Erben 2/475 | Uvážu koníčka

Text: 
Uvážu koníčka u suchého dubu: nelíbej, má milá, když já tu nebudu. Uvážu koníčka u suchého dřeva: nelíbej, má milá, koho není třeba. Uvážu koníčka u suché jedličky: nedávej, má milá, falešné hubičky. Můj vraný koníček u jedličky stojí; má milá rozmilá na vzdory mně strojí. Já jsem se ubrousil, když jsem kosu brousil: přeškoda nastokrát, že jsem se tě prosil!
Vzdory
Nápěv 173
61 words

Podobné písně

Erben 2/475 | Uvážu koníčka (100%)
Uvážu koníčka u suchého dubu: nelíbej, má milá, když já tu nebudu. Uvážu koníčka u suchého dřeva: nelíbej, má milá, koho není třeba. Uvážu koníčka u suché jedličky: nedávej, má milá, falešné hubičky. Můj vraný koníček u jedličky stojí; má milá rozmilá na vzdory mně strojí. Já jsem se ubrousil, když jsem kosu brousil: přeškoda nastokrát, že jsem se tě prosil!

Sušil 0958 | U studénky stála (40%)
[: U studénky stála, napájala páva, :] pověz mně, děvečko, sivá holubečko, esli mia máš ráda. A já ti nepovím, nebo sama nevím, přijdi k nám dnes večer, až sa mamky zdovím, teprv ti já povím. A já k vám přijedu na vraném koníčku, a si ho uvážu na vašu jedličku o bílú stužičku. Ta naša jedlička, přeblahoslavená, za léta, za zimy, za léta, za zimy, dycky je zelená.

Erben 2/750 | Až půjdu z hospody (36%)
Až půjdu z hospody, dám si hrát, uvážu koníčka vedle vrat. Uvážu koníčka za uzdu: abysi věděla, že už jdu.

Sušil 0621 | Dyž půjdu na trávu (36%)
Dyž půjdu na trávu za ten bílý kameň, uvážu si pantlu červenú jak plameň. Červenú jak plameň s bílýma krajama, aby nepravili, že nemám galána. A já mám galána do svatého Jána, a po svatém Jáně, dobrú noc, galáne. Helelo, helelo, ztratil šohaj péro, a já sem ho našla, jak sem husy pásla.

Bartoš 1901 / 0642 | Svítila mě jasná hvězdička (25%)
Svítila mě jasná hvězdička, když sem milovala synečka, svítila, nebude, kdo milovat bude mého synečka? V neděli ve čtyry hodiny, slyšela sem smutné noviny, že on vyprovázel, když měsíc vycházel, děvčátko jiny. Hory, doly na mně padají, syneček mně dělá na vzdory, srdce mé mě bolí, celé ve mně puká, kdo je vyhojí!

Erben 3/001 | Kdes holubičko (24%)
Kdes holubičko lítala, žes sobě líčko, krásné peříčko zrousala? „Lítala jsem já přes hory, svému milému, roztomilému na vzdory.“ Budeš-li ještě lítati, budu já na tě, má holubičko, líkati. Políknu na tě ječný klas: dostanu já tě, má holubičko, brzo zas. Políknu na tě žitíčko, dostanu já tě, má holubičko, brzičko. Políknu na tě do kvítí, dostanu já tě, má holubičko, do sítí. Políknu na tě na buku, dostanu já tě, má holnbičko, za ruku. Dostanu já tě, za ruku: nepustím já tě, má holubičko, do roku. Dostanu já tě za obě: nepustím já tě má holubičko, až v hrobě.

Sušil 0582a | Kdes holubinko lítala (24%)
Kdes, holubinko, lítala, žes své peřičko zrósala? »Lítala sem já přes hory, svému milému na vzdory.« Budeš-li dlóho lítati, budu na tebe líkati. Políknu na tě sitečko, dostanu tebe brzičko. Políknu na tě vějice, dostanu tebe do srdce. Políknu na tě železa, dostanu tebe od kněza.

Bartoš 1901 / 0687 | Svítiła mně jasná hvězdička (24%)
Svítiła mně jasná hvězdička, dyž se miłovała synečka, svítiła, nebude, do miłovat bude [: mého synečka? :] Spadněte na mňa hory doły, děłá mně syneček na vzdory: dvě skľenice roztłúk, cełý sa ně potłúk. [: do ně ho zhójí? :] Do by ně ho zhóíł, ľeda já, dyť sem miłovała upřimná, já na ľéky půjdu, já ho ľéčiť budu [: sama jediná. :]

Sušil 0581 | Kdes holubičko lítala (24%)
[: Kdes, holubičko, lítala, :] [: žes své pérečka :] zmáchala? Lítala sem já po poli, svému milýmu na vzdory. Budeš-li ješče lítati, budu na tebe lícati. Nalícám na tě žitné klas, dostanu tebe brzo zas. Dostanu-li tě za ruku, nespustím se tě do roku; dostanu-li tě za obě, nespustím se tě až v hrobě. Nechám na hrobě znamení: Tudy ležijó dvě holóbátka spojený.

Erben 5/145 | Vzal si sedlák (17%)
Vzal si sedlák selku slepou, klisnu hluchou, kosu tupou; seče trávu za chalupou. Tráva suchá, selka slepá, klisna hluchá, kosa tupá: sedlák seče jen to lupá.

Sušil 0765 | A Kolik je klásečků (15%)
a) Kolik je klásečků v ječmeném snopečku, tolik falešnosti při každém synečku. Já sem se užala, dyž sem trávu žala, nejsi, synku, hoden, bych na tě čekala. b) Kolik je péreček na bílé husičce, tolik falešnosti při každé panence. Já sem se usekl, dyž sem kosu brósil, nejsi, dívko, hodna, abych se ti prosil.

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu

Jak citovat

"Erben 2/475 | Uvážu koníčka", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 01 Črv 2024), URL: http://folksong.eu/song/22151