Sušil 0647 | Lúbí sa mi lúbí

32 words

Sušil 0647 | Lúbí sa mi lúbí (100%)
Lúbí sa mi, lúbí to troje jménečko, Janovo, Jurovo, šohajkovo všecko. Janovo, Jurovo, to pomažu blatem, a to šohajkovo vymaluju zlatem. Janovo, Jurovo svinu do listečka, a to šohajkovo do svého srdečka.

Sušil 0929 | Túžení túžení (60%)
Túžení, túžení, po kom ho, milá, máš? Po tobě, šohajku, že k nám nechodívaš. Túžení, túžení, po kom, milá, túžíš? Po tobě, šohajku, že daleko slúžíš. Túžení, túžení, túženičko dvoje, jedno šohajkovo a druhé je moje. Mé milé, rozmilé, mé milé srdečko, enom mně ostalo po tobě jménečko. Jménečko ostalo, a tebe tu néní, kde ťa hledat budu, moje potěšení? Už sem zapomněla na bílú růžičku, na tebe nemožu, švárný šohajíčku. Už sem zapomněla na modrú fialku, na tebe nemožu, rozmilý šohajku.

Černík 1908 / 211 | Lúbjá sa mi (31%)
Nápěv: č. 15.) Lúbjá sa mi, lúbjá ty ménečka troje, Jurkovo, Jankovo, aj, šuhajko, tvoje. Jurkovo, Jankovo zapšem do lístečka a tvoje, šohajko, do svého srdečka.

Sušil 0107 | Vím já kostel kamenný kyrie (30%)
Vím já kostel kamenný, kyrie, vím já kostel kamenný, lexem domine; Jezu Kriste z Marie. Je v něm sedum oltářů, kyrie, je v něm sedum oltářů, lexem domine; Jezu Kriste z Marie. U každého žid stojí, kyrie atd. Každý drží hrst hloží. Krista Pána bičují, až krev z něho stříkala. Maria ju sbírala, do zlateho pohára. Po zahradě chodila a tú krvjú kropila. Kde kapečka ukápla, všady révek vypukl, a z révečka pupenec a z pupenca listeček a z listečka kvítečko a z kvítečka zrnečko, ze zrnečka vínečko; kdo to vínko pit bude na věky spasen bude.

Sušil 0413 | Ach Bože můj Bože (30%)
Ach, Bože, můj Bože, v zelenej oboře! Ešče můj kochanek něsnidal; ty moje kochani, zaněs mu snidani, ene mi s nim něgadaj. Kerak nemam gadač, dy mi něchce snidač, ach, mamuličko vy moji? Postav to za záhon a navrać se do dom, aj, dcerušničko ty moja. Ešče něsvita, maci se ji pytá: Kaj’s, dcerko, věnek podzěla? Hoja, ene hoja, mamuličko moja, Janičkovi jsem ho dala. Bala se mamičky, pošla na kvitečky, do ohradečka svojiho; co jeden urvala, to ji opadaly do listečka jedneho.

Bartoš 1901 / 0560 | Dyž sem šéł około vrát (9%)
Dyž sem šéł około vrát, słyšél sem muziku hrát, na harfy, na trúby, kdo mú miłú ľúbí, ten mosí jít domu spat. Přišéł sem do světnice, seďéł sem na łavice, seďéł sem u kamen, płakał sem jak błázen; má miłá nevdávaj se! Proč bych se nevdávała, tři ľeta sem čekała, tři ľeta čekati; ešče se nevdati; si voják, podvedeš ňa. Ešče k vám jednú přijdu, rodiče prost budu: matinko złatinká, poproste tatínka, by ně dáł vašu céru. Než bych ti céru dała, rač bych ju połámała, ruce po ramena, nohy po koľena, tak bych jí uděłała. Dyž ně jí nechcete dat, dám si ju vymaľovat, dám si já ju za skło, až ně bude teskno budu se na ňu dívat.

Sušil 1650 | Husaři husaři (9%)
Husaři, husaři, pěkné koně máte, já s vami pojedu, kerého mně dáte? Teho-li vraného, lebo teho hlinku, já na něm pojedu zrovna do Štimberku. Dáme ti, dáme ti koníčka vraného, on tebe donese do pola šírého. Husaři, husaři, pěkné koně máte, já s vama pojedu, kerého mně dáte. Vyber si, šohaju, kerý se ti lúbí, on tebe zaveze pod zelené duby. Pod zelené duby, pod zelenú lipku, uvidíš, synečku, tu husarskú bitku. Husaři, husaři, do Uher jedete, mé nevěrné děvče pryč sebú vezete. Počkej jenom, počkej, mé nevěrné děvče, bude tebe teskno po tvém milém ješče. Až přijdú husaři do města Trnavy, nechajú tě sedět, děvečko z Moravy.

Galko 3/100 | V čirom poli studienečka (9%)
[: čirom poli studienečka, :] [: oplakávam šuhajíčka. :] [: Šuhaj, šuhaj čiernooký, :] [: oplakávam tvoje kroky. :] [: Tvoje kroky aj chodníčky :] [: okolo kyslej vodičky. :] [: Voda, voda, kyslá voda, :] [: že si kyslá, to je škoda. :] [: Lebo milý sladkú ľúbi, :] [: preto k nám vácej nechodí. :] [: Skusila som, to som istá, :] [: falešná je reč mládenská. :] [: Keť ti sladké slová dáva, :] [: môžeš vedet’, že ťa sklamá. :] [: Keť ti dáva tý najsladšie,:] [: to sa tý najfalešnejšie. :] [: Klamaj, klamaj, bodajs’ klamau, :] [: bodaj ti boh nepomáhau! :] [: Ani zdraví, ani šťastí, :] [: ani tvém stave malženství. :]

Galko 1/098 | Čo ten vtáčik povedá (9%)
[: Čo ten vtáčik povedá, :] ej, čo na (tam v) hore sedá; [: kerá (ktorá) panna dvoch ľúbi, :] ej, že je každá bledá! [: To je, vtáčik, to je lež, :] ej, to je neni (ver’ nie) pravda, [: a (i) já sama (teraz) dvoch ľúbim, :] ej, a neni som bledá. (ej, predsa som nie bledá) ([: Červená som, červená, :] ej, ako tá kalina; [: jednoho sa pridržím, :] ej, čo dobrá gazdina.) [: Varila som, varila, :] ej, hrášok pod pokrývkou ; [: tajila som, tajila, :] ej, kým som bola djeukou. [: Tajila som, tajila, :] ej, ale už nebudem; [: hotuj, milý, kolísku, :] ej, já plienôčky budem. [: Už do mojich plienočiek, :] ej, chlapca povíjajú, [: a na tvojej kolíske, :] ej, vtáčkovia spievajú. [: Ej, veď som ich prichystau, :] ej, z jedlovýho dreva, [: ej, veď mi odkázali, :] ej, že sa jej nie treba.

Černík 1908 / 076 | Kážú sa mi oženic (9%)
Kážú sa mi oženic, a já něscem privolic, ej, na čo je mi žena, malučko bývá doma. Žena lúbí tolary, a já lúbím poháry, ej, na čo je mi žena, malučko bývá doma. Žena lúbí čižmičky a já lúbím skleničky, éj, na čo je mi žena, malučko bývá doma.

Smutný 48/278 | Ej duby duby zelené duby máme (9%)
Ej duby, duby, zelené duby, máme nevěstu, ta sa nám ľubí