Sušil 0487 | Daleká široká

66 words

Sušil 0487 | Daleká široká (100%)
Daleká, široká cesta po Volomóc, zkázal mně můj milé na stokrát dobró noc. A já mo děkojo z jeho dobré noce, že se nevespale moje černý voče. A copak dělale, že se nevespale? Čekale milýho až do dně bílýho. Deň bílé jož vešil, seneček nepřešil; snad ho voda vzala, lebo na vojno šil. Voda ho nevzala, na vojno se nedal, jenom že své milé včerá vypovídal.

Sušil 0568 | Pověz mně má panenko (32%)
Pověz mně, má panenko, kam chodíš na travěnko? A já tobě taky povím, kam naše koně vodím. » Já chodím na travěnko do zelenýho hájko«, a já naše koně vodím do drobnýho jatýlko. Pověz mně, má panenko, kdy pudeš pro voděnko? A já tobě v cesto vendo a dám tobě hoběnko. Já chodím pro voděnko do zelenýho hájko, a te nesmíš, můj synečku, veprovázet panenko. Dobró noc už vám dávám, vy pěkný černý voče, ve dně k nám nesmíte přejit, přendite radši v noce.

Sušil 0438 | A te naše koně (25%)
A te naše koně, belebe to koně, debe si chodile pro vodo do stodně. Pro vodo do stodně, na hůro pro slámo, habe ten seneček chodíval za panno.

Sušil 0811 | Proč k nám synečko nechodíš (25%)
Proč k nám, synečko, nechodíš, proč k nám, synečko, nendeš? Já sem zkázala jinýmo, nevím, co na to řekneš. Dež sem k vám, milá, chodíval, chodile take jiní; já sem vo tebe namlóval, druzí čekale v síni.

Sušil 0455 | Běži voda běži (13%)
Běži voda, běži, po kamenich šusti. Zkazal mně můj mily, že mne už opusti; dle slovečka jedneho pozbyla sem milého. Dycky mně sliboval, stoja v našej sini, že mne nězaněcha, dyby měl sto jinych. A ješče žadnej něměl, a už na mne zapomněl. Ja přijdu k muzice, stojim vedle kola, můj mily se toči, něboji se Boha, kole mne se otira, jinu do taňca bira. Šla ona do domu, lehla na lůžečko: Ach, potěš mi, Bože, to moje srdečko. A tu přijdě a buři: Staň, ma mila, otevři. Cos mi ty tu přišlo, něščastne stvořeni! Nadarmo je všecko to tvoje choděni; neb ja juž mam jineho, Pana Boha sameho.1) A ja tebe prosim, bys se něhněvala, červeným hedbavim šatek vyšivala; neb sem ja ten, co sem byl, navratiť se zas minim.

Erben 2/348 | V Klášteře koníčky kšírujou (13%)
V Klášteře koníčky kšírujou, v Srníně jedou vorat: zkažte tam mou milou rozmilou, zkažte ji pozdravovat! Roudničtí sedláci vorají, Sedlečtí jedou vorat: zkázal tě, panenko, tvůj milej nastokrát pozdravovat.

Sušil 0821 | Pršelo bylo tma (13%)
Pršelo, bylo tma, holubinka zmokla, nemohla doletět k Nanince do vokna. Nanince do vokna zkázaní vyřídit: Zkázal tě, Naninko, syneček pozdravit. A když on mně zkázal, já mu také zkážu: Aby on k nám přišel, že já mu otevřu. A já mu zkazuju, že už se nehněvám, aby on k nám přišel, že já ho ráda mám.

Bartoš 1901 / 0783 | Sluníčko jož záchází (8%)
Sluníčko jož záchází, měsíček vechází, má milá se prochází, já so ješče v práci; pospíším si s prácó svó, bech muhl se svó miló slovo promloviti. A dež belo na večír, šil sem po dědině, nemohl sem usnóti, pro bolesť v mém těle. Vohlídno se na kameň, má milá sedí na něm, smotně vzdychá sobě. A dež belo půl noce, šil sem po městečko, nemohl sem usnóti, bolelo mně všecko. Sleším zpívát slavíčka, že homřela děvečka a to pro synečka.

Bartoš 1901 / 0092 | Pásla milá pásla páva (6%)
Pásla milá, pásla páva blízko zeleného hája; [: přišli dva mládenci spolo, zajali páva do dvoro. :] To máš, milá, tři dokáte, dva stříbrný, jeden zlaté; [: to máš, vem je milá k sobě, zétra večír přindo k tobě. :] Chceš-li te k nám, synko, chodit, mosíš hned z večera nejít, [: mosíš dobré pozor dávat, kramflíčkama neklepávat. :] Naša stará panímáma sama dveři zavírává, [: vona dobré pozor dává, kdo k nám v noce chodívává. :]

Sušil 1085 | Zdálo se mně dnes v (6%)
[: Zdálo se mně dnes v noce, dnes v noce o půlnoce, :] že se mně utopil [: šohaj na potoce. :] A von se neutopil, jenom šáteček ztratil. Šak mně ješče posud za ňé nezaplatil.

Smutný 19/011 | Na Vánoce dlúhé noce dobré s (6%)
Na Vánoce dlúhé noce, dobré s milým stát