Černík 1908 / 259 | Ešče dneska

15 words

Černík 1908 / 259 | Ešče dneska (100%)
Ešče dněska jako dněska, dněska nám hrá muzika, ale zajtrá, po zajtraku budze psota veliká.

Sušil 1976 | Jaborník jaborník jaborníček šustí (77%)
Jaborník, jaborník, jaborníček šustí; přisahala psota, držaci se plota, že nás neopustí.

Sušil 1975 | Běží psota přes hory (77%)
Běží psota přes hory, až jí nožky brněly; a tak sobě zaspívala, až ty hory zahřměly. Potkala ju povaha:*) Kdes ty, sestro, kdes byla? U takého hospodářa, co do poledňa léhá. Staň, sedláče, staň hore, už je psota na dvoře. Než sedláček s lůžka slezl, psota byla v komoře.

Bartoš 1901 / 1043 | Co ti sedláci vystát musejí (77%)
Co ti sedláci vystát musejí, že panské drva dělat musejí, rubají, sekají a ukládají. Když se v pondělí začne robota, tu sedlák neví, kdy je sobota, každý den, přes týden, trvá ta psota. Příjde neděle, burmistr křičí: hej, sedláče! plať kontrbucí! pošlu ti vojáka exekucí. Sedlák se krčí, hlava ho bolí, v kapci se macá, krejcara není, uprodá kus lúky, zas sena není. Selka naříká, ach, Bože milý! za časy nastaly, za časy nyní co to nastaly za časy nyní. Jaké jsem měla, pěkné rubáče, už jsem jich dala na pomývače, už nemám jiného, jen samé švance.

Bartoš 1901 / 1278 | Išla psota ces hory (77%)
Išla psota ces hory, až í nohy brňały, postretła ju němoha: Dzě si, psota, dzě's bola? U jednoho hospodára, dopoledňa dycky spává. Staň, ty gazda, staň hore, už je psota v komore. Stávaj, gazda, s posteľe, už je psota na stoľe.

Bartoš 1901 / 0107 | Na trenčanskéj siľnici (17%)
Na trenčanskéj siľnici je tam domek nový, šenkuje tam [: má miłá :] vínečkom červeným. Já tam zajtra pojedzěm, já tam zajtra pójdzěm, je-ľi ešče [: słobodná :], namłúvac ju budzěm. A kedz sme tam prijeľi, za dverama stáła, prežałostně [: płakała, :] jak by banda hráła. A čo płačeš, narjékáš, šak ňa tu ešče máš, šak ty pro mého koňa vraného, maštaľenky němáš. Pójma koňa za uzdu védła do maštaľe, a miłého [: za ruku :] zrovna do posteľe. Choj, mój miłý, k večeri, k téj mojéj macěri, a ty budzěs [: večerac :] já budzěm łože stłac. Něstaraj sa, ma miłá, do ťa ráno zbudzí zbudzí ťa ten kohútek jarabý až poľecí z hrady.

Černík 1908 / 033 | Čja že je to (17%)
Čja že je to bielá scena, celá krvú dostriekaná, čo sa chlapci bili pre dva rozmarýny? A vy, chlapci, něbíce sa, prídztě zajtrá večer zasa, rozmarýnku, vám dám, ešče v zahradce mám. Jak sa chlapci dovedzeli, na rozmarýn prileceli, vytrhali ho moc, keď bola cmavá noc. Ale dzievča němeškalo, k rychtářovi hněc bežalo, išla na žalobu, že má hrubú škodu. Ale dzievča nemeškalo, k rychtářovi hněc bežalo, že jéj vytrhali rozmarýn zelený. Ale rychtár ten němeškal, cedulenku hněc napísal, poslal po ulici, hdze sú švarní chlapci.

Sušil 2341 | Pobil mlynár zemana pro vodu (16%)
[: Pobil mlynár zemana pro vodu, :] urobil on sám sebě svobodu. Počal zeman vodu propuščaci, mlynárovi mlýn zastavovaci. Mlynár na to tuze rozhněvaný, vrazil on mu ryl do jeho hlavy. A jak mu on ryl do hlavy vrazil, s tu ranú ho do potoka srazil. Zeman leží krvjú obvalený, vyhrabal sa z potoka do trávy. Mlynár běží všecek polekaný, žaluje sa otcovi, materi. Ach, mamičko, dajte vy mi radu, probil sem já zemanovi hlavu. Mám-li sa dac katom rozsekaci lebo za vojskem maširovaci. Pri Prešporku verbunkoši hrajú, moj tacičku, já mezi nich půjdu. Počkajte, vy verbunkoši, málo, prindite vy zajtra skoro ráno.

Smutný 21/021 | Ej eště dneskej hudci hudú ale (16%)
Ej, eště dneskej hudci hudú, ale zajtra

Černík 1908 / 272 | Pred našima (16%)
Pred našima, za našima zahrádka trněná, v téj zahrádce rozmarýnek, ružička červená. Natrhaj si, moja milá, téj růže,*) nascel si jéj šohajkovi do lože. Budze sa mu, šohajkovi, v téj loži dobre spac, prídze on ci zajtra ráno dzakovac. Dzakujem ci, moja milá, dzakujem, já pred tebú svůj klobúčik šmekujem. Něšmekuj ty svůj klobúčík prede mňú, šak ty pójdzeš zajtra ráno na vojnu. *)» téj růže « opakuje se třikrát,- jako podobně dále!

Galko 1/077 | Bola to mladucha (16%)
Idúc s rúchom: Bola to mladucha, [: ej, mala tá periny; :] štyri vozy tŕňa, [: ej, piaty hrachoviny. :] Pri skladaní rúcha : Pán bôh nám pomáhaj, [: ej, veselia začínať, :] a na zajtrá večer, [: ej, v postieľke spočívať. :] Po sobáši: Už si ty, Mariška,*) [: ej, už si ty raz naša, :] už sme zaplatili, [: ej, od tvojho sobáša. :] Od tvojho sobáša, [: ej, tvrdý toliar dali, :] už sme ťa, Mariška, [: ej, už sme si ťa vzali. :] Pri čepení: Tá naša starejšia, [: ej, ošemetná žena, :] z hodného dievčaťa, [: ej, urobila žieňa. :] Otvárajte dvere, [: ej, svadobná rodina, :] ideme z ďaleka, [: ej, veru nám je zima. :] Otvárajte dvere, [: ej, pusťteže nás, pusťte, :] ak nás nepustíte, [: ej, zváľame čeluste. :]