Bartoš 1901 / 1258 | Šetko seno's predał

50 words

Bartoš 1901 / 1258 | Šetko seno's predał (100%)
Šetko seno's predał, birkám słamu's dávał, keď sa prehło na puost stavał* birky za chvost. barana za rohy, stavał ho na nohy: staň, baránku, hore, puojdzeme na poľe. Jako bych ci stávał, kedz's ,o słamu dávał. Seno si popredał, słamu si mi dávał, veru ci, muoj gazda, méj haľeny nědám.

Bartoš 1901 / 1255 | Žádný sa nenazdá (36%)
Žádný sa nenazdá, jaký su já gazda, já senečko prodám, koníčkom ho nedám. A dyž príde na most, chytím koňa za chvost, vołečka za rohy, ženičku za nohy.

Sušil 2154 | Prší prší jalovec (18%)
Prší, prší jalovec, ztratili sme pět ovec a šestého barana se zlatýma rohama. kdo ty rohy nande, štyry míle zande. Štyry míle za Prahó, honili tam šmatlavó, šmatlavá jím utekla, oni sklouzli do pekla. Liška sedí na cestě, šije boty nevěstě, nevěsta se raduje, že ty boty obuje. Boty spadly s kolka, zabily pacholka. Vdávalo se motovidlo, bralo sobě starý trdlo a struhádko plakalo, že se trdlo vdávalo atd.

Sušil 0262 | Na drytomskej dolině (16%)
Na drytomskej dolině pase Janko dva koně. Přišli k němu hájníci, ti drytomščí zbojníci. Daj nám, Janko, halenu, daj tu v nově kúpenú. Já vám haleny nedám, radšej se s vami sjednám. Tak sa dlúho jednali, až Janóška zabili. Leží Janko zabitý, rozmarýnem zakrytý. Plače oňho, naříká, otec, mati, frajirka. Otec, mati slzami a frajirka vzdychami: »Škoda mého milého, neměla jsem nad něho.«

Bartoš 1901 / 0056 | Páseł Janko dva voły na zeľeném (16%)
Páseł Janko dva voły na zeľeném ľibyzija ľauza ľauzate bom bom úhori. Přišľi k nemu hajnýci, dvá sančárský ľibyzija ľauza ľauzate bom bom hajnýci. Daj nám, Janko, haľenu, spáseľ si nám ľibyzija ľauza ľauzate bom bom jarinu. Já vám haľeny nedám, až sa s vami ľibyzija ľauza ľauzate bom bom dojennám. Tak sa ony jennaľi, až Janoška ľibyzija ľauza ľauzate bom bom zabyľi. Ľeží Janko zabytý, rozmarínom ľibyzija ľauza ľauzate bom bom prikrytý. Prišľi k nemu otec, mat, začaľi ho ľibyzija ľauza ľauzate bom bom naříkat. Otec, maci: synu môj, a frajerka ľibyzija ľauza ľauzate bom bom frajer môj. Otec, maci sľzami, a frajerka ľibyzija ľauza ľauzate bom bom rečami.

Bartoš 1901 / 1047 | A vy páni s fráčkem (12%)
A vy páni s fráčkem, s německým zobáčkem, [: už tom vašém grobijánstvu, zvóní umiráčkem. :] Sedľák dycky dáváł, ruky vám ľúbáváł, [: a před vami, vy katané, kłobúček smekáváł. :] Šak sa vám to zéjde; vaša słáva přéjde, [: až sa enom sprostý rozum, dohromady zéjde. :] To je konstitucí, na ty veľké kľuky; [: kněži, páni dycky braľi, jak hładoví vľci. :]

Bartoš 1901 / 0791b | Ked som išeł pres Pyéščany (12%)
Ked som išeł pres Pyéščany, postreteł som tri panny; chceł som jim dat pekné pozdravený, ony ne dakovały. Jako ty já dakovat mám, já sa na teba hnevám, privedełs ma o zeľený venec, já ho posavad nemám. A ja som ta neprivédeł, privedła si sa sama, pojałas ma za pravú ručičku: Pod môj myłý, pod s nama. Dávał som ty złatý dukát za ten jeden nocľah tvôj, abys, myłá, sebe nemysľeła, že som já boł frajer tvôj. A já nescem žáden dukát, any žanné penáze, ľež som ta já, myłá duša moja, sceła maty za muža. Ked si ma ty sceła maty, mała si sa šanuvat, mała si sa s inými młádenci po muzigách netúłat.

Bartoš 1901 / 0930 | Přeneščasné moje vdávaní (12%)
Přeneščasné moje vdávaní, rači bych sa viděła ve vězéní. Z vězéňá ně Pámbů pomože, od škaredého muža nemože. On má ty nožiska jak vrana; to sem si dostała barana. On má ty ručiska jak váľce, to sem si dostała nedbaľce. On má ty zubiska jak háky, može s něma kopat zemáky. On vám má tú hłavu jak medveď, jak naňho pohľédnu, płaču hned. Dyby ně ho Pambů povołáł, dała bych mu zpívat rekvije.

Bartoš 1901 / 0539 | Mý srdečko hořem hoří (12%)
Mý srdečko hořem hoří, neví ono, po čem tóží, tóží ono po synečku, po tom łahodným słovečku. Jak on mi jich pěkný dávał, dyž on s inó sedávávał, říkávał mi: Má děvečko, dé mi od sebe słovečko. Jak já ti mám słovo dati, dyž já nesmím tebe chtěti, ani otec ani máti nedajó mi tebe chtěti.

Bartoš 1901 / 0998 | Od konca záhonka do konca (12%)
Od konca záhonka do konca, co bych si vyžała młádenca. Od konca do konca samého, co bych si vyžała švarného. Poprodaj, gazděnko, de co máš, edem nám nachystaj ałdamáš. Poprodaj ovečky, maľenky, edem nám nachystaj páľenky. Poprodaj ovečky, barana, budem si naľévať ze žbána.

Bartoš 1901 / 1204 | A v tom městě Hodoníně (10%)
A v tom městě Hodoníně kasárňa maľovaná, v keré była má hłavěnka veľice sturbovaná, była ona sturbovaná, od samého jenerála; už to ináč byt nemože, já vojákem mosím byt. Dyž ňa na radní dům védľi, moje vłasy střihaľi, tenkráť pro mňa rodičové přežałostně płakaľi; proč płačete, naříkáte, šak vy ně nepomožete; už to ináč byt nemože, já vojákem mosím byt. A dyž było o půł noci, vyšła krásná vězdička, přišła za mnú do kasárně má miłá gaľánečka; přišła za mnú do kasárně, stáła u mojí posteľe: Stávaj hore, duša moja, já už stójím u tebe. A co bych já hore stáváł, šak ty ně nepomožeš, dybys za mňa dušu dała, tak ty ňa nevymožeš; mám čižmičky z ostruhami, vraného koňa v maštaľi ; už to ináč byt nemože, já vojákem mosím byt.