Sušil 1115 | Dal sem sobě v Velešově psaní

23 words

Sušil 1115 | Dal sem sobě v Velešově psaní (100%)
Dal sem sobě v Velešově psaní psat, abych mohl svó Nanynku vyjednat. Už je ona vyjednaná od samého milostpána, má Nanynka, ctná panenka.

Erben 6/001 | Miletínští sousedi (25%)
Miletínští sousedi hodni – traladritum hodni jsou, že oni se pod šavličkou nene – traladritum nenesou; co propijou, zaplatějí, žádného se neprosejí ouvě – traladritum ouvěrou. Dali sobě privileje zlatem – traladritum zlatem psát, aby mohli své panenky milo – traladritum milovat; ta jim byla potvrzena od hraběte Valdštejna za du – traladritum za dukát.

Sušil 0643 | Kúlaj mně maminko košulenku (25%)
[: Kúlaj mně, maminko, košulenku, :] [: já si pojedu pro milenku. :] Juž je košulenka vykúlaná, juž je děvečka vyjednaná. Bránili mně ju brať moji máma, já si ju vezmu, dyť je moja. Bránili mně ju brať moji táta, já si ju vezmu, je bohatá. Bránila mně ju brať moja sestra, já si ju vezmu, dyť je hezká. Bránili mně ju brať moji bratři, já si ju vezmu, dyť mně patří. Bránili mně ju brať všeci ludé, já si ju vezmu, moja bude.

Bartoš 1901 / 0636 | Okolo Hovoran cestička (25%)
Okolo Hovoran cestička [: a na ní je zeľená :] travička. Šéł sem já tam jednú jedenkrát, zastáł sem tam miłú, Nanynku rozmiłú, z iným stát.

Sušil 0817 | Prokvitala konvalija (17%)
[: Prokvitala konvalija, :] kdo ji trhal? Moja mila. Trhala ji Majdalenka, pravym jmenem ctna panenka, Uvij vinek, Majdalenko, a daj mi ho, ctna panenko. Což bych ci ja vinek vila, dy sem cě němilovala? Esli něsmiš před svu matku, podaj mi ho přes zavratku. Esli něsmiš před svym otcem, podaj mi ho nočnim časem. Esli něsmiš před svu sestru, podaj mi ho přes tu cestu.

Sušil 0818 | U me matky na dolině (17%)
[: U me matky na dolině :] prokvetala konvalije. Trhala ju Majdalenka, Majdalenka ctna panenka. O, ma mila Majdalenko, daj mi jednu konvalinku. A ja ci ji něsmim daci, lala by mi moja maci. Dy ci budzě mama laci, přidź se ke mně litovaci. Mama laje, poličkuje, můj mily mne nělituje.

Bartoš 1901 / 1171 | Od Dačic (8%)
[: Těžko mě má matička vychovala :] [: a z ruky na ruku :] překládala. [: Ještě jsem nevyrost, mám být voják, :] [: Nanynko, Nanynko, :] co mám dělat? [: Svázali, svázali provazami, :] [: abych já nechodil :] za pannami. [: A já se rozvážu, půjdu přece, :] [: že jest má Nanynka :] hezky děvče. [: Za tebe mám dostat holku jinou, :] [: po straně šabličku :] ocelovou. [: Po straně šablička ocelová, :] [: že jest má Nanynka :] uplakaná. [: Neplač, moje holka, prosím já tě, :] [: až já z vojny přijdu :] vezmu si tě. [: Dybych já přesmutná to věděla, :] [: až ty z vojny přijdeš, :] já tvá byla. [: Pošlu ti psaníčko jedno v roce, :] [: abys uvěřila :] moji lásce. [: Pošlu ti psaníčko tuze smutné, :] [: že jest mé srdečko:] nebezpečné. [: Že má být má hlava rozsekaná, :] [: na koňských kopytech :] roznešená. [: Dyby to věděla má matička, :] [: že je rozsekaná :] má hlavička. [: Ona by se za mně pomodlila :] [: mši svatou by za mě :] sloužit dala.

Bartoš 1901 / 0709 | Mosím na špacír híti (6%)
Mosím na špacír híti, dež mně měsíček svítí; přes hájíček stezka pěkná, má Nánynka na mně čeká, chce se mnó dnes mloviti. Chce se mnó dnes mloviti, chce se mnó dobře býti, chodijó tam kamarádi, voni vo mně povídají, chce mně to povědíti. Stópl sem pod stromek dál, chcel sem to veskómat sám; spatřil sem tam znémiléší, vona se prochází s jinším, to lásko sem veskómal. Veskómal sem ju levce, pronikla mně mé srdce, a debe tam verbuvale, pod husare, pod dragóne, šil bech k nim a dal bech se. Můj koníček, můj vrané, je pěkně vobsedlané, jak von se pode mnó točí mé Nánynce lejó z vočí ach slze bez přestání.

Sušil 1590 | Martinek je hezké (6%)
Martinek je hezké, což je galánské, má botky na šupavo, aby mu to necupalo, což je galánské! Nanynka je hezká, což je galánská! Má čepeček s krajkama, podvázané pantlama, což je galánská! Na to děva odpovídá, děkujíc: Pěkně vám dekuju, že ste mně zpívaly a tak hezkýho chlapce daly. Pěkně vám děkuju skrz slunce a sklo, že je mně synek milejší než jiných sto. Pěkně vám děkuju skrz slunko a měsíc, že je mně můj syneček milejší než jiných tisíc; až půjdete podle naších voken, vynesu vám mísu koláčů s makem atd.

Bartoš 1901 / 0207b | Sem já podľe vody podľe hory (6%)
Sem já podľe vody, podľe hory, kúdeľářův syn, dyž mně zverbovaľi pod husary, na vojnu mosím. Šafářova Nanynka, to je hezká děvčinka, tá má nožky jak srnka, očka čérné jak trnka. Čeło sa jí bľiščí, jak by měło byti skľeněné, tváře jako růže, bíłá kůže, pysky červené, nos nedłúhý, nekrátký, zuby pěkně na řádky, jak sa na mně zasméje, všecko ve mně okřéje.

Bartoš 1901 / 1181 | Vím já jeden leksum garda unter (6%)
Vím já jeden, leksum garda unter fajer háječek, v tem háječko honka cinka šinka břinka domeček. V tem domečko leksum.vokynka, vekókala honka Nánynka. Přišil tam k ní leksum syneček, červené jak honka hřebíček. »Já ti milá leksum vopustím, já na vojno honka jít musím.« Moje milá leksum Andulka, smutně plače honka náříká. Štere roke leksum čekala, a synečka honka dostala.