Smutný 12/035 | Ach má milá rada máš predaj

9 words

Smutný 12/035 | Ach má milá rada máš predaj (100%)
Ach, má milá, rada máš, predaj všetko, čo len

Galko 3/075 | Keď cez mesto pôjdeme (98%)
Keď cez mesto pôjdeme, dobrý pozor si dajme, aby nás, aby nás nepredstali, aby nám šabličky nepripeli. Cez mesto nás pristali, šabličky nám pripeli, ešte nám husárske šaty dali, ešte nás kamaráti obliekali. Keď ma, milá, rada máš, predaj šecko, čo len máš: vinice, pivnice, vinohrady, a tak ma ty, duša moja, vymeň z vojny. Ja vinice nepredám, ja vínečko rada mám; vínečko, pivečko rada pijem, ešte na to borovičku nevylejem.

Erben 4/078 | Co pak se to se mnou (3%)
Co pak se to se mnou děje, žádný mi nic nepřeje; prstem na mne ukazují, za ochlastu mne mají: tak jako bych hoden nebyl, abych trochu vesel pobyl, a své peníze propil! Kdybych třebas dukát propil, šenkýřka se nehněvá; šenkýř se mnou se nevadí, pivička mi nalívá: tak jako bych hoden nebyl atd. Alou, páni muzikanti! z veselá mi zahrajte; hrajte, trubte na vše strany, a mne obveselujte: tak jako bych atd. Veselosti plná hlava, v kapse ani krejcaru; má-li žena jaké groše, všechny jí je poberu: tak jako bych atd. Šel jsem včera do hospody, v patách za mnou běžela; jen jsem si dal holbu piva, už se do mne pustila: tak jako bych atd. Vždycky jenom mně vyčítá – věřte mi na mou víru – že mám kabát plný záplat, kalhoty samou díru: tak jako bych atd. Ach, moje zlatá ženuško! jen se na mě nehněvej, radši mi ňáké peníze na pivíčko vydělej: tak jakobych hoden nebyl, abych trochu vesel pobyl a se pivíčka napili

Erben 7/023 | Zabil jest Matoušek (3%)
Zabil jest Matoušek, zabil Majdalenku, že jí nesměl vzíti za svoji manželku. Často tam chodíval, do půl noci býval; mile s ní rozmlouval, lásku přisliboval. Když hodina byla: „Vstaň, Madlenko milá! vstaň a vyprovoď mne do šírého pole!“ Majdalenka vstala, jej vyprovázela, běloučkým šátečkem oči utírala. Vyprovodila ho až k panskému dvoru: „Jdi už, můj Matoušku, s pánem Bohem doma! Neb já s tebou dále nemohu se bráti; lál by mně tatíček, lála by mně máti.“ Loudil ji a loudily tam až na rozcestí; ach, nenadála se tu svého neštěstí! Tam jí na krk šloupil, ruce, nohy zlámal, jako ten ukrutník s ubohou nakládal. Ona ho prosila: „Ach pro rány Krista! jen mne, můj Matoušku, nezabí dočista!“ Ona ho prosila: „Ach pro všecky Svaty! jen mne, můj Matoušku, nech vyzpovídati!“ „O! jak já dám tobě té zpovědi dosti, až tobě polezou z hlavičky ven kosti!“ Pak ji tam zahrabal pod zeleným hlohem, jen kousek fěrtoušku jí vykoukalo ven. A když domů přišel, otci tak povídal: „Už jsem mlynářovu Majdalenku nechal.“ „Dobře's tak, Matoušku, dobře's tak udělal, že jsi mlynářovy Majdalenky nechal. Ty si můžeš vybrat podlé své libosti, která bude míti stříbra, zlata dosti.“ „Ach! vy to, tatíčku, vy mně to pravíte: však o té žalosti v mém srdci nevíte!“ Když do zámku přišel, pan správce se ho ptal: „Kde jsi mlynářovy Majdalenky nechal?“ Majdalenka leží pod zeleným hlohem: a Matoušek stojí před širokým stolem! 1) Majdalenku nesou čtyry panny z trní, a Matouška vedou kati do vězení. Majdalenku nesou mládenci pod věnci, a Matouška vedou kati na šibenci. Tu rodičů prosil by mu odpustili, že tak skrze něho dcerušku ztratili. „My ti odpouštíme tvoji vinu všickni, jest-li ti odpustí právo Holomoucký.“ „Tatíčku, matičko! toho já nežádám: pro vaši Madlenku milerád umírám. Co jsem já zasloužil, sám trest na se žádám, a tuto výpověd na sebe vydávám: Hlavu na špic dejte, kolem mne lámejte: co jsem jí udělal, tak mně udělejte!“ Hlavu na špic dali, kolem ho lámali; jak sobě sám žádal, tak mu udělali.

