Erben 7/025 | Úlomek

54 words

Erben 7/025 | Úlomek (100%)
(Úlomek.) Poslechněte lidé málo, co se v Domažlicích stalo: byla tam jedna paní, chodil myslivec za ní. Chodil za ní devět neděl, žádný o tom nic nevěděl; až jsou přišli myslivci, vyskoumali ty věci. „Pět set bych vám ráda dala, kdyby se mně vůle stala: byste mně zabil muže, neb už mne mrzí tuze.“ 1)

Erben 7/008 | Úlomek (39%)
Úlomek. Stroj se, panno, stroj se, více nemeškej se, už je čas, hodina, bysi s námi jela. „Počkejte, vy páni, černí zemanové! až já vám zazpívám, tatíčka zavolám. Ach táto, tatíčku! což tak tvrdě spíte, což tak tvrdé spíte, že mě neslyšíte? Probuďte se ze sna, já se s vámi žehnám, já se s vámi žehnám, víc vás neuhlídám.“

Sušil 2112 | Třeba seš ty hodné jonák (28%)
Třeba seš ty hodné jonák, ty seš přece jenom voják, musíš jíti na vojno a já tade zůstano. »Můj tatíček má peníze; von mně z vojne pomoct může, tví přátelé nemůžó, s chalupó ti chcet kážó. Jak já můžu s chalupó chcet, dyž já nemám peněz pět set, vinohrádek, roličko, tatička a matičko. Debech já rodiče měla, dávno bech se bela vdala, voni be mě chválili, chlapci by se scházeli. Decke be mně slibovali, jak be mně moc peněz dali, nechť be třebas nedali, debe mě jenom vdali.

Sušil 2034 | Červený modrý rojovník (28%)
Červený modrý rojovník, kopa mládenců za trojník. A oni ešče plakali, že sú tak draho prodaní. Červený bílý z růže květ, jedna panenka za pět set.

Bartoš 1901 / 0564 | Slyšel sem vanecké hodiny bit (11%)
Slyšel sem vanecké hodiny bit, hodina přichází musim umřit; [: a já neumírám, já se trápím, pro tebe, má milá, krásu tratím. :] Když sem šel do Vančic do kostela, nevěděl sem, co má milá dělá, [: aj, ona se okolo mě točí a má uplakaté modré oči. :] Vy modré očičky uplakané, od falešných lidí zmordované, [: aj, na falešné lidi musíš nedbat, my se možem spolem přece zebrat. :]

Sušil 0959 | Něvědělch nevěděl (10%)
Něvědělch, nevěděl do Hači cestečky, až mi pověděly ty hatske děvečky. Ani se dovědzěč, ani se dočitač, kdo mi dal cestečku kamenim vysypač. Cestečku kamenim a chodniček trnim, něchudž tu, synečku, něrada cě vidzím.1) Dy si mě nechcěla, bylo třa povědzěč, že tve černe oči něchcu na mne hledzěč. Bylo třa povědzěč, dzěvucho davnejši, byl bych sobě hledal dzěvuchy švarnějši. Dzěvuchy švarnějši a většiho věna, a přijdzě tež tobě za to zla odměna.

Erben 5/284 | Když jsem já šel skrze Louny (10%)
Když jsem já šel skrze Louny, verbovali pod dragouny: ti dragouni zelení, ti jsou mé potěšení. Nevěděl jsem, co mám dělat, mám-li taky koně sedlat: podkovičky klapaly, černé oči plakaly. Černé oči co pláčete, že vy jeho nebudete? nic neplačte pro něho, pán Bůh dá vám jiného.

Sušil 2177 | Kam zaletíš husa zlá (10%)
Kam zaletíš, husa zlá, frajerenko má milá, husa zlá, frajerko milá. Já zaletím do Uher, abys o mně nevěděl, vlčku zlé, šohajku milé. Co tam budeš dělati? Na rybníce lítati. Vlčku zlé, šuhajku milé. Dybys byla seděla, byla bys vyseděla husátka, kačátka.

Bartoš 1901 / 0232 | Ho Staříků majó synka (10%)
Ho Staříků majó synka, nechce mně jé dat maměnka, [: to je, Bože, syneček, červené jak hřebíček. :] Ha dež von de po dědině, každé na ňé vokazuje, [: jak mo svěčijó šate; viděla sem jé take. :] Včerá sem jé zas viděla, dež sem do Brna běžela, [: von bel synek v halině, nevěděl, že potká mně. :] Debe věděl, že potká mně, nebel be chodil v halině, [: kamizolku bel be vzal, halino duma nechal. :]

Erben 2/548 | Nevěděl jsem co mám dělat (10%)
Nevěděl jsem co mám dělat, tři záhony za den zvorat: jeden prosa, druhý máku a ten třetí pastrňáku.

Sušil 1915 | Hospodář mně kázal (10%)
Hospodář mně kázal, abych milú svázal. Já šohajek chudák, nevěděl sem kerak. Podal mně nitečky, svázal sem jí ručky. Na mú milú dušku, už mám z ní ženušku.