Erben 3/197 | Já jsem se posekal

29 words

Erben 3/197 | Já jsem se posekal (100%)
Já jsem se posekal, když jsem trávu kosil: přeškoda nastokrát, že jsem tebe prosil! „Já jsem se požala, když jsem trávu žala: přeškoda nastokrát, že jsem si tě vzala!“

Erben 2/359 | Včera neděle byla (53%)
Včera neděle byla, já jsem doma nebyla: žala jsem travičku v zeleném háječku – svátek jsem nesvětila. Než jsem trávy nažala, celá jsem se požala: proto že, Jeničku! falešnou hubičku od tebe jsem dostala. V háji travičku žití – nechtějte to činiti, panny a mládenci s zelenými věnci! můžete se požiti. Včera přenešťastný den, kam se můj milý poděl? dostala jsem kvinde, šel k panence jinde, na mě snad už zapomněl!

Sušil 1726 | Pod městem Štramberkem (53%)
Pod městem Štramberkem, žala tam travičku zelenu. Dy travičku žala, všeckych pět prstů si požala. Všeckych pět požala: »Moja panimamo, felčara.« Felčara mladeho, to každu hodinu jineho.

Erben 2/264 | Za našima humny (52%)
Za našima humny dlouhé pole, ono tam voralo mé pachole; zavoralo je tam všecku lásku: což jsi to učinil, můj obrázku! „Proč vy mi děvčátka, zapíráte, kam vy na tu trávu chodíváte? na trávu, na trávu, na travičku a na tu zelenou votavičku?“ Já jsem ji požala včera na vlas, a ona vyrostla do rána zas: jak ta tráva roste, zlatej chlapče! tak mi mé srdéčko v těle skáče. Když jsem šla na trávu za panskej dvůr, voral tam můj milej volkama zůr; já mu pěkně dala pozdravení, neděkovalo mi potěšení. Hněvej se, můj milej, hněvej, hněvej, třebas na mě nemluv tejden celej: fěrtoušek na raby budu nosit, ještě ty mne, chlapce, přijdeš prosit!

Sušil 1441 | Anička milúčká kde si bola (36%)
Anička milúčká, kde si bola, keď si ty čižmičky zarosila? Bola sem v hájičku, žala sem trávičku, duša moja. A já sem u Váhu lúčku kosil, já sem si čižmičky nezarosil; větříček ovéjá, slunéčko ohrjévá, duša moja.

Černík 1908 / 189 | Ančička malučká (36%)
Ančička malučká, hdze si bola, keď si si čižmičky zarosila? Bola som já v hájíčku, žala som tam travičku, duša moja. A já som tam nědaleko trávu kosil a já som si čižmičky nězarosil. A já som tam hrabala, na tebja som čakala, duša moja.

Galko 1/065 | Anička, dušička, kde si bola (36%)
Anička, dušička, kde si bola, keď si si čižmičky zarosila? Bola som v hájičku, žala som trávičku, duša moja, duša moja. A ja som po tri dni trávu kosil ešte som si čižmy nezarosil. A ja som hrabala, teba som čakala, duša moja, duša moja.

Erben 5/124 | Když jsem já šel k tý (34%)
Když jsem já šel k tý Šárový Lhotě, viděl jsem devět košil na plotě. Pět jsem jich sebral a pryč jsem jechal; čtyry jsem ještě na plotě nechal. Když jsem docházel k černýmu lesu, podíval jsem se, kolik jich nesu. Bodejž do toho zlej vítr zavál, že jsem jich radši všech devět nevzal!

Galko 1/084 | Vysoko si kosil, nerovno ukladáš (34%)
Vysoko si kosil, nerovno ukladáš; prečo si, šuhajko, svej rovni nehľadáš? Vyžínaj, devečko, vyžínaj u zeme lebo sa ti díva potešenie tvoje.

Erben 2/475 | Uvážu koníčka (13%)
Uvážu koníčka u suchého dubu: nelíbej, má milá, když já tu nebudu. Uvážu koníčka u suchého dřeva: nelíbej, má milá, koho není třeba. Uvážu koníčka u suché jedličky: nedávej, má milá, falešné hubičky. Můj vraný koníček u jedličky stojí; má milá rozmilá na vzdory mně strojí. Já jsem se ubrousil, když jsem kosu brousil: přeškoda nastokrát, že jsem se tě prosil!

Erben 5/316 | Přeškoda na stokrát (13%)
Přeškoda na stokrát tý krve červený, že bude vylita po trávě zelený! Po trávě zelený, po studený rose: až mě můj koníček po poli roznese. Neumřu na zemi, umřu já na koni: až se s něho svalím, šavle mi zazvoní!