Sušil 1182 | Co ty ženy na mne majú

67 words

Sušil 1182 | Co ty ženy na mne majú (100%)
Co ty ženy na mne majú, dycky na mne pohledajú. Rády by mne připravily o můj vineček zelený.1) Můj vínečku fijalový, vila sem ťa šuhajkovi. Vila sem ťa helekaja, rozpletám ťa naříkaja. Je-li tady kdo z rodiny, můj tatíček roztomilý? Budú-li oni při mně stáť, až mně budú věneček brať? Je-li tady má rodina, má maměnka roztomilá? Budú-li oni při mně stáť, až mně budú věneček brať?

Sušil 1183 | S Pánem Bohem kamarádky (47%)
[: S Pánem Bohem, kamarádky, :] už já mosím z tej zahrádky. Z tej zahrádky z rozmarýnu, ja, Bože můj, snad zahynu. Nezahyneš, moja milá, kam ty půjdeš, půjdu aj já. Můj vinečku polajkový, viua sem ťa v širém poli. Viua sem ťa helekaja, včiu ťa skuádám naříkaja. Viua sem ťa z rozmarýnu, včiu ťa skuádám v bílém klínu. Iné panny v šenku skáčú, a já smutná doma puaču. Iným pannám všecko hrajú, a mně smutnej čepec dajú. Je-li tady má mamička, je-li tady má sestřička, je-li tu rodina všecka? Nech mia idú ubrániti, ženy mně chcú vínek vzíti.

Bartoš 1901 / 0872a | S Pánembohem kamarádky (41%)
S Pánembohem, kamarádky, už já mosím z téj zahrádky. Z téj zahrádky z toho kvítí, už já mosím od vás jíti. Můj vínečku poľajkový, viła sem ťa v čirém poľi. Viła sem ťa v čirém poľi, včiľ ťa dávám šohajkovi. Viła sem ťa heľekaja, včiľ ťa dávám naríkaja.

Sušil 0287 | Pásla husy pode mlýnem (27%)
Pásla husy pode mlýnem [: a sama seděla :] pod jaborem. Vila věnec fijalový a propletala ho rozmarýnem. Přišeltě k ní její milý a ptal ju o věnec fijalový. 1) Já ti nesmím věnec dáti, lála by mně moja stará máti. Dyž ti bude máti láti, šak ty možeš se mnú vandrovati. Dybych s tebú vandrovala, kam bych já ty svoje husy dala? Pusť husičky po vodince, ony poplovú k tvojí matince. 2) Starší husa zakýhala 3) a její mamička zavolala: 4) Kýhaj, huso, ešče více, kam se nám poděla pastevnice? Pastevnice vandrovala a vás smutné samy zanechala. 5)

Bartoš 1901 / 0360 | Teskno smutno na vše strany (22%)
Teskno, smutno na vše strany, sem zbavená potěšéní, sem zbavená potěšéní, duša moja, šohaj švarný. Vyletěł mně vták ze skľetky, ten był pěkný nade všecky; ľetěł k mořu, smutně vzdychał, přežałostným hłasem vołał. Vrať sa ke mně potěšéní, vrať sa ke mně bez meškání; vrať sa ke mně bez meškání dušo moja, šohaj švarný.

Sušil 1299 | Synečkovi dobře (22%)
Synečkovi dobře, oženit se může, třebas v jedné košulence. A děvčeti ne tak, ono musí čekat v fialové kordulence.

Sušil 1181 | Co ty ženy na mne (19%)
[: Co ty ženy na mne majú, :] dycky na mne pohledajú.

Smutný 31/005 | Co ty ženy ej pohlédajú o (19%)
Co ty ženy, ej, pohlédajú o mů hlavičku

Sušil 1362 | Bože můj nebeský (18%)
Bože můj nebeský z vysokého neba, nemožu se najest služebného chleba. Ja kdy si ho krájím, všecí pohlédajú, mne ubohú dívku slza polévajú. Ukrojím si krajíc, nenajím se ho nic, u maměnky skybku, ta je mně k užitku.

Bartoš 1901 / 0199 | Maľúčká sem byla dyž sem (18%)
[: Maľúčká sem byla, dyž sem sa zrodiła. :] Chłapci na mňa pohľédajú, na mé noženky pozor dajú, dyž já du z kosteła.

Sušil 1830 | Ráda na púť chodím kostel navštěvuju (18%)
Ráda na púť chodím, kostel navštěvuju, ráda sa v něm modlím, vlasy si zpravuju. Chlapci na mňa pohledajú, oni na mňa pozor dajú, když já z kostela půjdu. Co je po domečku pěkném, malovaném, jako po lůžečku pěkném vystýlaném; sama na něm líhat musím, svůj mladý věk trávit musím jako panna v klášteře.