Bartók III 1315c | Virastou mi pod obluočkon ladníčok

5 words

Bartók III 1315c | Virastou mi pod obluočkon ladníčok (100%)
Virastou mi pod obluočkon ladníčok

Bartók III 1276a | Pod našín obluočkon slnko svieti (67%)
Pod našín obluočkon slnko svieti

Bartók III 1553b | Zasiala som pod obľoučok ľadňíčok (33%)
Zasiala som pod obľoučok ľadňíčok

Bartók III 1302 | Zasiala som pod obluočok ladníčok (33%)
Zasiala som pod obluočok ladníčok

Bartók III 1309 | Zasiala som pod obluočok ladníčok (33%)
Zasiala som pod obluočok ladníčok

Sušil 0284 | Paní syna ukládala (0%)
[: Paní syna ukládala, :] tak mu ona zazpívala: Huli, beli, můj pacholík, tvůj otec je velký zbojník. Ve dně ide, v noci přide, vždy krvavý meč donese. Dvanást šátek sem zedrala, co sem mu meč utěrala. »Pověz že mi, ženo věrná, jak jsi to sobě zpívala?« Šak sem si já nezpívala, len sem si na služku lála. Pověz že mi, služko věrná, proč ta paní tobě lála? Šak mňa paní nic nelála, len si syna ukládala. Poďže, ženo, poďže dole, pojedeme tam do pole, pod ty hrušky rozšířené. Sedni, ženo, sedni dolů, já ti zetnu hlavku tvoju. Podaj, služko, daj synáčka, nech mu bozkám jeho líčka. Jedno líčko pobozkala, druhé líčko vyhryzala. Tu máš, synu, na památku, že ti stínal otec matku.

Sušil 0003 | Aj vím já lúčku zelenú (0%)
Aj, vím já lúčku zelenú, na ní lindičku sázenú.1) Pod ňú seděl David král, svaté pěsničky sobě hrál.2) O, radostná novina, přišla k němu Maria. O, Davide, Davide, tvoja matička v pekle je.3) Svatý David nemeškal, vezma husličky hned se bral. Když tam před peklo přišel, svoju matičku uslyšel. Hned na husličkách zahudal, svoju matičku ven volal. Dušičky se jí chytaly, z pekla ven vyjít nedaly. Hned se s ďáblem zakládal, kdo by z nich pěkněj zahudal. David lepší zahudal, svoju matičku vyhudal. Aj, Davide, Davide, budeš-li ty služiť u mně? Nebudeš těžce dělávat, enom v měsíčku sedávat, svaté pisničky zpívávat.4)

Bartoš 1901 / 0607b | Roste borověnka borová (0%)
Roste borověnka borová, kolečkem do kola sekaná, pod ní koníček, na něm syneček, jede do Brna. Kdybys, milá, byla upřímná, nažalas by trávy do klína, dalas koníčkovi, aby byl hotový zítra do Brna. Nechce jest koníček travičky, že je od falešné děvčičky, mně se všecko zdá, že moje milá není upřímná. Již jsem zapomněla na otce, již jsem zapomněla na chlapce, na tě, synečku, zlatý Honzíčku, nemůžu do konce. Již jsem zapomněla na bratra, nezapomínám ale na vrata, u kterých jsme stáli, sebe milovali až do rána. Již jsem zapomněla na sestru, nezapomínám přece na cestu, po kteréž jsem šla, kvítky nosila v bílém fěrtoušku.

Bartoš 1901 / 0603 | Jedú vojáci pod hory (0%)
Jedú vojáci pod hory, jedú vojáci k horám, [: kde já sa, smutná, poďéju, kde já sa, smutná, skovám. :] Skovaj ty sa, kde možeš, skovaj ty sa, kde chceš, [: já sem tebe miłováł, ty ňa miłovat nechceš. :]

Bartoš 1901 / 0605 | Pod našimi okny rostě oliva (0%)
[: Pod našimi okny rostě oliva :] [: povedz mi, má miłá, :] kdo k vám chodiévá? Pod našimi okny rostě z růže květ, povedz mi, má miłá, proč ťa mrzí svět? Mňa hłavěnka boľí płakała bych hneď.

Erben 5/162 | Ach můj Bože! (0%)
Ach můj Bože! co já zkosím: celej tejden za tím plouhem tlapat musím. Nevyspím se, nenajím se: celej tejden za tím plouhem uchodím se. Vejdu-li kam do hospody, sedlák stojí mezi dveřmi, hrozí holí. Pod, pacholče, pod mně domu: nepudeš-li, jak já pošlu pro patrolu.