Sušil 0618 | Když sem k vám má milá

4'B4 4'G4 2'D4 / 4'G4 {8'B4 8'B4 8''D5 8''D5 8''C5 8'A4 } / 4'B4 4'G4 2'D4 / 4'G4 {8'B4 8''D5 8''C5 8'B4 4'A4 } / 2'G4
Text: 
Když sem k vám, má milá, chodívával, dycky sem chodníček znamenával. Červené, bílé růže sem sázel, když sem tě, má milá, vyprovázel.
314. ZNAMENÁNÍ
22 words

Podobné písně

Sušil 0618 | Když sem k vám má milá (100%)
Když sem k vám, má milá, chodívával, dycky sem chodníček znamenával. Červené, bílé růže sem sázel, když sem tě, má milá, vyprovázel.

Bartoš 1901 / 0742 | Dyž sem k vám má miłá (61%)
Dyž sem k vám, má miłá, chodíváváł, [: já sem si chodníček znamenávál. :] Červené, bíłé růže sem sázéł, [: dyž sem tě, má miłá, vyprovázéł. :] Dyž sem k vám chodívał přes ty ľesy, [: bývałás, má miłá, veseľéjší. :] Dyž sem k vám chodíváł přes hájíček, [: bývała's, má miłá, jak hřebíček. :]

Bartoš 1901 / 0524 | Stojí hruščenka široká (40%)
Stojí hruščenka široká, pod ňó travěnka vysoká, kdo ju sázel, moja milá, to nebyla žádná jiná. Stojí hruščenka na poli šerší u vrchu než v důli: Poď, má milá, vyprovoď mně, juž je malá chvílka do dně. Nesmím tě vyprovoditi, zbraňuje mně otec máti, zbraňujó mně převelice, nechcó dovolit do konce.

Sušil 0783 | Před našém je jaloveček (38%)
Před našém je jaloveček; kdo ho sázel? Můj syneček. Von ho sázel, zalíval, habe se mo hojímal. Ne tak, ne tak, můj synečku, nezalívé jalovečku;1) dyž já půdu z hospode, píchno si ho do nohe. Můj střeviček hrubě tenké, píchno si ho do noženke; vona be mě bolela, tancovat bech nemohla. Já nakópím drahé masti, dám nožence vod bolesti; vona se tě zahojí, dá-li Pán Bůh, v neděli.

Bartoš 1901 / 0765c | Pred naší zahráděčka (3%)
Pred naší zahráděčka, po ní chodníček; vyprovoď ňa, moja miłá, svítí měsíček. Sviť, měsíčku, do hájíčka, do zeľeného, až já půjdem od dívčátka sivojokého. Sviť, měsíčku, poľahúčku, až na ten náš dvůr, sak ty možeš dobre vědět, že nebudem tvůj. Ty dostaneš bíłý čepec, já bíłý kabát, z teb'a bude mładá žena a ze mňa voják. Aj ty vtáčku, sokolíčku, vysoko ľétáš, co ně neseš za novinku, nic ně neríkáš. Já ti nesem novinečku smutnú, žałostnú, že už tvoju gaľáněčku čepiti budú. Ona sedí za stoľíčkem jako růžička, nedá sobě rozpľétati svého ľeľička. Můj vínečku poľajkový, pěkný zeľený, za teb'a já mosím nosit čepeček bíłý.

Bartoš 1901 / 0765a | Ten Hołíč je pěkné město (3%)
Ten Hołíč je pěkné město, přezeň chodníček; vyprovoď ňa, moje miłá, svítí měsíček.

Bartoš 1901 / 0765b | Prešporek je pekné mesto (3%)
Prešporek je pekné mesto, prezeň chodníček, vyprovodz ňa, moja miłá, svěcí měsíček.

Galko 3/026 | Dolina, cez nu je chodníček (2%)
[: Dolina, dolina, cez nu je chodníček; :] [: dzeže sa mi podzel :] ten moj milovniček? [: Dzeže sa mi podzel, voda mi ho vzala; :] [: škoda ho nastokrát, švarného šuhaja! [: Škoda ta, šuhajko, že za vodu bývaš; :] [: voda lávky bere, :] ty k nám nechodzievaš. [: Ked som k vám chodzieval, vždycky si plakala, :] [: červeným ručníčkem :] suzy*) ucierala. [: Nebanuj, Kačenko, že som si ta nezal, :] [: lebo by ta pánbo :] riedku plachtu odzal. [: S jakú by ma odzal, pod takú bych spala, :] [: nech bych len, šuhajko, :] tvoja žena bola.

