Bartoš 1901 / 1213 | Ten prstýnek co's mi dała

59 words

Bartoš 1901 / 1213 | Ten prstýnek co's mi dała (100%)
Ten prstýnek co's mi dała ten já nosiť nebudu, pustím já ho do tiché voděnky, on popłyne až dołů. Ten šáteček co's mi dała, ten já nosiť nebudu, až já se na tu vojnu dostanu, kvér ním pucovať budu. Až já ním kvér vypucuju do černý barvy ho dám, abys ty si miłá nemysľeła, že ho za onučku mám.

Bartoš 1901 / 0791b | Ked som išeł pres Pyéščany (29%)
Ked som išeł pres Pyéščany, postreteł som tri panny; chceł som jim dat pekné pozdravený, ony ne dakovały. Jako ty já dakovat mám, já sa na teba hnevám, privedełs ma o zeľený venec, já ho posavad nemám. A ja som ta neprivédeł, privedła si sa sama, pojałas ma za pravú ručičku: Pod môj myłý, pod s nama. Dávał som ty złatý dukát za ten jeden nocľah tvôj, abys, myłá, sebe nemysľeła, že som já boł frajer tvôj. A já nescem žáden dukát, any žanné penáze, ľež som ta já, myłá duša moja, sceła maty za muža. Ked si ma ty sceła maty, mała si sa šanuvat, mała si sa s inými młádenci po muzigách netúłat.

Bartoš 1901 / 0146 | Dyž sem išeł od svéj miłéj (29%)
Dyž sem išeł od svéj miłéj, byl měsíček vysoko. Podívaj sa, moja miłá, jak su já už daľeko. Já sa na ťa nepodívám, já sa na teba hněvám, pripraviłs ňa o můj vínek, já ho u teba hľedám. Nehľedaj ho u žádného, enom u mňa samého, kúpím ti já na perinku, damašku červeného. Ja damašku červeného, a pantľu na poviják, aby sis ty nemysľeła, že su hrubý furyják.

Erben 2/557 | Ráda tě Honzíčku (29%)
Ráda tě, Honzíčku, ráda tě mám: všecko ti slibuju – nic nedám. Všecko ti udělám, i tě zuju, punčošky, střevíčky vypucuju.

Erben 5/174 | A já sám vždycky sám (29%)
A já sám, vždycky sám svy koníčky vypucuju, a já sám, vžycky sám svy koníčky vyčesám; svy koníčky vypucuje, hezkou holku pomiluju: a já sám, vždycky sám svy koníčky vyčesám.

Sušil 1041 | Nechoď k nám synečku (15%)
Nechoď k nám, synečku, do té našé síně, pro tu našu lásku vobá vydržíme. Měl bych ja vydržet a tebe nedostat, volím ja jít domů a ráno skoro vstat. A ráno skoro vstat, koničky pucovat, aby se svítily, jak pojedu orat. Já pojedu orat na žaroské pole; přindi se podívat, potěšení moje.

Erben 2/513 | Pod naším okýnkem (15%)
Pod naším okýnkem roste olíva: pověz mně, má milá, kdo k vám chodívá? „Chodí k nám kočí, má černé oči: nechoď k nám, Jeníčku, já ho mám radší!“ Tobě je, má milá, snadno trucovat, když nemáš na práci, jen se pucovat; jen se pucovat, z okýnka koukat: tobě je, má milá, snadno si foukat!

Erben 2/179 | Ach mé roztomilé (15%)
Ach mé roztomilé, zlaté okýnko! já tluču na dvéře, má panenko! já tluču prudce, otevři, srdce! spíš-li ty či nespíš, moje duše? Spala jsem, už nespím, zlatý holečku! pantáta s paňmámou v pokojíčku: až táta usne, pomilujem se, budem si povídat do svítání. Když se pomilujem, můžeš jít domů, není ti třeba říct nic nikomu; můžeš pucovat, koně kšírovat, do pole širého jeti vorat.

Erben 4/085 | Dávali mně za mou plantu (15%)
Dávali mně za mou plantu čtyry libry diamantů, já ji přeci nechtěl dát: lepší planta než kabát. V plantě vyspím se na peci, a ona je hezká přeci; kabát musím pucovat: proto plantu nechci dát.

Bartoš 1901 / 0508 | Ózká cesta ózká (15%)
Ózká cesta, ózká, k mé miľence dneska; nebyła by ózká, dyby była hezká, šił bych za ňó dneska. Já tu nezustanu, a já mosém domu, koničky širovať, botečky pucovať a pryč maširovať.

Sušil 1708 | Ta kyjovská brána (13%)
[: Ta kyjovská brána pěkně malovaná, :] [: kdo ju vymaloval, :] barvy nešanoval. Vymaloval na ní štvero koní vraných, vymaloval ješče černojoké děvče. Žádný nezabrání ptáčkovi lítati, jak mně zabraňujú děvče milovati. Vymaloval taky koníčka hnědého, on si ho osedlá, sedne si na něho. Teče voda, teče, po ní ryby skáčú, pověz mně, má milá, proč tvé oči pláčú. Pláčú ony, pláčú pro svého synečka, vzali ho na vojnu, dali mu koníčka.