Erben 2/762 | Vzkázala mně jedna chudobná (3%)
Vzkázala mně jedna chudobná, vzkázaly bohaty dvě: radši mám tu jednu chudobnou, než ty bohaty obě. Bohatá ta jenom hezká je, dokud u mámy sedí: a když se od mámy dostane, sotva pro špínu hledí.

Bartoš 1901 / 1349 | Hezká dívčina přines do mléna (3%)
Hezká dívčina, přines do mléna hodně nebo nic, [: račí dones víc. :] Já to zemelo, mírko nevezmo, jenom tvý srdce [: třikrát vobejmo. :] Mírko mně nevzál, třikrát mně vobjál: habe menáře [: všecke kozel vzál. :]

Galko 1/290 | Pole moje, pole, rodelenô v dvoje (3%)
Pole moje, pole, rozdelenô v dvoje; v ktoromže je, v ktorom potešenie moje? Potešenia nemám, poteš ma, bože, sám, potešže ma takým, akého rada mám. Potešenie moje, v ktorej si krajine? Dobre moje srdce za tebou nezhynie. Čože mi je po ňom, po poli zelenom, keď sa mi neprejde milé srdce po ňom. Veru je to pole všetko opálenô, a moje srdiečko všetko ubolenô.

Erben 5/317 | Kumburskej zámeček (2%)
Kumburskej zámeček vršku kulatýho: dostal jsem koníčka pěknýho vranýho. Trubači troubili, podkůvky klapaly: Jičínsky panenky ty pro nás plakaly. Neplačte, panenky, a vy moji známí: nepudeme sami, půdou všickni s námi. Půdou tam hrabata, páni potentáti: nejedna matička musí zaplakali. Nejedna matička, nejedna sestřička, ta kerá na vojně má svýho bratříčka. „Děkuju ti, hochu, za tvoje chození: aby ti pán Bůh dal šťastny navrácení!“ Děkuju ti, holka, cos mě ráda měla: aby ti pán Bůh dal hodnýho manžela!

Galko 1/097 | Frajerôčka moja, ej, sedem bohov v tebe (2%)
Frajerôčka moja, [: ej, sedem bohov v tebe! :] Už som zodral krpce (čižmy), [: ako chodím k tebe. :] (Nie čižmy, nie čižmy, [: ej, ale aj jančiarky, :] keď som preskacoval [: tie dedinské jarky. :] Povedzže mi teraz, [: ej, čo mi máš povedať, :] že ja k vám nebudem [: nadarmo chodievať. :] Povedala som ti, [: ej, povedala dávno, :] žebys’ k nám nechodil, [: že to všetko darmo. :] Povedzže mi, milá, [: ej, lebo odpovedaj, :] nech sa ja nedržím [: na tvoju bielu tvár. :] Povedala som ti, [: ej, v zelenej brezine, :] aby si si hľadal [: na inej dedine. :] Povedzže mi, milá, [: ej, za blázna ma nemaj; :] či sa len žartuješ, [: či myslíš naozaj? :] Povedala som ti, [: ej, v lete aj v jaseni, že ty nebudeš mať [: zo mňa mladej ženy. :])

Erben 2/344 | Zatmělo se mně slunéčko (2%)
Zatmělo se mně slunéčko, ach kdo potěší, moje znej milejší, mé zarmoucené srdéčko! Zatmělo se mně ze všech stran, že mnoho falešných a málo upřímných, že mnoho falešných lidí mám. Nemohu nikam vyjiti, aby mne nemohli ti lidé falešní, aby mne nemohli soudili. Ach suďte, suďte, jak sluší: záplat vám to pán Bůh, vy lidé falešní, záplat vám to pán Bůh na duši. Na duši, tak i na těle, proto že jste všichni, i ti mí přátelé, proto že jste všichni proti mně!

Galko 1/395b | Chodí šuhaj po ulici (2%)
Chodí šuhaj po ulici, má klobúčik [: zelený, :] má klobúčik zelený. Milá sedí v okienečku, a on na ňu [: nehladí, :] a on na ňu nehladí. Kamarát mu ukäzuje: hen je tvoja [: mámilá, :] hen je tvoja mámilá. Ach, prosím ťa, neukazuj, srdiečko mi [: zranila, :] srdiečko mi zranila. Za grajciar je málo chleba a za groš je [: vätší kus, :] a za groš je vätší kus. A (Ak) ty budeš dobrá žena, a (aj) ja budem [: lepší muž, :] a (aj) ja budem lepší muž.