však jsem ho vyhnal ven zrovna na štědrej den, von jen přeci mrcha leží!“ Pane kmotře! vzkazuje vás náš Tomeš Filípek pozdravovat: byste nemeškali, káru, rumpál vzali, valáška mu pochovali. Ti valaši ze vsi naší, ti se cely noci pásávali; voni se pásali, zimou se třásali, ti valaši ze vsi naší.

Černík 1908 / 191 | Chodzili chlapci k nám (56%)
Chodzili chlapci k nám, že čierné oči mám, ale už něbudú, že mrcha brata mám. Prosím ťa, bratríčku, poprav sa trošičku, chodzila k nám chysa, budze chodzic zasa.

Galko 1/037 | Od Lučenca dážd ide (56%)
Od Lučenca dážď ide, už môj milý nepríde, šivor, javor, lipce, dupce, trajce, vojce, nepríde. Prišiel by on, jaj bože, pre mrcha svet nemôže. Šivor, javor, lipce, dupce, trajce, vojce, nemôže. Pre nevesty klebetné, pre dievčence štebotné. Šivor, javor, lipce, dupce, trajce, vojce, štebetné.

Sušil 0695 | V šírém poli stojí hruška zelená (30%)
V šírém poli stojí hruška zelená, pod tú hruškú studenenka kamenná. Kdo tu vodu pit bude, mladú ženu mět bude, a ta žena nikdá dobrá nebude.

Bartoš 1901 / 0731 | V čirém poľi stójí hruška (27%)
V čirém poľi stójí hruška, maľovaná až do vŕška; do ju maľovał? Má myłá, ked na travenku chodyła. U potoka stójí druhá můj myłý ne vypovýdá; nechod, synečku, za inú, ľebo pro teba zahynu. U studénky šaty prała a tak smutne naríkała: Ach Bože, Bože, Bože můj, de sa ne podeł gaľán můj!