Erben 7/004 | Když jsem šel přes ten černý (2%)
Když jsem šel přes ten černý les, 1) žaly tam dvě panny oves. Řekněte vy mně, panenky, mého srdce holubinky: Žne-li tu také má milá? je-li tak zdráva jako já? „Ach není, není – umřela, včera tejden pohřeb měla.“ Ukažte mně tu cestičku, kudy nesli mou holčičku. „Dobrá cesta, povědomá, rozmarínkou opletená. Dobrá cesta, až nahoru k tomu novému hřbitovu. Kudy ji nesli mládenci, tudy vyrostli kamenci. Kudy ji nesly družičky, tudy vyrostly růžičky.“ Ukažte místo, kde leží. „Za kostelíčkem u dveří.“ Dvakrát jsem hřbitov obešel, mé milé hrob jsem nenašel. Po třetí hřbitov obcházím, mé milé hrob tu nacházím. „Kdo to šlape po mém hrobě, 2) že nedá mrtvým pokoje? Čuchá travičku zelenou, sráží rosičku studenou.“ Vstaň, má milá, vstaň z hrobu ven, podívej se, tvůj milý jsem. Třetí rok dnes mi vypršel, a já si pro tebe přišel. „Ráda bych já vstala z hrobu, ale nemohu pro mdlobu Mé srdéčko je sklíčené, ruce, nohy zdřevěnělé. Hledej, milý, mezi hroby, má tam hrobař své nádobí. Má tam motyku a ryčku: vykopej si svou holčičku. Až mé vykopáš z hrobu ven, pak si mě s sebou domu vem!“ Moje milá vykopaná, rozmarínkou opletená, však co po ní - je studená! Kam's, má milá, dary dala, které jsi ode mne brala? „Jest-li jsem já dary brala, já jsem jich s sebou nevzala. Má matička ty dary má, 3) jdi, ona ti je zase dá. Máš tam šáteček červený, a v něm prstýnek stříbrný. Ten šáteček hoď do trní,4) bude konec milování. Ten prstýnek hod do moře, bude konec všeho hoře.“ Zvoňte zvony na vše strany, umřelo mi potěšení. Svadnul mi mladé růže květ, protož mne mrzí celý svět! 1) Když jsem jel z Prahy silnicí, žaly tam panny pšenici. Já se jich ptám, která je má? ozvi se mi, moje milá! „Tvoje milá už umřela atd. 2) „Kdo to šlape po mém hrobě, cuchá mi trávu na hlavě?“ Jsem tvůj milý, z vojny jedu, čtyry vrané koně vedu. Pátého mám na provodě: vstaň má milá, vyprovoď mě!“ 3) Něco jsem chudým rozdala, něco mé matince dala. Prstýnek má panímáma, jdi, můj milý, ať ti ho dá. Kus ho zahodíš do trní, budeš milovat zas jiny. Kus ho zahodíš do moře, bude konec lásky hoře. 4) Ten prstýnek hoď do vody, ať mne hlavička neboli. šáteček hoď na Pražský most, však máš tam jiných děvčat dost.

Erben 5/200 | Sedlák na louce seče (2%)
Sedlák na louce seče, kosa mu řezat nechce; von se vždy vohlídá, vočí k nebi zdvíhá, vysoko-li je slunce. Když bylo po polednách, vzal kosu na ramena: přiběhnul-tě domu, vyplísnil svou ženu, že nestrojí voběda. Sedlák na louce seče, kosa mu brati nechce; von se smutně dívá, voči k nebi zdvíhá, vysoko-li je slunce. Slunce jde na poledne: pojď, holka, vyprovoď mne! vyprovoď mne přes les, a já tebe přes ves, a tam se rozejdeme.

Sušil 1347 | Kerchove kerchove (2%)
Kerchove, kerchove, zahrado zelená, do tebe se sejú ty drahé semena. A dycky se sejú, nikdá nescházijú, ach, Bože, rozbože, kde se podívajú.1) Já si sem naseju širokého listí: skoro-li se milý, skoro-li se vyspí. Dvě leta minuly, co tam milého mám, a ješče nezešel ten drahý tulipán. Ach, dybych já měla takový srpeček, co bych si prožala do hrobu chodníček!

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu

Jak citovat

"Sušil 0618 | Když sem k vám má milá", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 18 Čer 2024), URL: http://folksong.eu/song/1057